Zajíci v pytli
Obsahy(1)
Úsměv a pohoda v hudebně zábavném pořadu z divadla Semafor.
V osmdesátých letech navázal Miloslav Šimek na slavnou éru semaforské dvojice s Jiřím Grossmannem a přizval ke spolupráci Jiřího Krampola. Vznikl tak cyklus představení Zajíc v pytli.
(Česká televize)
Recenze (31)
14/14 Zajíc v pytli byl další odnoží klasického semaforského pořadu Ze Soboty na Šimka. Z fragmentů na webu ČT je možné procházet díly z let 1984-1990. Celkově je tato "besídka bývalých žáků zvláštní školy" z perestrojky často primárně nostalgická, leč i tak se najdou tu lepší, tu horší scénky. Někdy přijde zajímavý host (Holzmann, Švandrlík), hudební vložky mají svou kolísavou kvalitu (stálicí je Voborníková s Mařasovou). Tématické pořady jsou hodně povedené, zejména vánoční díl. Zajíc v pytli č. 4 je de facto záznamem hry Den otevřených dveří v oblastním muzeu s výjimečnou účastí Nárožného. Samotnou kapitolou je přeštěhování ze SeMaForu do Klicperova divadla v porevoluční náladě. V průběhu let Sobotu vystřídal Krampol a nikdy se nepřestalo vzpomínat na Grossmanna. ()
S výčtem a popisem dílů v komentáři otíka by se dalo až na výjimky souhlasit, uvedu též svou rekapitulaci a tučně opravu a doplňky. Nejdříve ještě k písni - jmenuje se Každý na světě a zpívá se v ní "každý na světě, každý je tu rád." V prvních třech dílech jsou určitě scénky s uvítáním diváků, kdy Sobota a Šimek losují, kdo diváky uvítá, dále scénka důchodců v parku na lavičce a čtení z ruky. Možná se objevily i některé scénky z nahrávek Neuvěřitelné situace, Ze Soboty na Šimka nebo Kurzy první pomoci, ale jistý si tím nejsem. 4. díl (rok výroby 1987, 56 minut) je se Šimkem, Sobotou a s Nárožným v muzeu. 5. díl (rok výroby 1987, 59 minut) je již s Krampolem, Jak jsem dělal čerta, černošská ukolébavka, rozhovor s Kawasakim. 6. díl, 1987, 49 minut, Jak jsem hledal manželku, rozhovor s Josefem Dlažkou. Díl sedmý byl dílem vánočním (1987, 72 minut), rozhovor s Dlažkovým bratrem Vyrážkou, povídka Jak jsem prodával kapry, hosty jsou Gott, Švandrlík a Holzmann jako Lemlíček. Díl osmý je z roku 1988, trvá 55 minut, obsahuje rozhovor s Václavem Stehnem. Díl devátý (1988, 57 minut) je vzpomínání na Jiřího Grossmanna, díl desátý (1989, 59 minut) je památný rozhovorem se Surio Mariem. Posledním dílem nebyl střihový díl, ale Zajíc v pytli č. 12, který byl pojat jako návštěva v zákadní škole, Šimek dělal ředitele Douchu, Krampol školníka Kolíska, dle webu ČT trval 70 minut a byl vyroben v r. 1990. http://www.ceskatelevize.cz/porady/899444-zajic-v-pytli/290320741250012/ Tento díl jsem viděl a dodnes ho mám bez vystřižených písniček převeden na CD jako zvukový záznam, byl jako 12. díl očíslován, buď přímo v titulcích pořadu, nebo v programu. Nejde o vzpomínku, ale ověřený fakt. Dle mého názoru to je nejslabší díl ze všech dílů s Krampolem, doslova jsem ho protrpěl. Asi mělo jít o návrat k besídkám, které dělal s Grossmannem, ale hodně to nevyšlo. Díl jedenáctý, dle webu ČT (http://www.ceskatelevize.cz/porady/899444-zajic-v-pytli/29032064122-zajic-v-pytli-11/) trvající 79 minut, jsem zřejmě nikdy neviděl a mohlo jít o stříhový pořad a výběr toho nejlepšího, jak píše otík. ()
Hudební a zpívané vsuvky mě nebavily (vyjma té tradiční závěrečné "Každý na světě je tu rád", ta se povedla), ale na scénkách a dialozích Šimka a Krampola jsem vyrůstal. Už od dětství mám naposlouchanou kazetu Večer při petrolejce složenou z několika scének tohoto pořadu. Havarijní údržba pražských chodníků s Ing. Dlažkou, železná neděle s Ing. Vyrážkou, dialog o nespavosti, povídky navazující na tradici s Grossmannem a další humorné perly mě vždycky dokážou rozesmát, třebaže mnohé znám už téměř zpaměti. Nejslabší a nejméně vtipný mi přišel 4. díl se Sobotou a Nárožným (humor v této sestavě mi moc neříká), ale od 5. dílu je to výrazně lepší, Krampol a Kluková Šimkovi sekundují daleko vtipněji. Šimek tehdy ani netušil, jak nadčasový bude jeho humor. "Vole, nech se vyšetřit, řekla dívka hlubokým hlasem a mně došlo, že ne každý, kdo má dneska v uchu náušnici musí být holka." Skvělý humor, jaký dnes už nikdo nedokáže. ()
Jak se mě ten pořad dřív líbil tím víc , když ho mám možnost vidět po letech, tak zjišťuji jak je to mimo scének a povídek naprosto nudné a šedivé Ty rádoby zpěváci druhé či i třetí kategorie, které dnes nikdo nezná, (nemyslím ty prvotřídní jako Gott a spol, ale těch tam tolik zase nebylo), to se nedalo poslouchat udělat souhrn jen scének bez písniček jdu do plných. ()
+3* Návštěvní dny po smrti Jirky Grossmanna skončily a Slávek Šimek se snažil Zajícem v pytli pokračovat v zajetých a oblíbených kolejích. Bylo natočeno několik pořadů pod stejným názvem a ani na stránkách České televize nemají všechny uvedeny a zdejší uživatelé uvádějí větší počet. To je však důležité jen pro statistiky a kvality pořadu se to netýká, ale jen abyste věděli, že není jen jeden Zajíc ;-). Určitě se v něm najde několik nezapomenutelných scének a povídek s dalšími kolegy, které však už JG nikdy nenahradili. Přesto je to ve srovnání se současnou kvalitou televizní zábavy velký nadstandard, a proto si své lepší tři hvězdičky zaslouží. [ PŘÍBĚH: X /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
Reklama