Režie:
Sean BranneyKamera:
David RobertsonHudba:
Troy Sterling NiesHrají:
Stephen Blackehart, Barry Lynch, Joe Sofranko, Matt Lagan, Autumn Wendel, Sean Branney, Andrew Leman, Zack Gold, Don Yanan, Casey Kramer, John JabaleyObsahy(1)
Lidé z H.P. Lovecraft Historical Society, kteří natočili skvělý Call of Cthulhu, jsou po pěti letech zpět s ještě ambicioznějším projektem, ale stále stejným cílem - točit ve vlastní produkci filmy, odrážející ducha Lovecraftových knih. (Studna.net)
Recenze (43)
Z adaptace jedné z mých nejoblíbenějších povídek H. P. Lovecrafta dýchá nadšení pro autorovovo specifické budování neklidu a napětí. Stylizace, která kombinuje nynější filmové postupy s mnoha odkazy na horory Universalu i Hammeru (hudba, prolínačky), také Šepotům velice sedí. Dokonce i roztomilým trikům se daří nepřekračovat hranici směšnosti. Proč ale Whisperer in Darkness nefunguje jako adaptace? Dílo je příliš filmové, příliš klasické a příliš ambiciózní. Druhá polovina filmu je výhradně dílem scénáristů a čerpá z Lovecraftovy povídky pouze několik hrůzyplných myšlenek, které autor nechtěl rozvádět explicitně. Lovecraftova povídka je čirý epistolární minimalismus, kde je děj osekán na minimum a vše se soustředí na hustou atmosféru, avšak v místech, kde jsme společně s Wilmarthem nikdy nebyli. Povídka je legenda sama o sobě - někde v Nové Anglii se něco děje, a jeden farmář se nám to snaží popsat. Pouze díky dopisům se dozvídáme o tajemných událostech v divočině pod Dark Mountain a pomaloučku jsme utápěni v hrůze, kterou prožívá farmář Akeley. Wilmarthova cesta do divočiny a následný rozhovor s nemocným Akeleym o tajemných bytostech Mi-go z planety Yuggoth je nakonec vrcholem podivnosti a rozevírá interpretační možnosti čtenáře do vesmírných rozměrů. Jádro povídky, tedy zneklidňující přátelství dvou osamělých mužů, jejichž osudy spojil strach z neznáma, je však v adaptaci nesmyslně osekáno a nahrazeno dramatickou linkou, kterou Lovecraft nikdy nezamýšlel napsat. A tak příběh, který měl skončit otevřeně (a kompozičně čistě poeovsky) pohledem na odhozenou masku Akeleyho, je rozváděn do bizarních scén, které ale působí mnohem neklidněji a děsivěji, když zůstanou jen v naší fantazii. Ale to je obecně záležitost všech děl H. P. Lovecrafta, jak ostatně sám autor několikrát potvrdil. 60% ()
Vzpomínám si, že když jsem jako malej četl tuhle povídku, tak jsem byl pěkně vyklepanej. To tady jaksi moc nefunguje. Jednak už nejsem malej a navíc sugestivnost povídky (jak si tak vzpomínám) ležela především v její dopisové formě. A ta tu požitá není, krom základních dějových informací. A podstatná část filmu se odehrává tam, kde povídka už skončila. Nicméně to nevadí. Není to strašidelný, svým způsobem je to spíš trošku vtipný sci-fi. Ale snaha o vystihnutí Lovecraftovský atmosféry tu je a to je pro mě důležitý. Pro nefanoušky Lovecrafta asi nezajímavý, pro mě docela fajn a lehkej nadprůměr. ()
Skvela prace. Tleskam H.P. Lovecraft Historical Society a zavidim jim jejich odhodlani. ()
Lovecraftova povídka mi přijde tímhle filmem dost zprzněná, přičemž by mne autentičnost s dílem přiměla k lepšímu hodnocení, protože film mne sám o sobě nijak nepřesvědčil. Tohle pojetí povídky, která se mi dost líbila, mne hodně zklamalo. Místo diskrétního dopisování s Akeleym je tu veřejné rádiové vysílání, chybí zmínka o táhnoucím se boji proti nestvůrám z Yuggothu a naopak je do filmu v mistě, kde už povídka končí, přidána závěrečná "akční" scéna, která tomu ještě víc ublížila. ()
kromě vetřelce jsem snad neviděla strašidelnější film. fakt hrůza, vzhledem k produkčním podmínkám smekám, ještě teď jsem.... ()
Takovej slabší průměr. Škoda,že se toho netočí víc od H.P. Lovecrafta. ()
Stylová pocta spisovateli i žánru. Ano, je to na hranici amatérského filmu (spíš to připomíná videa z počítačové hry - škoda té digitální kamery), ale spíš rozpočtem a triky, herci jsou dobří a scénář také. Pomalé rozhovory o "nich" v potemnělých místnostech s pár herci fungují skvěle a kdo má tento žánr rád, pobaví se. ()
Do chvíle,než náš vědec vystoupí z vlaku,nemá tato záležitost nejmenší vady.Ale od těchto okamžiků se slizovitá houbovitost Novoanglických tisíciletých lesů poněkud zadírá v technickém soukolí "frankensteinovského" ducha.Přesto před tvůrci tiáru dolů,neboť ONI jsou již velice blízko. ()
další povedená adaptace od nadšenců z lovecraftovské historické společnosti přes drobné změny oproti předloze se filmu daří velmi věrně vystihnout atmosféru a to především onu typickou nevyhnutelnost a bezvýchodnost mrzké lidské existence taky je třeba pochválit tvůrce že za efekty a výpravu které jsou velmi slušné navzdory omezenému rozpočtu ()
To, co mě k tomu přilákalo, mě na tom nakonec nejvíc iritovalo. Že je to černobílé a používá to filmařské techniky jako ze 30. let je super, ale kazila to přehnaná teatrálnost herců, nelogičnosti a (především ve druhé polovině) naivita scénáře. A jasně, já vím, že to docela věrně adaptuje původní povídku, ale – i když jsem ji četl už hodně dávno – jsem si celkem jistý, že v ní nebyla akční pasáž s letadlem, takže to není omluva to nespravit. A taky si myslím, že to klidně mohlo být o dvacet minut kratší. A taky bych se nebál přes to hodit filmový filtr. Ono to sice všechno v HD vypadá moc pěkně, ale se záměrem se to trochu pere. A teď k tomu lepšímu – úvod je velmi efektivní a znepokojivý. Vlastně všechno na univerzitě, přes příjezd do Vermontu, až po setkání s Akeleym je velmi efektivní a znepokojivé. Škoda, že se to potom zlomí v pokus o velkolepé vyústění, na které tvůrci zjevně neměli dost peněz (a s přihlédnutí k hloupoučkým scénám s Hannah ani citu). Ačkoliv to ale nejspíš nebudu potřebovat vidět znovu, rozhodně je to spíše podařený pokus a určitě se od HPLHS podívám i na The Call of Cthulhu. A teď – kdyby někdo laskavě mohl v tomhle stylu natočit Howardovy The Children of the Night, bylo by to super. ()
Jako nepopsatelný obdivovatel kosmického zla znepokojivého vizionáře Howarda Phillipse Lovecrafta vítám další počin LHS s otevřenou náručí plnou chapadel. Mé hodnocení je pochopitelně neobjektivní, neboť budu vždy takovýmto projektům nadržovat. Tvůrci tohoto temného celuloidu to vůbec neměli lehké, uvážíme-li, jak zní první věta Lovecraftovy povídky, napsaná Albertem Wilmarthem: "Mějte stále na paměti, že jsem konec konců nic doopravdy strašného neviděl." Není tedy divu, že se tým LHS musel místy značně odklonit od Mistrovy předlohy. A právě ve zmíněných odchylkách spatřuji největší kámen úrazu tohoto filmu. Ale co... V noci, kdy na černé obloze visí nezdravý houbovitý měsíc, máme možnost usednout ke sci-fi hororu s velmi slušnou atmosférou. IÄ! SHUB-NIGGURATH! ČERNÉ KOZE Z LESŮ S TISÍCEM MLADÝCH! ()
O trošku méně atmosférické než předchozí Call of Cthulhu, ale snad to je i tím, že se už nejedná o němý film a člověk tak dostává další informaci (hlas postav) a přichází tak o vlastní představu. V tom také spočívalo kouzlo němého Call of Cthulhu. Stále se ale jedná o skvělé zpracování Lovecraftova díla, a je možno zde čerpat poznání o mýtu Cthulhu i s obrazovými vjemy. Ale pozor, pokud se nedokážete oprostit od všední filmařiny a požadujete za každou cenu realistické zpracování a věrné efekty, tenhle kousek Vás naprosto mine účinkem. Je určen především pro příznivce mistra hororu Lovecrafta a milovníky retro mystična. Dal bych plný počet, ale trošičku mě zklamaly bytosti z Yugotthu (údajná planeta za Neptunem, devátá v pořadí od Slunce), na můj vkus byli až moc groteskní, a to jsem v tomhle ohledu velice shovívavý. Jinak nemám výtek, další skvělé zvládnuté mistrovo dílo ()
Mám rád tyhle pěkně udělané retro horory. Sice se to dost vleče, rychlejší tempo, nebo kratší stopáž, by určitě prospěla, ale i přesto je to nádherná podívaná. ()
Bravo. Trošku nechápu, proč se Lovecraftovy tituly ještě nedočkaly širšího zpracování. Určitě skvělé náměty a když se podívám, co se nyní točí za braky, u kterých by člověk nápaditosti a originality pohledal, je mi toto opravdu záhadou. Tento fanouškovský film, který se musel potýkat s hubeným rozpočtem, sází na černobílé zpracování. A to se opravdu vyplácí. Navozuje skvělou atmosféru, která ještě víc evokuje dobu 20. až 30. let minulého století. Někteří zdejší komentující kritizují závěr. Pro mě naprosto brilantní zpracování, pokud beru v potaz rozpočet filmu. Navíc film má stopáž celovečerního filmu, takže člověk očekává na konci trochu akce a rozuzlení, na štěstí se polovičaté řešení nekoná. Jen tak dál chlapci, za mě palec nahoru. ()
Není to taková pecka jako bylo Call of Cthulhu, nicméně opět musím smeknout před entuziasmem, pílí a pečlivostí, s jakými HPLHS ztvárnili další geniální povídku páně Lovecrafta. Jen směle dál, pokusů s Lovecraftovou reanimací není nikdy dost. Oceňuji zejména, že tvůrci nelpěli slepě na předloze, ale podle možností jí mnohde dopilovali a ba i trochu vylepšili. Bravo. ()
Je to dobré, hodně dobré, ale mohlo to být skvělé. Ubrat míň keců. Zbytečně tím kazí tempo. Zvolený závěr taky nebyl nutný takový jaký je. Jestli budou točit Hory šílenství tak nevím, jak a s kým :D. Jinak super. ()
Od fanoušků Lovecrafta pro fanoušky Lovecrafta. Pokud nejste jeho fandové, tak asi nemá smysl se na film dívat. Pro ty ostatní bych pouze rád dodal, že Akeley je skvěle zmáknutý. Ke konci se to trochu utrhne ze řetězu, ale jinak se jedná o fantastické dílko. ()
Slabší nežli "Call of Cthulhu" od stejných autorů - tedy nadšenců. Nikoli tak pro levné zpracování, neboť atmosféra je opět výtečná a skvěle podpořená formou noir 50. let; avšak pro odchýlení se od původní povídky, jejíž příběh končí přibližně ve 40 minutě tohoto snímku: Lovecraftovi hrdinové totiž nejsou schopni aktivní akce a druhá polovina filmu tudíž nesedí do myšlenkového universa, které jsem očekával. Možná měli nadšení tvůrci upustit od snahy naplnit formát celovečerního snímku a pokorně zůstat u experimentální formy, neboť děs původního příběhu byl postaven na nečem zcela jiném. ()
Začiatok opäť krásne temný, plný nadšenia som hltal každý snímok... žiaľ príchodom mimozemských tvorov a celkového poňatia pointy som viac trpel ako sa bavil. ()
Problém vizualizace "nepopsatelnýho" stojí v základu každý "vážně míněný" adaptace Lovecrafta. Nicméně skvělá retro stylizace - za málo peněz dost hodně muziky. ()