Nic nás nerozdělí

Pro mě krásný film, který jsem si pustila dvakrát za sebou. Určitě byli dobře zvolení herci, kterým jsem ty role věřila na sto procent. Naomi opět zvládla vynikající výkon a i mému, ne moc oblíbenému, Ewanovi šly ty vypjaté scény jako po másle, to zouflaství uměl zahrát velmi dobře. Příběh byl plný emocí, ještě když je podle skutečné události, rozhodně mě to nenechalo chladnou. Ten začátek byl fakt šokující, jak se začala valit voda a všechno brala s sebou, jen jsem nevěřícně koukala. Určitě doporučuji snímek shlédnout a zamyslet se nad tím, co v životě máme. (24.02.2013)

Upřímně řečeno jsem už dlouho neviděl větší ptákovinu. Film, který naprosto neví, čím chce doopravdy být. Slušně rozjetá survival akce se přelévá do naprosto kýčovitých a trapných scén, kdy jeden z rodičů nutně potřebuje zavolat domů a ostatní přeživší řeší největší dilema svého života, tedy jestli mu půjčí svůj skoro vybitý telefon či nikoliv. A to je jeden příklad z mnoha. Přehnaná teatrálnost v určitých momentech je do očí bijící a osobně mě urážela. Sugestivní kamera a způsob vyprávění v některých scénách zajisté potěší, tsunami je zobrazeno jako opravdová ničivá katastrofa, před kterou neutečete, i kdybyste se rozkrájeli. Vizuálu nelze moc co vytýkat. To ale bohužel nestačí. Za co dostala nominaci Naomi Watts je mi taky záhadou - 3/4 filmu je snímána pod tunou makeupu a nic nehraje, zbylou čtvrtinu afektovaně ječí. Vysoké hodnocení tady naprosto nechápu - tvůrci musí mít diváky za naprosté idioty, a pravděpodobně se moc nepletou. V životě bych neřekl, že tohle natočil temně minimalistický Bayona, který mě uchvátil skvělým Sirotčincem. Celkově je pro mě film spíš absurdně směšný - ta představa, že by to takto nějak doopravdy mohlo vypadat, když je příběh podle skutečné události, je úsměvně naivní. Rodina se musí smíchy za břicho popadat, nebo spíš brečet nad tím, jak prostě si někdo představuje hrůzy, které museli prožít - je to urážející. Ano - popsal bych to jednoduše slovy: trapný a naivní. A buďme upřímní...s tím, co měl Bayona k dispozici, se určitě nenatáčelo špatně nebo komplikovaně. O to je výsledek smutnější. Ale zde jsou pouze jasně odlišné vize - ta moje je znatelně temnější, surovější, a i když se jedná o příběh s happyendem, rozhodně v mojí vizi není dělat z diváků prosťáčky a tahat je na převařenou nudli. (01.03.2013)

Doposud jsem nevidela emocionalnejsi film nez tenhle...Dost mozna i Titanic je oproti tomu komedie... Jeste zadny film ze me nezdimal slzy uz zhruba od desate minuty deje a zdimal dal a dal a dal az do sameho konce filmu... (06.03.2013)

Poutavý příběh s velkými hereckými hvězdami. Kdysi jsem viděla dvoudílný film Tsunami, skoro až dokument, který šel mnohem víc na dřeň, než The Impossible. Tohle je takové americké, uhlazené, heroické...ale krásné a vydařené. A neuvěřitelné...Myslím, že film prosvištěl kiny docela rychle - jasně, není to žádný poklad, ale je to o lidské odvaze a síle a takových filmů až tak moc není. (10.03.2013)

Pokud očekáváte rekonstrukci katastrofy v Thajsku, asi se vám to bude líbit, ale jako samostatný film je The Impossible hodně slabé. Bayona se s ničím nepáře a rovnou na hrdiny hodí obří vlnu, zřejmě v předpokladu, že stejně každý ví, co se stane, a nemá tedy smysl to dál prodlužovat. Problém je, že v krátkém úvodu se nedozvíme o celé rodině nebo jednotlivých postavách prakticky nic a to se nezmění v průběhu celého filmu. Všechny hlavní postavy jsou typické prázdné šablony rodičů a dětí, jaké jste viděli už milionkrát ve filmech, které nepovažovaly rodinné vztahy za důležité, což je u filmu zaměřeného pouze na osud jedné rodiny velký nedostatek. Jediný důvod, proč bychom měli něco cítit k postavám, je ten, že se jim prostě dějí ošklivé a hrozné věci, které si běžný divák nedokáže představit. U mě to ale vyvolalo spíš nechutenství a odpor z obecné situace všech postižených lidí, než jakoukoliv empatii k postavám. Úplná prázdnost a odcizení je nejvíce vidět ve scénách, kdy je film poměrně v klidu a musí si vystačit s dialogy a menším prostorem. Drtivá většina replik se totiž skládá buď ze stupidního pokřikování jmen z plných plic, nebo ze sentimentálních inspiračních citátů, jaké někteří méně inteligentní jedinci píší na své Facebookové zdi. The Impossible je poměrně povrchní film, který používá utrpení postav jako jedinou taktiku k vyvolání emocí u diváka, ale 3* si zaslouží hlavně kvůli realistickému zobrazení oné tragédie. (31.03.2013)

Aj keď tento film je dobre spracovaný, je dosť emocionálny a zaujímavý, trošičku by som to skrátila. (02.06.2013)

Jsem jedinný kdo se při sledování cítil jak u hry Dead Island? To prostředí....ach... No, ale k filmu! Bylo to samozřejmě naprosto skvěle zahrané, McGregor, děcka (hlavně ty děcka jak již zmínil kolega) i Watts, která ukázala pěkná prsa, perfektní výkony, jenže kromě pár rodinných setkání mě to emocionálně moc nezasáhlo a např. takové hledání v nemocnici (najednou jsou všichni v jedné stejné) mi přišlo až moc vykalkulované. Kdoví jak to hlavní rodina zažila v reálu, určitě to není dokonalý přepis, všechno se musí upravit, ale tady to režisér trochu přeháněl aby to působilo co nejdramatičtěji. Taky jsem se musel smát prvním cca 10ti minutám filmu, kde režisér neustále dramatickými a zádumčivými záběry na moře a vodu připomínal co se může stát / stane. Taková snaha o napětí už na začátku filmu (před štědrým dnem a během něj), když vám ještě první titulky řeknou, že tsunami udeřila až 26. prosince, je vcelku úsměvná až trapná. Co ovšem musím pochválit je kromě již zmíněných hereckých výkonů i maskéřina a hlavně scéna s úderem vlny, záplavová pasáž byla vážně parádní a musel jsem si ji pustit několikrát. Akorát ta Maria byla trošku na facku když si tváří v tvář 4metrové vlně dřepne ke skleněné stěně a zavře oči. Ale co já můžu soudit, kdoví jak bych reagoval na její místě já... (14.08.2013)

Tak tohle je hodně silná záležitost. Těžko hledám slova, abych dokázal vyjádřit svůj názor na toto šťastně nešťastné drama. Těžko uvěřit, že se v hrůzostrašných událostech roku 2004 našla jedna takto "radostná". Vskutku neuvěřitelné, ale fakta říkají pravdu. A tento film také. Pocity při sledování panovaly opravdu odlišné. Nastávalo mnoho zvratů a neočekávaných situací. Když už jsem myslel, že se stane nehoda - nestala se. A to nebylo jen v jednom případě. Tento pocit jsem zažil snad pětkrát a jednou trval celé dlouhé minuty. O napínavosti tedy nelze říct, že by jí bylo málo. Neznal jsem tento příběh z médií, novin a ani z internetu, jeho obsah jsem si ani tady na ČSFD nepřečetl. Nechal jsem se zkrátka napínat až do konce, do šťastného konce, jak jsem doufal. Ale cesta to byla dlouhá a extrémně těžká. Když se zrovna nemluvilo a hrála pouze hudba Fernanda Velázqueze, myslel jsem na to, co bych dělal já sám, kdyby mě potkalo podobné neštěstí. Nevím, zda bych dokázal najít sílu postavit se bolesti a přírodním živlům, abych vůbec přežil. Toto si člověk skutečně naplánovat nemůže. Ale dokáže se do situace postižených alespoň vcítit. Tak jako to třeba dokázali herci. Nutno pochválit všechny, i malé kluky, kteří hráli syny hlavních postav. Zejména jejich slova mi vháněla do očí slzy. Naomi Watts hrála skvěle, čemuž svědčí nominace na Oscara. Ústy toho příliš nenamluvila, avšak její zbídačené a zraněné tělo toho říkalo hodně. Hrála vážně velmi dobře, dokonce i v situaci, kdy jen nehybně ležela na posteli. Ewan McGregor zatím jakémukoliv ocenění uniká, což mě poněkud deptá. Hodně skvělých herců (Leonardo DiCaprio, Johnny Depp,...) prozatím tráví čas bez Oscara a je to hrozná škoda, protože dali filmovému světu hodně, za což by měli být odměněni. Ewan jako Henry se mi v tomto filmu vryl do paměti hledáním své ženy všude možně a následnou scénou s telefonem dalšího raněného muže. Nejsilnější zážitek z celého filmu. Je to skutečně síla, žádná lehká záležitost. (28.08.2013)

Hrozně dlouho jsem nevěděla, co si o tomhle filmu myslet. Příběh byl až překvapivě jednoduchý, členové rodiny, kteří se k sobě snaží dostat zpátky. Teoreticky by člověk mohl být při sledování úplně v klidu, protože je úplně jasné, že dřív nebo později se všichni najdou. Jenomže člověk v klidu není a já zjišťuji, že v jednoduchosti je síla. Film hodně sází na empatii, a ono to ve výsledku stačí. Navíc natočeno je to dokonale, stejně tak z hereckých výkonů občas mrazí v zádech ( v mém případě hlavně u McGregora). (23.10.2013)

Skvěle natočený a velice dojemný kousek. Něco, co by si o Vánocích měli pustit všichni. :) (23.12.2013)

Mám rád katastrofické filmy, proto jsem se na Lo Imposible těšil jako na málokterý film. Navíc tvořím na YouTube kompilace videí o vlnách tsunami (viz. můj profil), takže můj zájem byl o to vyšší. Dle hodnoceních a komentářů na ČSFD jsem měl poměrně vysoká očekávání. A nejen že byla naplněna, ale byla o hodně překonána. Mám-li být upřímný, tak Lo Imposilbe je nejlepší katastrofický film za posledních cca 20 let. To říkám absolutně bez nadsázky. Vždyt co se s ním může rovnat? Po všech těch nesmyslně přeboostovaných Emmerichových filmech, kde tsunami, která neměla alespoň půl kilometru, nebyla IN, působí tento film, jako "Jiříkovo" vidění. Konečně něco realistického, uvěřitelného a lehko představitelného. Toto se skutečně stalo a takto to přibližně vypadalo. Někde více, někde méně, ale ztvárněná katastrofa přesně odpovídá oné tehdejší události z roku 2004 na 95%. Skutečná tsunami je pohroma prvního řádu a film to umí velmi sugestivně zobrazit a vštípit, že má člověk pocit, že se té plovoucí matrace chce chytit on sám. Takže úder tsunami je bravurně zvládnut a strká do kapsy vše ostatní. Postkatastrofické prostředí je taky věrohodné a realistické, připomínající pohromu po výbuchu atomové bomby, tedy přesně to, jak to po úderu tsunami vypadá. Celé to korunuje silný a velice emotivní příběh lidského utrpení, hledání a konečného štěstí v podobě shledání. Ano, spoustu rodin tam zemřelo, stejně tak, jako jich spousta přežilo a šťastně se shledalo. Pozitivní konec vítám, po tom všem emotivním nářezu a surové realitě. Vsadit na kartu reálného příběhu, byl dobrý tah. Herecké výkony jsou výborné, můj oblíbený Ewan McGregor a skvělá Naomi Watts, to je parádní pokoukání a milé překvapení je v podobě Toma Hollanda. Absolutní spokojenost se vším. Dávám zasloužený plný počet, míň by bylo velmi nefér. Bravo. (13.01.2014)

Podobné kúsky si pozriem rád tak raz a dosť, inak by som len znižoval svoje hodnotenia. (01.08.2014)

Vynikající. Dramatický obraz utrpení jedné rodiny během velkého tsunami na Vánoce 2004. Možná jsem s otcovstvím nějak změknul, ale dojemné. Naomi Watts jak už to bývá úchvatná, nominace na Oskara zasloužená. Snad jenom posledních zhruba 15 minut až příliš emoce ždímajících a zbytečně natahovaných, pro film upravených. A právě tento strojený závěr mi brání dát pět s úplně čistým svědomím. Tak uvidíme, jestli to časem jako obvykle nepřehodnotím :-) Každopádně nejde o nějaký z obvyklých trapných katastrofických snímků, kde vybuchují sopky, přemnožují se pavouci, padají letadla s prezidenty, apod. Tohle je realita. (15.08.2014)

hromada silných momentov, vrátane skvelého ale skvelého prostredia a atmosféry, ale nejak ten sentiment šiel mimo mňa a to som docela citlivka :/ Možno tým dabingom, alebo ja neviem už. (30.10.2014)

Já ani nevím jak toto komentovat, na komentář této tragédie asi nemám žaludek, jen prostě, tady řešíme výroky politiků a kdo co jedl na FB a toto je skutečný film o skutečném příběhu na pozadí skutečné katastrofy,která si vyžádala obrovské množství životů. (12.09.2015)

Nejpůsobivější a nejemocionálnější katastrofický snímek, který jsem kdy viděl. Rodinná idylka v tropické destinaci měnící se v boj o holé životy s přírodním a nespoutaným vodním živlem tsunami. Tím vším čím si museli projít je celkově zachyceno ve 113minutové stopáži a s divákem to rozhodně zacloumá a uvede do určitého citového rozpoložení. Především bych chtěl vyzdvihnout herecké výkony dětských představitelů, které byli naprosto okázalé. (07.08.2016)

Jeden z lepších realistických katastrofických filmů a určitě nejlepší na téma té tsunami vlny roku 2004. (12.03.2017)

intenzivní a dechberoucí. nic víc se nedá napsat, to se prostě musí vidět. (06.02.2013)

Silnej zážitek. Nejenže to bylo dojemný a podle skutečný události, ale všichni to hráli naprosto důvěryhodně. Věřila sem jim každou slzu, každej pohled, každej křik, scéna po zásahu tsunami, kdy se Naomi topila a Ewan, když se rozbrečel. Navíc to shledání se nedá ani popsat - nezájem, že je trochu přitažený za vlasy. A Tom Holland? Neskutečnej výkon. (11.02.2013)

Výborná první půlka filmu. Škoda že ve druhé přestává napětí typu kdo s koho a vše zůstává jen otázkou času. Rozhodně nadstandartní film, který nám ukazuje jak strašně trpěla bílá nadrasa. Ti chudáci, co v tom žijí a rozhodně neodletí letadlem do bezpečí, jsou vlastně jen komparz. Ale asi je to jiný příběh...... (16.02.2013)