Nic nás nerozdělí

Oni sa tak trochu rozdeľovali aj sami, že? Keď Ewan poslal synov do hôr a potom kukal jak puk v tme, že či niekoho nezočí a bol rád, že prežil. Ale inak silný príbeh s výborným herectvom Wattsovej a silnejšími scénami hlavne v prvej polovici príbehu. To je asi samozrejmé vzhľadom na to, že katastrofa prišla na začiatku. Film, ktorý ukazuje, aký bezmocný je človek vo vzťahu k sile prírody a ukazuje to do detailu dobre, keďže samotní preživší sa zúčastňovali natáčania. A zároveň prináša to zaujímavé poznanie, že tú ľudskosť v sebe nachádzame (žiaľ) až pri krízach, katastrofách, niekedy, keď už je aj neskoro. Ako by človek potreboval stále dostať poriadne po hlave, aby sa spamätal. (28.07.2023)

Těžko hodnotit. V podstatě od prvních záběrů či od přečtení popisku víte, jak co kdy - a těžko něčím překvapit. Nicméně i tak je to zajímavá podívaná, která s emocemi umí máchat. A samožejmě jsem u té "nejdůležitější" scény zíral, jak to Bayona natočil. Opakovaně budu pouštět Sirotčinec, Lo Imposible mě "pouze" bavilo. Nicméně katastrofické filmy nemám rád, ale tento jsem si užít dokázal. Navíc tam ta paní, co vypadá drtivou většinu jako zombie, hraje neuvěřitelně. (15.06.2013)

Spracovanie výborné, malý Holland tiež ... silný zážitok. (11.09.2013)

Síla příběhu s přehledem dosahuje síly události. Emocemi natřískané srdceryvné drama, kterému nechybí naturalistické scény patrně dostane do kolen nejednoho zarytého cynika. Režisér se překvapivě vyhnul zbytečnému patosu a klišé, díky čemuž snímek neplave v sentimentálních vodách a nestává se z něj prostá ždímačka slz. Naomi Watts je fantastická a technická stránka filmu rovněž. Potěší absence hluchých míst a nevyřčené tvrzení, že člověk nevládne tak úplně Zemi, jak si myslel... 80% (01.05.2014)

Opravdu velmi silný a působivý nikoli však kýčovitý katastrofický snímek. Dokonale přesvědčivé herecké výkony nejen rodičů, ale i dětí a vynikající kamerové záběry ve spojení s fantastickou hudbou dotvořily celý film, který i přes dlouhou stopáž nepůsobí ani chvíli nudně. Slzám a dlouhému přemýšlení o nepříznivém a přesto nakonec šťastném osudu rodiny se není možné ubránit a některé ze scén zůstávají před očima i po delším odstupu po zhlédnutí. Nesouhlasím, že se jedná o citové vydírání, je to přeci "jen" krutá realita podle skutečných událostí. (29.06.2015)

Filmů na téma osudů přeživších po smrtící vlně Tsunami, mnoho není (napadá mě jen zdařilý TV snímek Tsunami: Následky) a proto i po noha letech neuškodí si tuto tragédii, zopakovat, alespoň na plátně kin, zvláště pak v takto kvalitní podobě. Bayona, který se zapsal už atmosferickým "Sirotčincem", nezkouší soudit ani citově vydírat ale ukazuje nám příběh pětičlenné rodiny, kterou tato tragédie rozdělila a nadělila jim tvrdou zkoušku síly a vůle přežít a pokud možno se opět sejít. Vizuálně je film prakticky dokonalý a režisér se občas nebojí přitlačit na pilu a nechává hrdiny prožít bolest, kterou si divák raději ani nezkouší představit a při scénách v nemocnici v divákovi nejen mrazí ale nutí ho hrdinům fandit ať už se hledají navzájem nebo pomáhají náhodným kolemjdoucím. Co se týká hereckých výkonů, tak i ty jsou naprosto bez chyby a převážně malý Tom Holland, jako nejstarší ze synů dokáže přilákat divákovu pozornost i když je s ním na plátně Naomi Watts nebo Ewan McGregor. "Nic nás nerozdělí" mohlo jednoduše sklouznout do sentimentu ale díky precizní, bezchybné režii a civilním hereckým výkonům, se jedná o jedno z největších překvapení loňského roku a pro mě oskarového kandidáta no.1. (05.02.2013)

Velmi silný a emotivní film podle skutečné události! Ve chvíli, kdy udeřila tsunami to nabralo grády a sledoval jsem to vše s otevřenou pusou do konce! Naomi Watts byla úžasná, jak to vše zahrála, ale to samé Ewan a Tom Holland. 5* (26.05.2013)

Jsem bezcitnej čurak. (04.07.2018)

Strhující a dojemné drama o rodině, která přežila jednu z největších živelných katastrof 21.století.Nenásilně natočené, podané s naprosto famózní lehkostí, neskutečnými hereckými výkony a bez špetky zbytečného Hollywoodského patosu.Rodina je pro mě to nejdůležitější na světě a obzvlášť moje máma, takže hned v prvních minutách katastrofy jsem byl naprosto pohlcenej příběhem a osudem téhle rodiny.Silné emoce, hodně silné emoce ve mě tenhle film vyvolal.Pořád nemůžu uvěřit těm hereckým výkonům, strhlo mě to.Dokonale zahrané, emotivní, dojemné...jeden z nejlepších katastrofických filmů.U mě za plnej jednoznačně, nechápu nenominování na Oscary.Silnější drama za poslední roky nehledejte....nenajdete.100%. (04.06.2013)

Určitě je znát, že jde pouze o zprostředkování životního zážitku, byť velmi traumatizujícího a silného. Aby taky ne, když se jedná o holý život a nejen ten vlastní, kdo disponuje alespoň jedním potomkem, ví, že podobná situace se řadí mezi tu nejhorší z rodičovských můr. Od prvních vteřin jste provázeni předzvěstí katastrofy s pocitem, že vy víte, oni ne. Akceptujete úvodní nezbytný předkrm, kterému se nevěnuje víc pozornosti, než je nutné před hlavním chodem, který je opravdu výživný. Přiblížením naprostého šoku, následovaného totální dezorientací jste přes kalné vody tsunami naplaveni k postapokalyptické kocovině, kde vteřiny štěstí rázem mizí v hloubce zoufalství a naopak, což je sice díky předem prozrazené zápletce nepřekvapivé, nicméně díky kameře a výkonům Toma Hollanda a Naomi Watts jsem něco tak silného neviděla od Říše slunce. Jen tak nezapomenu první úlevný úsměv pro radost ze vzájemné blízkosti v bezpečí a také nelituji svých slz, neboť nebyly prolity pro patos... (06.02.2013)

Moje výhoda byla, že jsem od tohoto kousku nic neočekával. Neznal jsem hodnocení, nevěděl jsem přesně, o čem to bude. Stáhnul jsem si to jen kvůli nominaci na Oskara a udělal jsem dobře. Hned po několika minutách mi došlo, že tohle nebude typická americká krávovina, hned jsem vycítil evropský rukopis a strašně se mi to zamlouvalo. Ta první třetina filmu neměla žádnou chybu, postupně samozřejmě tempo opadalo, ale i tak je Lo Imposible z tohoto roku jednoznačně nejsilnějším filmem a absence více nominací jen ukazuje, jak je Americká filmová akademie rok od roku zaujatější, nemluvě o totální ignoraci Christophera Nolana a jeho tvorby. 90% (17.02.2013)

Překvapivě silná odpověď na bezduché katastrofické snímky, zde navíc zdatně balancující na hranici syrového realismu a klasického dojáku opředeného klišé. Co by se bez pochyby v amerických rukou změnilo v sentimentální kýč, Bayona povýšil na neskutečně intenzivní rekonstrukci událostí, která si pomáhá jak svou perfektní technickou stránkou (naturalistická kamera a triková stránka), tak i nekompromisností, s níž příběh vypráví. To z výsledku nedělá žádnou akademickou vykalkulovanost, ale citlivě vedenou záležitost, v níž se přesně odráží dezorientovanost a bezmocnost jedince ve víru mnohem větších, tragických událostí. Jistě, že mnoho věcí je záměrně upraveno pro podobu filmového vyprávění a závěr je až trochu moc přitažený za vlasy, ale to nic nemění na neskutečném emocionálním prožitku, který The Impossible přináší. Když o tom tak vlastně přemýšlím, tak zvolená struktura (syrovost vs. sentimentálnost) perfektně koresponduje se zvoleným názvem filmu. (06.01.2013)

Opravdu jsem se před zhlédnutím filmu bála, že se budu muset z nudy věnovat okusování záděr a znechuceně je pak plivat nad záplavou špatných počítačových triků a nad zážitky prořídlým dějem plným kýče nějaké spořádané rodinky. Spletla jsem se velmi minimálně v těch tricích, natočené to bylo brilantně a realisticky. Budete se topit, budete se brodit, budete zaplaveni tsunami. Na záděry v první třetině filmu vůbec nebyl čas, boj o život matky a syna se povedl skvěle. Pak už to lehce ztratilo dech a další pasáže filmu založené na vzájemném hledání rodiny sice nenudí, ale jsou postaveny hlavně na tom ždímání citů. Kdyby nebyl film podle skutečné události, přišel by mi závěrečný megahepáč hollywoodsky nepravděpodobný. Netuším sice, jak moc posloužil příběh dané rodiny jen jako kostra a co všechno si tvůrci trochu přibarvili, nicméně když to nebudete příliš pitvat, určitě vám to na emoce zahraje. Naomi hrála skutečně výborně a tento film se také v mém soukromém seznamu řadí na první příčky mezi ty, kde mě herecké výkony fakanů mile překvapily a povedlo se jim mě neobtěžovat, ba dokonce místy i zaujmout. Doporučení: jste-li samice po jednom vrhu, budete přiměřeně slzet. Samice s více vrhy proslzí zřejmě celý film. Uživatel PetrPan se čtyřmi vrhy a silným vztahem k rodině taktéž. U mě silné tři, ale že mám ráda ty katastrofické filmy dle skutečných událostí, tak jedna hvězda navíc. (16.01.2013)

Vypadávající stránka z knihy, osamocený lampión, vyhaslé hvězdy - symboly, které značí odloučení a smrt, avšak to, co vždy umírá jako poslední, je naděje. I nemožné věci se mohou stát skutečnými, pokud stále doufáme. Nic nás nerozdělí je film, který čerpá ze silného příběhu podle skutečné události, a proto působí tolik na divácké emoce. Herecké obsazení bylo úžasné, zejména Naomi Watts a představitel malého Lucase, Tom Holland. Nejvíce dechberoucími scénami byl příchod tsunami a snová sekvence, ale i mnohé další scény na mě silně zapůsobily. Musím též pochválit nádhernou hudbu, která výborně podbarvovala jednotlivé scény, co se týká emocí. Zkrátka velmi solidně natočený snímek, který sice není dokonalý, chvílemi je trochu více sentimentální a divák tuší, jak skončí, nicméně i tak mě zaujal a dojal, což je hlavní. (18.08.2013)

Predpokladám, že si Naomi Watts užije oscarovú noc, lebo jej výkon je neobyčajne hlboký a presvedčivý... Ale nielen jej výkonom je tento snímok skvelý, treba oceniť kameru, nenápadnú nádhernú hudbu a predovšetkým zvuk. Sme v Thajsku, sú Vianoce a rodinná idylka svedčí o krásnej dovolenke. Následná katastrofa prebudí neuveriteľné city, ľudskosť a pôsobivosť. Mohlo by sa zdať, že dojímavých scén je priveľa, ale táto realisticky natočená dráma si ich zaslúži. Je to krásny príbeh o nehynúcej ľudskej vôli a nezlomnosti žiť. (12.01.2013)

Film jako otevřená rána, jenž krvácí až do posledního záběru a vy s ním. Přiznávám, že mě emoce doslova vyždímaly. Jdu se raděj pomodlit a spát. (13.02.2013)

Velice silný a emotivní příběh o rodině, která byla součástí tsunami v Thajsku v roce 2004. FIlm má ale také několik slabších míst, je tam několik scén, kdy se vůbec nic neděje, je úplné ticho, hudba žádná. Také mi dost vadilo, že Ewan McGregor se objeví v úvodu a pak na celou hodinu zmizí a pak se zase najednou objeví. Ale jinak je film pěkný, zasvětil nás do toho jaké to musí být, když jste součástí takovéto katastrofy a pak všude možně hledáte svojí rodinu, jestli je v pořádku, strachujete se, je to hodně psychicky náročné pro ty lidi. (15.02.2015)

Jak to slovy vyjádřit? To snad ani nejde, takové emoce se nedají popsat, pokud je člověk sám neprožije. Napadá mě stovka myšlenek, od strachu navždycky z vody, kterou miluji, od šíleného PTSP, jež nutně nemine nikoho z nich, po zkoušku ohněm (spíš vodou), která všecky do jednoho změnila i stmelila. Škoda, že nevíme, jak rodina funguje dnes po osmi letech, moc by mě zajímalo nakolik se tragédie podepsala na jejím dalším průběhu života. O přesvědčivém výkonu Naomi jsem neměla pochyb i Ewan a zejména děti hrály doslova jak o život. Autenticky natočené, silně procítěné, několik (pod)vodních záběrů mě dojalo k slzám, to nezapřu, taková hrdinka nejsem (ztráty a nálezy Marie a Thomase, Henryho hledání a nalezení rodiny). Ani mě nepřekvapuje zdejší cynická reakce největších tlachalů, spíš si hrajou na co nemají, duševní chudáci, je mi jich líto, nic víc, nic míň. (16.02.2013)

Nemám rád prvoplánové filmy. Filmy, které na diváka tlačí emocemi, jež se nutně musí dostavit u tak katastrofického snímku, protože apeluje na váš soucit, vaši lidskost. K tomu si ještě filmaři vybrali příběh, který by se mohl opravdu zdát jako "zázračný" či pouze fiktivní. Kdyby k němu ve skutečnosti nedošlo, nevěřili byste, že je to možné. O to horší, že se jde takhle na jistotu, přitom od poloviny filmu víte, jak to celé dopadne... (27.04.2014)

Přestože film je podle skutečné události a asi by poměrně drastické vůči doopravdickým přeživším jejich postavu zabít, když se to doopravdy nestalo, musím říct, že smrt Marii by možná film udělala zajímavějším, ale jako divák, který nad tím tak nepřemýšlí, jsem rád, že neumřela, protože jsem to neuvěřitelně prožíval a asi bych nepřežil, kdyby její postava umřela. Naomi Watts podala skvělý výkon, ale pokud si někdo zasloužila nominaci na Oscara, tak to by Tom Holland. Na jeho věk hrál skvěle a svým výkonem plně "utáhnul" část, kde ostatní představitelé jeho rodiny chyběli. (28.03.2015)