Jen Bůh odpouští

Osobitost navzdory zjevné poctě všeličemu od japonských filmů přes Lynche k Tarantinovi neschází, ale v téhle chvíli zatím nevím, zda jsem vylovila originální knedlíčky nebo se jen přehrabovala v několikráte převařeném vývaru. Uvidíme, kam se mé dojmy posunou, byť u Drive a Barbara jsem se nikam posouvat nepotřebovala. Kristin to zřejmě vzala proto, že sotvakdy ještě někdy dostane možnost vyslovit ve filmu "cunt," a pokud její postavě někdy někdo naznačil, že její chlapečci zřejmě trpí Oidipovým komplexem velikosti Burdž Chalífy, tak by na to řekla: "Co už, hlavně že mají rádi maminku..." (04.08.2013)

Když máte fetiš na násilí, musíte ho patřičně uspokojit. Co třeba fyzický souboj s Bohem..? Mulholland Dr. uprostřed Bangkoku, pohádka přemrštěné reality, všudypřítomná asijská spiritualita (karaoke!), nasednutí na Noého archu formy i znepokojení a síto, kterým propadávají fanoušci Drive - prostě sexy manýra ikonických obrazů, v které jsem si Refnil jak prase v žitě. Směju se nářkům nad povrchností příběhu, protože už jen v samotném názvu je zakódováno vše potřebné k hlubšímu vrtu. Bůh a jediný spravedlivý je jasný, Ďábel je Cliff Martinez. Ty zvonečky, synťáky, varhany a pod okny projíždějící důlní rypadlo.. Sobecký perfekcionista Refn mě má zase v hrsti. Vrabčáka. Holubi na střeše ať se klidně poserou.. (13.06.2013)

[SFF 2013, Sydney] Audiovizuálny workshop s chytľavými prvkami fetišisticky budovanej hypnózy, podprahovo sarkastického podtónu a jemne kontemplatívnej symboliky. Provokatívne automatizovaný koncept pozorného voyera Refna v ktorom sa divák (sám) odsúva na druhú koľaj a do popredia vystupuje autorova vízia, kreatívnosť a úchylky s tým spojené. Pohromade to nedrží, a to len z dôvodu nadmerného obnosu referenčných zdrojov, ktoré si v tomto prípade podľa mňa nevyžadujú logické usporiadanie v syžete, ale skôr pocitovú štúdiu dielčich segmentov v jednotlivých sekvenciach. Je to drzé a asi aj namachrované, ale takisto zvodne podlé a sebaisté. Nicolas, ja ti odpúšťam... (15.06.2013)

Všechno je vlastně na svém místě. Zádumčivý Gosling, noc, explicitní násilí (Lesní duch má konečně konkurenci!), hra se světlem, režijně a audiovizuálně vymazlené sekvence - a navrch ještě skvělá koksová máma Kristin Scott Thomas (monolog u večeře!) a robotický sadistický policajt, co využije i přepálenej olej z tržnice a vydloubne oko na počkání. Všechno to jsou fajn jednotlivosti, které jsou v tom filmu ale jen samy pro sebe. Celku chybí drive, je vlastně matný až běda a v závěru rozhodně není takovou ránou na solar jako Drive. Viděli jsme mnoho lepších filmů o pomstě i o pokřiveném vztahu matka - syn (a další syn). 70% (30.05.2013)

OK, u Refna mi povrchnost absolutně nevadí a nikdy nevadila. Ani pozérství. Vždycky jsem za tím cítil něco víc, vibraci, unikátní vidění, schopnost uhranout obrazem. Jen Bůh odpouští je prvním případem, kdy mi ostentativní sebe-zalíbení a důležitost přikládaná na každý (byť nedějový) záběr smrtelně lezla krkem. Celý film je vlastně anti-tezí Drive, obrazem pasivního, neschopného, nedostatečného, kastrovaného hrdiny, na jehož straně nestojí ani spravedlnost, ani sympatie. Bohužel Goslingovo úpěnlivé hledění do kamery působí místy až tragikomicky, podobně jako didaktické opakování kastračních motivů a zdůrazňování archetypálnosti zápletky (místy otřesně didaktické). Dějový element je stejně okleštěný a frustrující jako hrdina - není to jistě fail, je to záměr, značně škodolibý tvůrčí záměr, který Refn staví okázale na oči. Rozpojenost, nesourodost, mimoběžnost - to, co mi ve Valhalla Rising dávalo smysl jako lyrická báseň vyznívá v Jen Bůh odpouští jako prázdná a pompézní manýra, ukájení bezrukého, místy až úsměvně vzpurné a usilovně agresivní. Mechanické deklamace, absence logiky, bizarně propojený svět, v němž vládne jediný možný řád, řád režisérova ega. Pro mě zcela prázdná póza, prázdná dost i na to, aby mě byť jen frustrovala. Pár scén je samozřejmě mistrovských (fajt, naháněčka městem, zakončená receptem na ksichtovní pánev wok), ale uhrančivost celku vyvanula. Nicolas Winding Refn reduced to excess. (30.05.2013)