Jen Bůh odpouští

Dánský trip do krvavého světa drog a thajského (homo)boxu. Teď jde o to, co jako divák zkousnete. Nicolas Winding Refn nemá potřebu jakéhokoliv vyprávění. Příběh je prostý. Poselství nejasné. Snové výjevy jak z Barbara nebo Fear X díky prostředí Bangkoku dostávají ještě extatičtější rozměry. Symbolika utínání končetin, dobra zrozeného zlem a pokřiveného dobra, které spravedlnosti dosahuje zvrácenými prostředky. Sprostá a stále špatně naladěná Kristin Scott Thomas dokonale kontrastuje s naprostou Goslingovou pasivitou a s až terminátorskou precizností Vithayi Pansringarma. JEN BŮH ODPOUŠTÍ navíc obsahuje jednu z nejtrýznivějších mučících scén poslední doby. Pokoukání pro opravdu ty nejnáročnější diváky s temnou pachutí, která doznívá ještě dlouho po posledním tónu závěrečné písničky. (06.06.2013)

V hypnoticky temné atmosféře, v tajuplných obrazcích, démonické hudbě a ve spoustě nezodpovězených dějových kličkách se Nicolas Refn tímto filmem velmi přibližuje k Davidu Lynchovi. ONLY GOD FORGIVES obsahuje temnou MULHOLLAND DRIVE stránku. David Lynch má ale ve své formě a námětové invenci navrch. Před psaním komentáře se snažím vyjádřit všechny důležité momenty, které se mi zaryly do paměti, v ONLY GOD FORGIVES je takových momentů spousta a některé momenty nejdou plně vyjádřit. Závěrečná scéna ze zpomaleného záběru mačety, která směřuje na ruce Goslinga je nezapomenutelná (při téhle scéně jsem nedýchal). Hudební démonický motiv v závěrečných titulcích bude ve mně rezonovat navždy. *********** Nicolas Refn vytvořil cestu, kterou jste v minulosti nikdy neviděli, a filmu dává jiný rozměr. (29.07.2013)

Zrazu máme pocit, že Refn točí len preto, aby nám dal najavo o koľko je lepší ako my všetci ostatní. Na rozdiel od Drive, Bronsona alebo Valhaly mu to ale vôbec nežerieme. Ukazuje sa, že aj ten najväčší art potrebuje stále povrchné barličky ako motiváciu, zmysel a cieľ. Refn rád a celkom zámerne experimentuje s tým, že nám ani jedno nedopraje. Púšťa sa tak na tenkú hranicu, pretože riskuje, že sa tým úplne znemožní. Je možné sa vymaniť zo základného princípu výpravy? V Drive bol tajuplný hrdina obklopený zámermi a stimulmi iných postáv a my ako diváci sme sa potom mohli niečoho chytiť a hľadať tieto základné prvky aj v ňom. Ku koncu sa navyše odhalili aj niektoré jeho vlastné emócie. Len Boh odpúšťa však postráda akýkoľvek pevný bod, akúkoľvek základnú istotu. Nejde o nedopatrenie, ale o zámer. Vlastne vôbec nie je ľahké niečoho takého dosiahnuť. Skúste si natočiť celovečerný film, v ktorom nie je u jedinej postavy jasné, o čo jej ide, čo chce a o čom premýšľa. Máme tu teraz film, v ktorom postavy tvrdohlavo odmietajú hovoriť, pomaly chodia po Bangkoku a raz za čas niekto niekoho rozseká na kúsky, vypichne mu uši a rozreže oči. Ok. Vieme, že takýto film ide natočiť, ale čo s tým ako máme robiť? Možno na tom budete lepšie, ale vo mne taká snímka nedokáže vyvolať nič. Refnovo ego implodovalo a výsledku jeho aktuálnej snahy - byť lepší ako celý svet sa dá leda smiať. (26.05.2019)

║Rozpočet $4,8milióna║Tržby USA $779,188║Tržby Celosvetovo $10,337,387▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $591,795║ Tržby za predaj DVD v USA $566,446║ klasicky psychadelický Refn tak ako ho poznáme z jeho predošlých snímkov, samozrejme okrem filmu Drive ktorý bol poňatí viac smerom k divákovi a preto aj viac zapôsobil svojou témou, vizuálom, poňatím, hudbou a dravosťou, určite by som Drive moc neporovnával s týmto filmom, aj keď určité podobné prvky to má ako násilie, zádumčivý nevyspytateľný Gosling ale tu sa viac venuje jemu vlastným dlhým bezdialógovým farbou podmanivým scénam, film zapôsobil, má to čosi do seba, spokojnosť /80%/ (14.08.2013)

Nicolas Winding Refn natolik miluje svůj osobitý styl, že se o něm rozhodl natočit film. A do hlavní role neobsadil nikoho jiného, než opět mlčenlivého Ryana Goslinga. Only God Forgives v podstatě ani nemá děj. Disponuje však několika prvky, které z něj svým způsobem dělají jakési egocentrické umělecké dílo. Má tichého Ryana, "dirty bitch" Kristin Scott Thomas, hýří barvami a vizuálními orgiemi a všechny postavy se chovají zcela apaticky, nezaujatě a lhostejně. Hudební stránka zase perfektně zapadá do celkového stylu snímku. A ještě bych zapomněla na "Stare Contest." Všichni se pořád jenom dívají:) Forma jednoznačně převážila nad obsahem. Jako nějaký módní, luxusní, sezónní kousek, nebo ti, co je nosí. Na pohled hezké a líbivé, pod povrchem však prázdné. Tak nějak jsem si představila, že by mohl vypadat Kill Bill, kdyby ho natočil pan Refn:) (19.10.2014)