Režie:
Gareth EdwardsKamera:
Seamus McGarveyHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Aaron Taylor-Johnson, Bryan Cranston, Elizabeth Olsen, Juliette Binoche, David Strathairn, Ken Watanabe, Al Sapienza, Sally Hawkins, Brian Markinson (více)VOD (4)
Obsahy(2)
Nejznámější impozantní monstrum na světě se ve filmu postaví proti zlým nestvůrám ohrožujícím samou existenci lidstva, kterým vdechla život vědecká arogance lidí. (Warner Bros. CZ)
Videa (23)
Recenze (1 622)
Po pár desítkách minut mi bylo jasné, že se loňský Del Torův Tichomořský Šprým chytat nebude a pak, někdy kolem havajského „vylodění“, jsem zaslechl sotva patrné křupnutí. To gojira Edwards zašlápla ploštici rodu Emmerich.. Nerd Gareth, jehož Monsters jdou cítit z každého políčka filmu, si zaslouží absolutorium za to, jak se dokázal popasovat s enormním tlakem dvou mlýnských kamenů (hollywoodské zvyklosti, japonská předloha), přičemž jsem si jist, že tím druhým by se nechal kdykoliv dobrovolně rozšmelcovat. Představil decentní reboot o lidské bezvýznamnosti v konfrontaci s „děsivou sílou přírody“, jenž láskyplně vzdává úctu předlohám a který nenabídne žádný rozšláplý Bílý dům, dětinské džouky či amerického prezidenta sedícího obkročmo na střele Trident, což pochopitelně vyvolá v jistém okruhu publika nevoli. Poslední hvězdu bych čistě ze soukromých důvodů přidal, kdyby se ubral plyn u amerických rodinných šablon a více se sešlápl u japonského vědomí nukleárního traumatu (Hirošima, Nagasaki, incident lodě Lucky Dragon a koneckonců i Fukušima), nicméně chápu, že s ohledem na producentské zázemí byla tato mise nemožná a tu pátou hvězdu si můžete de facto připočítat, pane Edwardsi. Arigatö! P.S.: Pobavila scéna, kdy ta gorilí velryba pokojně plula k San Francisku v doprovodu křižníků a torpédoborců. Jen si vezměte - nerezaví, je energeticky nenáročná a nevyžaduje žádnou údržbu. Vzhledem k její zásluze k ochraně vlasti (byť nevědomé) by ji klidně mohli v docích natřít na námořnickou šeď a opatřit nápisem USS Godzilla! Jen si nedokážu představit, že by na jejím hřbetě pořádali veteráni připomínkovou akci k výročí útoku na Pearl Harbor.. ()
Biják, ktorý sa síce vezie v bezpečných klišé, detskej prístupnosti a ničím neprekvapí, ale aspoň drží pokope (Pacific Rim bol odvážnejší a viacej cool, ale dramaturgicky nefunkčný). Na rozdiel od Emmerichovej verzie navyše ctí pravidlá japonského kultu a s hollywoodskymi technickými možnosťami umožňuje arigatovcom užiť si ich Jánošíka tak, ako ho ešte nevideli. Postavy, hoci hrané oceňovanými a v blockbusteroch nevídanými hercami sú druhoradé, podstatná je epickosť a atmosferický vizuál v duchu spielbergovských dobrodružstiev. Toho pripomínaju i konkrétne scény ako úvodný let vrtulníka na ostrov či opakované umiestňovanie detí do každej napínavej akcie. Dnes spokojnosť, pred piati rokmi by to bolo nadšenie. ()
║Rozpočet $160miliónov║Tržby USA $200,676,069║Tržby Celosvetovo $529,076,069▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $21,108,046 //počet predaných kusov 733,661║ Tržby za predaj DVD v USA $16,647,217 //počet predaných kusov 640,400║ Režisér Gareth Edwards teda vie čo to ponúknuť za ten tučný rozpočet, vie ohúriť ale aj tak nevyhne sa tento monštrózny projekt výtkam. V prvom rade očividná povrchná práca z hercami, za celý čas si tu nenájdete alebo neobľúbite žiadnu postavu, spočiatku koľko toľko zaujímavý výstup Bryana Cranstona dosatne stopku v tom najlepšom a tým to hasne, doslova otravne pôsobí naivka Elizabeth Olsen, ďalej miestami dej ponúka až zbytočne naivný a banálny prístup, rovnako tak dobrosrdečné počínanie Godzilli je na zamyslenie(samozrejme tvorcovia s veľkým rešpektom išli v ústrety starým Japonským Godzillám čo je pekné od nich) a to všeho všudy ponúknutá koncepcia o súhre radiácie s potvorami nebola vôbec zlá, len škoda že nebol do takto drahého projektu vybraný niekto kto by dokázal svojou prezentáciou skutočne strhnúť, veru škoda, hlavné ale je, že v danom vizuálnom ohromujúcom obale človek dokáže toho nesúrodého dosť veľa prepáčiť a aj tak si to v celku slušne užiť. Za čo film získava hlavne body je triková stránka, napätie a dosť slušné 3D efekty, užil som si to ale aj tak v priamej konkurencii z Pacific Rim nová Godzilla mierne zaostáva, Pacific Rim bol o niečo viac plnohodnotnejší blockbuster. /videl v kine 3D verziu: 80%/ ()
Něco mezi Emmerichem a klasikou. Z Emericha si to bere silný vizuál, který je podobně kvalitní, jako na svou dobu předchůdce, má stejně silná panoramata a ještě promakanější detaily, zatímco z klasiky si to bere především vzezření monster a hlavní dějový mustr. Emmerich byl daleko víc okázalý a efektní, tady je to těžce efektivní a v rámci mezí přízemní filmařina, ačkoliv velké finále nechybí. Lineární houstnutí atmosféry skvělé, hlavní postavy a jejich pobyt na plátně přímo nečekaně proměnlivý a vzhled Godzilly na smajlíka. Je to zajímavý blockbuster, který není tak robustní jako byl předchůdce, ale určitě je chytřejší, filmařsky promakanější a nespolehající jen na destrukci všeho možného a formální atraktivitu, ale i na vedení herců, scénář, střihovou skladbu a hlavně je ve vzduchu cítit pocta původním filmům. ()
Galerie (169)
Zajímavosti (78)
- "Nautilus" – pracovní název filmu – bylo jméno první ponorky s nukleárním pohonem. (G_I_S_M_O)
- Severoamerické tržby dosáhly 200,7 milionu amerických dolarů, celosvětové pak činily 525 mil. (NIRO)
- Když Sandra (Juliette Binoche) utíká v elektrárně před radioaktivní mlhou, neustále se mění její pozice vzhledem k ostatním členům. (drtalec)
Chápu koncept, vidím ambice tvůrců, ale nemůžu si pomoct, král prostě je nahý. Nový americký "Godzilla" (z nějakého důvodu tentokrát postavy monstrum označují mužským rodem) je emblematický film pro dnešní dobu - typický vyšpekulovaně sofistikovaný snímek, který je poučený svými kořeny a snaží se je aktualizovat a nově uchopit. Ovšem tentokrát to prostě funguje jen na papíře. Ano, máme zde snahu natočit americký biják, který bude věrnější japonskému stylu kaidžú filmů s peckovačkami, ale při tom obsáhne i vliv (z pozdějšího pohledu atypické) vážné první "Godzilly". Současně zde máme ambici udělat opulentní monster film, kde ale budou lidé redukováni na titěrné tvorečky bezmocné vůči přírodě, a to vše navíc pojaté jako civilní anti-blockbuster, kde vše bude podmíněno mravenčí perspektivou a diváci namísto žánrových moneyshotů uvidí to, co samy postavy. A důvodem, proč to nefunguje, je paradoxně to, na čem se pokouší film stavět v prvé řadě: scénář a postavy. Tajemství úspěchu v lecčems podobných snímků "Monstrum" (Cloverfield) a "Mutant" (Gwoemul) spočívá v důsledném držení a využití konceptu. "Monstrum" setrvává v modu found footage a omezuje figury na jednorozměrné šablony právě v zájmu upřednostnění monstra coby katastrofy převyšující titěrné lidi. "Mutant" naopak skrze profilované postavy, vyzdvižení kontrastu každodennosti a monstra i nevyzpytatelnou anti-žánrovostí dokázal vyjádřit pravou podstatu monstrosity, která převyšuje lidi svou neuchopitelností. Edwards jako by chtěl mít obojí, ale ani jednoho se nedrží. Pohled postav a odpírání ideálního hlediska se stává pouhou manýrou a taháním za fusekli, když pravidelně přichází s kompenzací v podobě moneyshotu z božského nadhledu. Figury zase představují zcela absurdní projev snahy blafovat hloubku. Jaký smysl má obsadit takřka všechny výraznější role uznávanými charakterními herci (výjimkou je hlavní hrdina ztvárněný nějakým chodícím pudinkem), ale dát jim při tom k dispozici až směšně šablonovité postavičky, ze kterých sebelepší herec či herečka nic nevymáčknou? Nechápu pak, jak mohou některé ohlasy pět ódy na pasivizaci postav, když při tom film hraje podle obvyklých pravidel. Je sice pravda, že nejničivější zbraně proti monstrům tentokrát nic nezmůžou, ale o to zásadnější roli sehraje fištrón ústředního all-American borečka, který nejen že zlikviduje veškeré zárodky dalších monster, ale současně i zachrání krk Godzille v peckovačce s gigantickou havětí. A to nemluvě o tom, jak předpisově sjednocuje cizí i vlastní rodiny a bez úhony přečkává cokoli od daleké cesty domů až po atomové výbuchy. Ve výsledku tedy sice vznikl další přírůstek do kategorie okázale poučených a promyšlených remaků či adaptací, na kterých se mohou znalci předvést, jak dokáží rozklíčovat vlivy a proměny vůči inspiračním vzorům, ale při odtažitějším pohledu zůstává jen prasklá bublina, která možná v kině oblbne svou nenápadnou spektakulárností, ale doma (i na velké bedně) už pokulhává. Na druhou stranu je třeba uznat, že když člověk přečká první hodinu nefunkční expozice a následně se podvolí směšné účelovosti a vykonstruovanosti sebemenších detailů, skýtá sveřepě vážný americký Godzillák stejně campovitou podívanou jako klasická, na děti cílící rozverná dobrodružství jeho japonské inspirace. () (méně) (více)