Atentát na kulturu

Netvrdím, že dnes žijeme v ráji. To ani omylem, ale tahle propagandistická sračka dává jasně na srozuměnou, že  předešlé dekády zapáchaly daleko intenzivnějším odérem. Pravé peklo má především lidskou podobu, což manipulativní pseudo dokument „Atentát na kulturu“ dokazuje každou vteřinou. Opravdová rarita, která má především nedocenitelnou výpovědní hodnotu. George Orwell v praxi, s nadsázkou řečeno. Autentická a zároveň děsivá příručka demonstrující pokřivené machinace státního aparátu, které z party mladých hudebníků udělaly veřejného nepřítele číslo 1. Objektivně asi nehodnotitelné, přesto nesmírně poučné. Ostatně. (10.04.2024)

Ze str. 360 knihy Magor a jeho doba: Občas se v dopisech (z věznice Mírov) objevily konkrétnější informace, které se alespoň přeneseně týkaly undergroundu. Jirous například Julianě sděluje, že v televizi s ostatními vězni sledoval Atentát na kulturu, jakousi televizní verzi článku "Případ Magor", která se také snažila pomocí překroucených faktů a lží udělat z Jirouse, Brabence, Karáska a Zajíčka společnosti nebezpečná individua. Pro řadu zájemců o alternativní kulturu se ovšem opět stala vítanou příležitostí, jak v televizi zahlédnout a uslyšet Plastiky, a podobně pojal zhlédnutí i Jirous. V dopise k tomu napsal: "V každém případě mě ten pořad velmi potěšil, když opomenu ty různé lži a překroucení, bez nichž se to samozřejmě neobejde, tak se mi zdá až nápadný posun k 'serióznější' informaci, to jest negativní dojem je vyvolávanej spíš různejma rafinovanostma než evidentními žalovatelnými nepravdami (např. že jsme nepracovali, že jsme se léčili po užívání drog apod., jak o tom informovali zpočátku). A hlavně jsem byl potěšen z toho, že vidím tolik blízkejch tváří; lepší dárek mi nemohli připravit. Až dodneška z toho mám dobrou náladu." (13.09.2022)

Mám propagandu shodit (už jen z principu), anebo ji ocenit, protože jsem cítil mrazení v zádech? (Mrazení z toho, že takové očerňování bylo tehdy státem oficiálně posvěcené a že lidi takový stav měli za normální.) Původně jsem byl pro ocenění, protože to celým filmem prostupující pomlouvání bylo vlastně dost působivé (až pozoruhodné). Copak je ale možno brát propagandu s nadhledem jen proto, že je natočena špatně (= nápadně zaujatým způsobem)? U slavného Triumfu vůle s tím evidentně lidi problém nemají (77 % na CSFD): Opěvují u něj mizanscénu nebo střih a často zcela pomíjejí hrůzný obsah. - Protože to je historie a nemůže se to vrátit? Omyl. Stačí se podívat na činnost hnutí Naši. A stejně tak může dnes dojít i k útoku na kulturu - viz Nečasův projev na adresu skupiny Pussy Riot ("vrchol nevkusu", "je nutné zabránit některým módním politickým projevům"). Sečteno podtrženo, já tenhle pamflet prostě MUSÍM hodnotit nízko. Protože dnes je (někomu) k smíchu, ale zítra? (31.03.2013)

Propagandistický pamflet určený k diskreditaci kapel Plastic People of the Universe a DG 307, včetně všech jejich stoupenců a obránců, je jedním z těch ryze účelových děl, po jakých je člověku lehce na zvracení. Bohužel, tohle je skutečná ukázka socialistického umění. Z dnešního pohledu se název obrátil proti filmu samotnému. (11.04.2013)

Tak jsem konečně proslulý Atentát viděl. Je to vlastně svým způsobem od tvůrců geniální exámpl myšlení zadkem. Reportáž dokáže dvěma skupinám sdělit zásadní věc: nonkonformním jedincům, kde se formují jiní nonkonformisti a vlastně i politická opozice, a mladejm to sdělí, v jakým jsou normalizačním srabu, když je autoři konfrontují se záběry Woodstoku. A tomu zbytku, co to tehdy viděl, to bylo nejspíš úplně fuk. (06.04.2017)