Zimní příběh

Připusťme, že logiky, kterou by příběh vyprávěný jakoukoliv formou měl mít, to nemá ani špetku. Přesto to působí na city, probouzí emoce, vyvolává slzy (ne smíchu, ne ty, co tečou při mohutném zívání) a probouzí malé zrnko naděje v zázrak, v existenci lásky a taky v hvězdy. Hvězdami jsem si jistá, že existují, druhé dvě jmenované položky figurují jen ve filmech a literatuře. V New Yorku bojují andělé a démoni, připlouvají tam lodě s ruskými sirotky a vřes utržený z pohřebního věnce dokáže čerstvě mrtvé vyreklamovat od zubaté zpátky do života (na Ukrajinu aby se vřesu poslal celý vagón, v rámci transevropské spolupráce by mělo být solidární Skotsko, tam mají vřesu habaděj). Hlavní, z důvodu nesmrtelné lásky nesmrtelný, hrdina se potácí tu po svých, tu na hřbetě svého okřídleného Bílého psa Východu, který na sebe bere podobu koně, jemuž říká vcelku trefně Koni, a prožívá tu už zmíněnou lásku, aby se posléze (po vřesu?) stal o půl řádku dál zmíněnou hvězdou. Možná jsem zmiňovala jinou než právě tuhle. Taky se tam pod pojmem spravedlnosti démoni mění ve sněhuláky a stařenka, která by reálně měla řešit spíš inkontinenční pleny než co jiného, si k obědu dává čokoládový koktejl se šlehačkou a pod vlivem vize toho koktejlu jí není divné, že najednou vidí člověka, který se u nich vyskytoval před 98 lety sotva pár týdnů, aniž by on od té doby zestárl byť o den. Jestli to je tak, musí být stáří strašná sranda, člověk bere jako velké dobrodružství i oběd, na druhou stranu výbuch sopky by ho asi nechal v klidu, v rámci toho, že by se země zachvěla. Rakovina se léčí nejlépe tím, že se pacient odloží do skleníku na sto let starou postel, do stejně tak dlouho nepraných lůžkovin. Možná jsem ještě něco vynechala, ale ten film je tak nadupaný potenciálem vyvolávat v divákovi otázky, které si až dosud nepoložil (třeba jak se dá naučit tančit a být zkoordinovaný při prvním tanci s partnerem, když jsme nikdy netancovali, z knížky), že snese srovnání i s otázkami, které vyvolává vyplňování daňového přiznání. Někdy zkrátka i velký životní realista potřebuje sladkobolně romantický blábol a na mě ta potřeba padla ve chvíli, kdy jediný takový film, co byl po ruce, byl Zimní příběh. Život není spravedlivý. (19.07.2014)

A jé! Na tenhle film jsem po dlouhé době svojí nepřítomnosti v kině chtěla zajít. Naštěstí nevyšlo. Škoda peněz za vstupenku. A to jsem se na něj tak fakt těšila. Že neuvidím to, co se v trailerech nabízí, mi bylo jasné. Pak jsem to snížila ještě o stupínek...To když pár kamarádek říkalo, že čekalo něco úplně jiného, ale že se jim to líbilo... Též jsem čekala něco jiného, i když jsem bílého koně a posun v době měla v patrnosti. Nicméně ve mně všechno křičí..., co to jako mělo být?! Na dvě hlavy postavené a celé to dvakrát přetažené. Pohádka? Mystery? Colin výborný, totál záporný Crowe výborný... Ale pak bílý kůň zamává křídlama a odletí... a ta žáře... Ne!Ne! (31.07.2014)

Navoňaná zdochlina. Veľmi stručná charakterizácia postáv (postačujúca pre prerozprávanú fantasy-pohádku od starých rodičov ale nie pre plnohodnotné dielo), slabý scenár (veľmi heslovitý a skratkovitý), nie zrovna najvydarenejšie rozprávkové prostredie (chýba tvorcovský dotyk poctivej štylizácie), triviálny príbeh (ktorý je na svoj zjednodušený rozprávkový obsah zbytočne prekomplikovaný a neprehľadný). Už nemám skrátka desať rokov, aby mi takýto nával klišé neprekážal. Knihu som nečítal, tá by mohla byť dvakrát lepšia... Ale nie je to žiadna hrôza (filmové spracovanie), pre nenáročné publikum nadpriemerná slasť :).P.S.: Russell Crowe je tu otrasný. (06.06.2014)

Svým způsobem mě ten film okouzlil. První část příběhu byla kouzelná, romantická a i když se mi zdála mírně přitažená za vlasy a uspěchaná, tohle jsem byla schopná vyignorovat a nechat se vtáhnout do děje, jenže pak bum a přešli jsme do části druhé a s tím jsem už měla menší problém. Víceméně to spolu souviselo, ale skok v kvalitě mezi první a druhou hodinou byl až neuvěřitelný. Dávám ale 4* protože to pro mě opravdu mělo svoje kouzlo. (30.08.2014)

Akiva Goldsman nie je zlý scenárista, no ako režisér týmto filmom moc neprerazil. Treba vyzdvihnúť v prvom rade nádhernú vizuálnu stránku, dobrých hercov s nádhernou ozdobou menom Jessica Brown Findlay a hudbu Ruperta Gragsona-Williamsa, ktorému dopomáhal Zimmer, no príbeh je tak nezáživný (a ani mi nedával zmysel), že keby som bol v tom filme namieste Colina Farrella asi by som zomrel od nudy. Slabý priemer a to len za vizuál hercov a hudbu. 55% - 3* (27.06.2014)