Jak vycvičit draka 2

Na jedničku v dobrém vzpomínám dodnes. Dvojka je ale jen méně zručné a méně zajímavé opáčko. Proč se vůbec k tomuhle námětu vracet? Proč nenabídnout něco úplně nového? Na animáky se přece chodí tak jako tak. A o děj u nich nejde - Dremworks zkrátka udělalo krok vedle tím, že se neposunulo, jako ne poprvé. (23.06.2014)

Ještě lepší než první díl, a to hlavně díky příběhu, neboť tentokrát jsem neměl ten neodbytný pocit, že už jsem ho zhruba stokrát viděl. Dvakrát mě druzí draci i dojali, od začátku do konce mě bavili, krásně se na ně dívalo a Powellovu hudbu byla radost poslouchat stejně jako originální dabing (postava Cate Blanchett je ten pravý důvod, proč se dívat na verzi s titulky). (01.03.2015)

Jednička měla standardní příběh pro děti a mladé s určitými klišé, ale taky měla neokoukané prostředí. Pro dvojku už platí jenom to první, ale jednou věcí se může nepokrytě chlubit - detailní, pohádkově nerealistickou a neuvěřitelně roztomilou animací, která u mě předčí všechny animované filmy posledních let. To neznamená, že bych scénáristy nevytahala za uši. Vytahovat z hrobu dávno "mrtvé" postavy je vypravěčská berlička a záporák by přece jenom mohl být zajímavější. Předpokládám, že záměr tvůrců byl vyprávět příběh o Škyťákově dospění (protože poselství pacifismu a přátelství bylo už v prvním filmu), pak by ale nevadilo ukázat pár drsnějších scén se vším všudy (což samozřejmě u dětského filmu nejde, a tak zbyla jenom jejich krotká, trochu divně působící verze). (15.07.2014)

Příjemný návrat mezi staré známé, bohužel i v rámci děje, který se smrskl na obligátního úber-zlouna s takřka nulovou motivací. Okolo poloviny (setkání rodiny) mě to v podstatě ztratilo, ale závěr utužující správné hodnoty přátelství, převzetí zodpovědnosti a vyrovnání se s dospělostí mě zase dostal. I díky Powellovi, kterému stačí jemně zabrnkat povědomou melodii, aby spustil slzné kanálky. Příště už to ale bude chtít mnohem víc invence. Kopírování šablony už stačit nebude. P.S.: Animace neskutečná. (29.11.2014)

Temnější pokračování vikingské (ne)pohádky, které nejvíce škodí snaha vyhovět dvěma typům diváka - tomu dospělému a tomu dětskému. Jak vycvičit draka 2 je hlavně v prostřední části dechberoucí fantasy s pochmurnou atmosférou, za kterou by se nemusel stydět žádný hraný film, v nadbytečném závěrečném aktu (nadbytečném v tom smyslu, že jde pouze o prostřední díl trilogie, tak nemusí mít stoprocentně uzavřenou zápletku) mu podráží nohy druhé akční finále, které usvědčí v tom, že pořád sledujeme především dětský film, jenž musí nevyhnutelně skončit podle dané hollywoodské šablony. Každopádně jde stále o strhující přehlídku prvotřídní animace a ukázkových akčních scén, z nichž největší podíl na výsledku mají samozřejmě dva pánové - John Powell a Roger Deakins. Bez nich by byl Drak zřejmě jen poloviční. (23.06.2014)