Mistr

Někde jsem četl "ehm", téměř dokonalý Master… opravdu!? Začínám mít pocit, že jsem divný, možná začínám být o tom tvrdě přesvědčen, protože já a mistr jsme si nesedli. Nejenom, že jsem nebyl zaskočený, zasažený, diferenciálně poučený a už vůbec ku*va nevím, co znamená "enigmatické fragmenty", nejspíš nejsem ten pseudomasturbant, který čeká na hlásku, prázdný záběr moře, rychlou odpověď, ještě rýchlejší otázku. Nejsem! a nečekám diagnostické okénko, které se snažím analyzovat ruka v ruce wat the fack, ani ang. nejspíš neumím… začínám (už po třetí) se cítit jak debil, kterému se to nelíbilo, je špatné vyjádřit svůj debilní názor a prezentovat ho veřejně jako mentalista?! Alespoň jsem pochopil co to je PTA, zprvu jsem myslel na něco v smyslu doble penetration jako penetration to cople, ale cople je vlastně na C, ne na A, ach jo, ach jo… Řekl bych Vám o čem to je, no rázem by mne zasáhlo stádo trudu, který by vznesli nespočet invektiva vůči mně a to mé srdce nesnese, také rázem na to povznese. 3/10 (13.01.2013)

Tak tento Anderson se mi v Hollywoodu líbí nejvíc. Včetně Pamely. Je to veskrze jednoduché. Tohle je snímek o osamění a potřebě sounáležitosti, což je univerzální, naražen na skutečné náboženské hnutí, což je ozvláštňující a nemusíte o něm moc vědět, já jsem si pak o Scientologii něco hledal a stejně nepochopil. Základ stačí i pro tenhle film. (09.06.2014)

Ťažko obsiahnuteľný snímok pohybujúci sa na hrane bolestnej nudy je našťastie zachránený báječným Phoenixovým výkonom. Jeho Freddie s uškľabkom v tvári a démonmi v hlave podporenými vlastnoručne miešaným chľastom je typickou postavou povojnovej traumy. Filmu však chýba jasnejšie uchopenie diváka a takto sa len utápa v znekľudňujúcom filozofickom svete sektárstva. (24.02.2013)

Nebojte se, já poznám, když někdo předvádí výkon jako na mistrovství světa. Však proto také ty dva body - pro Philipa a Joaquina. Další není možné udělit, protože stejně tak poznám i to, když mě film nudí a když mně nepřinese nic, co bych nezapomněl po odchodu ze sálu. Jasně, že by bylo fajn vidět to ještě jednou, ale snad si někdo nemyslí, že bych šel s nudnou holkou na druhé rande...? (22.01.2013)

The Master je divnej film. Tohle byla první věc, co mi přišlo na mysl, když jsem na film koukal a i potom, co jsem ho dokoukal. Vlastně jsem z něj měl dost zvláštní pocit už když jsem se na něj chystal, ale Joaquin Phoenix byl přesně ten důvod, proč jsem film chtěl vidět. Výsledek je takový, že Joaquin předvedl další ze svých naprosto brutálních výkonů, u kterého jsem ale měl jeden problém. Vůbec jsem jeho postavě nerozuměl. Takovou psychicky narušenou postavu jsem totiž snad nikdy v životě ani neviděl. Netušil jsem, co udělá příští minutu, což bylo vlastně dobře a utvrdil mě v tom, že je opravdu precizní herec, který je pro roli schopný udělat cokoliv. Klobouk dolů. Samozřejmě nesmím zapomenout ani na Hoffmana, který nebyl špatný, ale celé se to odehrává v takové zvláštní době padesátých let. Lidé se chovají zvláštně, celá ta atmosféra je dost divná, ještě se do toho připleta cosi, co by se dalo nazývat sektou. Fakt zvláštní film, těžký si z toho udělat nějaký hlubší obrázek. Snad jenom dodám, že i díky hudbě mi během filmu bylo dost nepříjemně, což byl vlastně účel, ale kvůli čemu nedokážu jít výš jak na tři hvězdy. (24.02.2013)