Mistr

Kdyby Phoenixova postava nebyla tak plochá, měl by Oscara v kapse. Takhle si ale jeho běsy spíše jen představujeme a kromě pár rvaček tak nemá co zahrát. Ještě dlouho v průběhu sledování jsem věřil, že svou šanci dostane, právě kombinace role veterána a jeho um by k ocenění vedly. Protože i Hoffmanův Master je přes svou robustní postavu dost zploštělý, Mistr je z oscarové hry venku. A k filmu jako dojmu - čekal jsem mnohem víc, podle hodnocení i podle počtu ohlasů, kterých film za necelý měsíc od české premiéry dosáhl. Přiznejme si totiž zásadní - dohromady se tam nic neděje, nepočítám-li pár masturbaček, jednu scénu a la Kubrickovy Eyes Wide Shut a dvoje poprsí. Víc prostoru pro Phoenixe a jeho běsy, lepší scénář. Přestože je to moje oblíbené retro (které už považuji za samostatný žánr), záměrně podhodnotím. (04.02.2013)

Umění zdánlivě nejednoznačné, nekonečné a morálně zhoubné repetetivnosti. Naprosto výjimečný film v tom, jakým způsobem obtiskl "učení" Scientologie a základní teze Dianetiky do filmové formy a stylu. A není to o hledání podobnostních rysů a nějaké komparaci, mezi filmovou fikcí a scientologickou realitou téměř není rozdíl, jen jména a termíny jsou obměněny - Hubbard nahrazen Doddem, Scientologie/Dianetika Příčinou a auditing procesováním. [==] Anderson jako zkušený (hollywoodský) auteur pochopil principy Scientologie velmi dobře a s kritickým nadhledem a skepticismem je převedl na filmové plátno. Máme tak možnost pocítit podobnou mravní a etickou tíhu, izolaci a nesnesitelnou repetetivnost zdánlivě prospěšných a očišťujících terapií jako jejich přímí aktéři (skrze délku záběrů, rámování, kompozici obrazu, hudbu i způsob vyprávění a časté porušování kauzality - neměl by totiž být život mimo "církev", je jedno, co děláte v soukromém životě, jedinec primárně potřebuje scientologickou léčbu a celkového uzdravení dosáhne pouze skrze totální oddanost a víru v terapii, sezení, ... doplňte cokoli, jediná podmínka je, že to musí mít přimou souvislost s Hubbardovým učením). [==] Anderson záměrně pracuje s tématem a koncipuje film tak, že nechce vyřknout na první pohled jednoznačné soudy. Díky stížené interpretovatelnosti díla se celkem často objevují reakce typu dvojaký, nejasný, nejednoznačný, ambivalentní. Režisér nicméně do filmu umně vkládá vcelku krátké sekvence, kdy učení skrze některé z postav rozporuje a odmítá. !SPOILER! 1) scéna propagačního sezení v NY, kdy je Dodd konfrontován Johnem Morem; 2) poznámka Doddova syna, že si to "celý za pochodu vymýšlí."; 3) komentář Billa Williama o tom, že Doddovy práce nestojí za nic a že je "prvotřídní mystik." !KONEC SPOILERU! Není jich mnoho a na první pohled jsou to jen nepatrné fragmenty, které v rámci díla můžeme vnímat jako méně významné, ale pro trochu znalé jsou dostačující ke zjištění, že Scientologie byla a je jedna velká, nafouknutá bublina. Mimořádný umělecký počin. (28.11.2013)

Sympatický pološílenec a deviant, který je vlastně v nitru jen nenaplněnou láskou zraněný chlapec a Mistr, doktor, jaderný fyzik i filozof, který je v nitru vlastně jen trochu chytřejším a hodnějším vůdcem sekty. Jeden naplní "účel" druhého, otázkou je zda se i jeden stane druhým? Vztah Freddieho a Lancastera je podivuhodný... PTA však raději než o přátelství vypráví o přezvláštních prostředcích jakými spolu ti dva komunikují a způsoby, jimiž se ovlivňují. Z jeho snahy je patrné, že chce působit "divně" a samozřejmě zároveň zajímavě, což se více méně daří. Mistr není zábavný jako Hříšné noci, silný jako Magnolia ani umělecký jako Až na krev, ale i přes svou "prázdnotu" dokáže člověku způsobit zvrhle uspokojivý a intelektuálně laděný zážitek. 7/10 (04.04.2013)

Tajně jsem doufala, že s příchodem postavy Philipa Seymoura Hoffmana získá film myšlenku a spád, ve skutečnosti však v onom momentu mělo mé utrpení teprve začít. Herecky a režijně nesmírně precizní film, příběhově však o nic hlubší než myšlenky "mistra" Dodda. Ukázka všeho, co nemám ráda na kontinentální filosofii, v nekonečných 137 minutách. (24.11.2012)

Rezignuju na snahu zaujmout k tomuto filmu po jednom zhlédnutí jasné stanovisko. Phoenix i Hoffman hrají božsky, technicky je film zvládnout špičkově. Je příjemné vidět jednou za čas v kině něco, co se vůbec nepodobá zbytku hollywoodské produkce - a The Master je opravdu hoooodně jiný, až se v tom, řekl bych, trochu otravně vyžívá. Přitom přidat špetku klasické příběhovosti by značně pomohlo divácké přívětivosti a artoví onanisti by byli spokojení tak jako tak. Dva magoři se dvě a půl hodiny chovají jako magoři, dělají magořiny a baví se o magořinách ... a nikdy z toho nic moc zajímavého nevzejde. Chybí katarze. Finále spíš vyvane, než aby potvrdilo statut výjimečného filmového zážitku. Určitě by ale bylo vhodné vidět film ještě jednou. Když mně se tak strašně nechce ... (12.01.2013)