Charly

Při divadelní adaptaci Keyesovy povídky v podání Jana Potměšila jsem zažil děkovačku ve stoje. Filmové zpracování sází na přesvědčivé herectví Cliffa Robertsona. První polovina filmu se odvíjí pomaleji, ovšem ve chvíli, kdy si Charly uvědomí i svou mužskou roli, tak nabírá film na obrátkách. Ale závěr je zase příliš urychlený. Líbil se mi rozvedený motiv labyrintu - nejen při soupeření s myší, ale celkově při hrdinově bloudění světem. Zajímavé nadčasové poselství Charly podává na přednášce, kdy jednoduše charakterizuje společnost slovy: "Televize v každé místnosti." (05.01.2010)

Before Rain Man, before Forrest Gump, there was this man. Charly. Cliffa Robertsona si budu vždy pamatovat jako strýčka Bena ze Spideyho. Charly v podstatě neobsahuje nic z toho, co si jistě spousta z Vás představuje pod pojmem sci-fi. Jedná se o nenápadný, civilně zpracovaný snímek, kde vědecko-fantastický námět funguje spíše jako podklad. Ale funguje velmi účinně a ukazuje možnosti a nebezpečí vznikající při hrátkách s lidskou myslí. (21.01.2012)

Růži pro Algernon jsem četla předem, film mi díky tomu přišel hodně ochuzený, chladný a místy nudný. Místo sledování samotného hrdiny a jeho uvědomování si, že bude zase idiotem, film sleduje spíše jeho vztah s učitelkou. Jeho intelektuální rozvoj a pád byl nějak až moc přeskočen a film postrádal nějakou atmosféru, kterou kniha měla. Ale proměna herce z blba a génia stojícího na pódiu (kde vlastně popisuje situaci dneška jako budouctnost) byla dokonalá. (30.12.2009)

Námět tohoto typu má u mne zaručený úspěch a dojímá mě. Úspěch filmu pak silně závisí na představiteli hlavní role. Nedávno jsem viděla hru Růže pro Algernon na divadle s Janem Potměšilem a ten byl jako Charly vynikalící. Musím říct, že i Cliff Robertson si mě brzy získal, i když mi připadal zezačátku na roli poněkud starý. Jinak beru ohledy na to, že film je starší a proto mi možná vydily pokusy o modernost. Zvlášť ve scénách, na které se divák obzvlášť těší. Mám na mysli scény, kdy dochází k průlomu Charlyho citů k Alici. Je tu nelogický skok od "primitivního" ataku k oduševnělému sbližování a lásce. Tahle část se mi nelíbila a ještě pár zbytečných scén s pani domácí. Ale i tak 80% (12.02.2013)

Vyborny Cliff Robertson, ktery tahne cely snimek. Prvni zpracovani, pak nasledovali Travnikari a dalsi. Ale tato puvodni adaptace, je trochu minimalisticka v podani, ale v tom je jeji sila podle me. Spis jedna perlicka, rozdeleni obrazu do vice casti se objevilo i v Bostonskem pripadu, ktery mel premieru ve stejnem roce. (01.06.2010)