Love in the Grave
Režie:
David VondráčekScénář:
David VondráčekKamera:
Jan KadeřábekHudba:
Stefan ValdobrevObsahy(1)
Film Láska v hrobě je sběrným dokumentem, v němž se líčí příběh milenecké dvojice bezdomovců Jana a Jany, kteří se poznali na starém německém hřbitově ve Strašnicích. Příběh s rozměry antické tragédie přináší každodenní obraz života lidí bez domova se všemi průvodními jevy – příležitostnou hygienou v provizorních podmínkách, starostí o „domov“ v hrobce, sháněním obživy vybíráním kontejnerů… Širší rozměr získává příběh nenásilným pokusem nalézt minulost našich hrdinů a pokusit se o jakousi introspekci jejich životů, které poznamenalo nefunkční rodinné zázemí a osobní tragédie. I když vyhlídka společného života a domova vybudovaného na hřbitově přináší nevšednímu páru naději, ve skutečnosti nedokáže uhnout z cesty k sebedestrukci. (Česká televize)
(více)Recenze (161)
Občas nezaškodí si pozrieť aj opačnú stranu "smotánky". Ľutovať ich netreba, v podstate si to vybrali sami. Uprednostnili slobodu s alkoholom. Ľúto mi je len blízkej rodiny. Alkoholikov mám aj v susedstve.. ()
Portrét dvou lidí, kteří řeší nedostatek přístřeší nad hlavou tak, že vezmou za svůj domov opuštěný hřbitov v centru Prahy. Nechutný dokument blíže nastiňuje jistě nelehký život se vším všudy a bez příkras. Nelze vytknout maximálně realistický pohled, který tento dokument charakterizuje, ale celková nechutnost způsobu trávení svých dní způsobuje strašný celkový dojem. Pravda je taková, že nevím co si o tomto dokumentu myslet. Rozporuplný dokument. ()
Nelze snad hodnotit kvalitu zpracování a režii, život bezdomovců totiž nelze nijak režírovat a tak zde hodnotím spíše krutou syrovost jejich cest a útrap.... Je fajn, že na chlast maj, ale aby se sebou něco dělali, to ne, oni chtějí být volní,... tak ať jsou ... hlavně Jana ... ()
Co se musí nechat, tak David Vondráček umí moc dobře točit dokumenty. Však tento žánr, které nás nechá nahlížet do prostředí bezdomovců, ve mě občas vzbuzuje nechutnost a zlobu. Je to zhruba 95% bezdomovců, kteří tráví svůj den tím, že žebrá a místo aby si koupili něco na jídlo tak si koupí krabčák nebo vodku. Je spousta případů, kdy žebrají o jídlo a když jim nějaké student dá svačinu či jablko tak ho pošlou do prdele. Tací lidi jsou jen zhoubou této společnosti... jak říkal Honza z dokumentu: "Mě stačí jen láska a svoboda" ok, tak neotravuj ostatní lidi na ulici a chcípni si někde, kde nikoho neotravuješ...Z tohodle dokumentu mám hodně smíšené pocity a jen díky profesionalitě natočení dám 3 hvězdy. ()
Na začátku jsou spokojený "bezďáci" žijící na Strašnickym hřbitově s partou svejch kámošů. Přespávaj v bývalý márnici, koupou se v lavóru, prohrabávaj popelnice a "užívaj" života. Potom, co jim ale úředníci vezmou střechu nad hlavou, začne se jim dosavadní život totálně hroutit. Jediný, na co se pak zmůžou je chlast, žebrání (ačkoliv ve "spokojený" životní fázi na hřbitově oba svorně tvrdili, že od nikoho nikdy nic nechtěli a chtít nebudou) a život na ulici v pravym slova smyslu. Oba protagonisté už dneska nežijou, přičemž smrt jednoho z nich je obsažena přímo v dokumentu. Pro mě lepší průměr, myslim, že zásah režiséra v podobě zpovídání Jana a Jany, aby se o nich divák dozvěděl ještě o něco víc, by se hodil. ()
Film velmi podobný časosběrným dokumentům Heleny Třeštíkové, ale tento se pohybuje pouze v časovém horizontu jednoho roku. Na starém a veřejností nenavštěvovaném hřbitově nachází domov několik mužů a jedna žena, pro které je toto "bydlení" spásou. Výlet na tzv. dno společnosti nám ale ukazuje i některé překvapující skutečnosti. Třeba tu, že po roce hlavní hrdina příběhu označí toto období za nejhezčí chvíle svého života. Stačí mu k tomu blízkost partnera a každodenní "normální" rozhovory o jídle, počasí... Člověk jen tuší, že drsný obraz na plátně je jen pohled klíčovou dírkou - skutečnost bude ještě o něco přísnější. Přesto Jan mluví o svobodě a vlastní volbě. A vypráví - li a nechá nás nakouknout také do své minulosti, tušíme, že to je spíše iluze a sebeklam. O důvodech, proč takto skončila Jana se toho také příliš nedozvíme, navíc film by v některých chvílích zasloužil titulky, neboť je často špatně rozumět. Přesto dávám pět hvězdiček - a to především díky opravdu umělecky pojaté obrazové stránce filmu. ()
Tak tohle me opravdu dostalo. ()
Člověk si najednou uvědomí, že sedí v čistém pohodlném křesle uvnitř vytopené místnosti a ve sklenici vytažené z myčky má nalitý džus z funkční ledničky. To je dobré si uvědomit v momentě, kdy si myslíme, že jsme na tom fakt blbě. ()
Naprosto úžasný snímek o lidech, kteří se zřekli všech materiálních potřeb a zcela vstříc osudu se vydali na cestu svobody, která je plná lásky, štěstí, chudoby, podlomeného zdraví, závislosti na alkoholu a nakonec i smrtí dvou hlavních postav dokumentárního filmu z dílny Davida Vondráčka. 5 hvězd za pravdivost snímku, za zpracování a za celkovou atmosféru. Doporučuji. ()
Tak po tomto dokumentu mi do smíchu zrovna nebylo, vlastně jsem po závěrečných titulcích musel odejít ven a zapálit si na uklidnění cigaretu. Ze začátku jsem Janovi záviděl jeho neskonalou svobodu a spokojenost v nuzných, pro něj však komfortních, podmínkách hrobky, obklopen věrnými kamarády, alkoholem a všem radovánkám, které k tomu "táboření" patří. Vždyť si dokázal vyžebrat nebo vyhandlovat dostatek peněz na nějaký ten laciný dryják i uvařit si něco k snědku a byl dokonce i čistý, vzhledem k podmínkám, v jakých žil ("...máme všechno, tak co nám chybí?"). Jenže pak se objevuje na scéně Jana, věčně se litující zakletá princezna, co pořád doufá v nějakého prince. Zatímco Jan si svůj osud vybral dobrovolně a je spokojený, ona si ke svému "pádu" přišla sama, odloučená od rodiny, vytržená z lůna moderní civilizace. V té chvíli jsem Jana litoval, zatímco si ona válela šunky a stěžovala si na nedostatek peněz, on celé dny běhal a sháněl něco do žaludku, třeba i od Béma. Bylo jasné, že to nemůže dopadnout dobře a ve chvíli, kdy je vyženou ze hřbitova, pomalu ale jistě vše spěje k neodvratnému konci. Jediný rozdíl mezi naším a jejich světem, je ten materiální, jinak o to své místo bojujeme a přežíváme všichni stejně. A my, co žijeme obklopeni materiálem, s láskou i bez lásky, opravdu, ale opravdu si nemáme na co stěžovat a buďme rádi za postel, teplé jídlo a vřelé objetí. ()
Klasický časosběrný dokument, který dělají zajímavým dva hlavní představitelé. Líto mi ale nebylo ani jednoho z nich. ()
Konec byl emočně silný, neboť sledujete skutečné osudy, které končí tragicky, ale příliš mě neuchvátila forma, kterou použil pan Vondráček k natočení. Po mnoha letech však můžu říci, že na to hřbitově jsem byl ještě před natočením tohoto filmu, neboť vypadal skutečně děsivě jiný, a je možné, že jsem protagonisty viděl LIVE, ale myslel jsem si, že je to místní hrobník, proto jsem raději šel pryč. ()
Depresivní dokument o dvou bezdomovcích.(max.70%) ()
v momentě kdy honza najde v kontíku životopis charlese bukowskyho je jasný, kudy povede cesta od hrobů ke hvězdám. co na tom, že ho prodá za bůra v domnění, že se jedná o kanadskýho hokejistu, co na tom, že chlastá přes čáru a miluje janu, která chlastá taky, ale je narozdíl od něj pasivní až na půdu. david vondráček sebral nevšedně hezkou story o dvou outsiderech, která má svý nezapomenutelný vrcholy v mytí padlé madony a odříkáváni modlitby honzy se svou matkou. on se před smrtí s rodinou setkal, ona ne. pokud má ježíš video, pouští si lásku v hrobě. ()
Časosběrný dokument na téma život bezdomovců sleduje dvě hlavní postavy Honzu a Janu kteří obývají zchátralou budovu na hřbitově ve Strašnicích, divák bude mít možnost nahlednout do jejich životní cesty nasáklé alkoholem. Uvidíte zde jejich nehygienícké návyky a každodenní hon za flaškou, mimo to vás pobaví pár upřímně vtipných momentů ovšem je tu i pár momentů nechutných (naděláno v kalhotech, kaďení do kyblíku). Po informativní stránce je tento dokument super, krásně je zde vidět postupná destrukce kterou takový život způsobuje, doporučuji. ()
Skvělý dokument. Na to se určitě podívejte, milovat se může opravdu kdokoliv a kdekoliv... ()
Láska v hrobě je výborně zpracovaný dokumentární film, hudba i záběry jsou velmi působivé. Prostředí hřbitova, láska, přátelství, alkoholizmus, bezmoc a zoufalství. Reálný příběh zanechávající smutný pocit. Stojí za shlédnutí, ocenění dostal plným právem. David Vondráček s tímto snímkem skutečně zabodoval. ()
Láska v hrobě je pro mě velké zklamání. Autor nasbíral spoustu zajímavého materiálu a dal si s tím práci. Přišlo mi ale, že ve finále moc nevěděl, co s tím. Tak to prostě nějak spíchl dohromady, aby byl divák pokud možno otřesen. Ve výsledku to na mě působilo strašně cynicky, ba až urážlivě k hlavním hrdinům. Možná by pomohlo, kdyby do děje vstoupil i autor a vysvětlil, proč točí to, co točí. Takhle byl celou dobu skrytý za kamerou a působil opravdu jako voyer. Taky by mě zajímalo, proč po rozchodu nešli Honza s Janou někam do ubytovny, alespoň na Hermes. Místo toho je kamera natáčí, jak oba umírají. Stotožňuju se s komentářem uživatele Dadel. ()
Výborný dokument o lidech ani ne na okraji, ale už kousek za ním. Nepřiíkrášlované, syrové, autentické. 80% ()
Úplně je chápu. Ovšem svoboda bez financí v našich zeměpisných šířkách možná není a tak to s nimi dopadlo zákonitě špatně. ()
Související novinky
Psycho Film 2011
Psycho Film 2011 se uskuteční ve dnech 3. – 5. června 2011 v Praze a 8. – 10. června 2011 v Opavě. Věnuje se tématům psychiky člověka, letos se zaměřuje na hranici mezi vírou a duševní nemocí.… (více)