poster

Přežijí jen milenci

  • USA

    Only Lovers Left Alive

  • SK název

    Prežijú len milenci

Drama / Horor / Romantický

Německo / USA / Velká Británie / Francie / Kypr, 2013, 123 min

Režie:

Jim Jarmusch

Scénář:

Jim Jarmusch

Kamera:

Yorick Le Saux

Diskuze k filmu (265)

<< novější 13 12 11 10 7 4 1
    • 11.4.2014  05:23
    KlonyIlony
    (hodnocení, komentáře)
    • 2.4.2014  13:55
    Adam Bernau
    (hodnocení, komentáře)

    lupuscanis: Tak ještě/už, dnes mi to moc nejde. S připomenutím nepohodlí jsem se obracel spíš proti sobě než proti tobě. Jinak vlastně už jen poděkování za rozhovor a za připomenutí Jarmusche jako domácího úkolu.

     

    • 2.4.2014  09:56
    lupuscanis
    (hodnocení, komentáře)

    Adam Bernau: To je myslím dobrý nápad s tím děláním. Adame, já přeci to nepohodlí v nejmenším nerozporuju, jen dělám místo i pro ten zbytek. Za posledních asi 10 dní jsem (opětovně) zkouknul celou Jarmuschovu tvorbu, velmi zajímavé interview na youtube (po prvním promítání LoC) a taky přelouskal zajímavou knihu rozhovorů s někým, kde se do rozhovorů zrovna nehrne -- tak se na jeho dílo, které má spostu odstínů a barev a motivů, a s každým dalším filmem přicházejí další a další, snažím, inspirován filmem, o němž bychom se tu měli bavit, ale moc jsme se k tomu nedostali, dívat z hlediska "věčnosti" (nebo aspoň celé dosavadní tvorby) ... :-)  

    na příspěvěk reagoval Adam Bernau
    • 2.4.2014  09:27
    Adam Bernau
    (hodnocení, komentáře)

    lupuscanis: Tak fajn. Ale abych to s těmi ústupky nepřehnal: zříkám se toliko slova "osudové" jako nepříliš šťastného. Zajímavé je, že s odstupem i ve mně ulpěl pocit "pohodičky", ale teď jsem si přečetl svůj tehdejší komentář a tam naopak zdůrazňuju nepohodu, nepohodlí, ve kterém všichni zůčastnění jsou. Pro dnešek se odmlčuji, musím něco dělat.

    na příspěvěk reagoval lupuscanis
    • 2.4.2014  09:21
    lupuscanis
    (hodnocení, komentáře)

    Adam Bernau: No pozor, kosmický rozměr, který si v sobě zachovává i lehkost, to je úplně něco úplně jiného - ten beru!

    na příspěvěk reagoval Adam Bernau
    • 2.4.2014  08:43
    Adam Bernau
    (hodnocení, komentáře)

    lupuscanis: Tak už mi tu "osudovost" nepředhazuj. Např. na setkání Igyho a Waitse samozřejmě taky není ni osudového, tomu, co jsem se takto pokusil pojmenovat, lépe odpovídá, že ta setkání mají takřka kosmický rozměr. Na tom trvám a zároveň tím samozřejmě spolupojímám komickou povahu toho všeho. Ale s Teslovým vynálezem opatrně: to je sice dvojice, která se důvěrně zná a takto schází běžně, ale toto posezení je jednak nevšední (předváděčka), jednak krásně ukazuje, jak frapantně se míjejí jejich snahy dosáhnout kýženého snubnění s tím druhým (ovšemže za použití roztomile typických způsobů). Ale hlavně, ten Teslův vynález má přece pro celý film zásadní význam, jde tam o ty rezonance.

    "Lehkou polohou" jsem naprosto nemyslel zlechčovací nebo dokonce povrchní, ale tvůj důraz na lehkost, která je v tom samozřejmě taky. Pohodička, kafíčko, cigárko a tak trochu beznadějné dialogy u stolu.

    na příspěvěk reagoval lupuscanis
    • 1.4.2014  15:14
    lupuscanis
    (hodnocení, komentáře)

    Adam Bernau: Přesně. Přicmrndávač. A na tý "osudový lásce" v tomhle případě sám vidíš, že si dost vymýšlíš. Podobně je tomu třeba u dvojice z White Stripes s Teslovým vynálezem... ___ Ale jo. Na jednu stranu chápu, že se ti na tom chce trvat, na druhou stranu vnímám, že fakt, že aspoň některý z těch setkání bejt osudový nemusej, což mimo mnohé jiné znamená, že si tím dopředu nemůžeš bejt dopředu jistej, tak jako v životě(!), je pekelně důležitý pro porozumění Jarmuschovi a tomu, co s filmem provádí.. Ale já to tím nezlehčuju, naopak, moc se mi líbí, že hledá sílu a krásu tam, kde ji jiní nehledaj...     

    na příspěvěk reagoval Adam Bernau
    • 1.4.2014  14:56
    Adam Bernau
    (hodnocení, komentáře)

    Nechcete mi dát radši body?

    lupus: Jo ten přicmrndávač? Osudová láska jak Brno. Dobře, tak ne. Možná to hrotím, vlastně docela určitě, zdůrazňuju jednu podstatnou složku, kterou jsem tam silně vnímal (navíc pod znamením "zemské resonance" nebo co to bylo), ale postupně mi dochází, že to trochu znásilňuju. Ale líbí se mi na tom trvat. Je to dáno i tím, že mi takto pocit ze všech těch setkání, že jsou pro zúčastněné opravdu nějak excelentně signifikantní, že se prostě hledali, až se našli, i když jen kouzlem komického (srov. třeba spor o Elvise). Když to ten Jarmusch tak epesně naaranžoval, tak to tam prostě mám. Celé životy těch postav (a asi se to sluší zdůraznit: postav filmu) směřovaly právě k tomuto kavárenskému stolku dnes s tím druhým. A odtud zase půjdou (někam). Tu druhou, lehkou polohu, kterou tam vidíš, beru a rád se na to podívám víc i tímto způsobem. Ale "oslava řečí v kavárně", to už je zase na mne trochu silné kafe (pro tento film).

    K tvému přípodoteku: Jarmusch patří k těm, které chci vidět kompletně (ale jak víš, mám ve sledování velké dluhy). Vlastně mi není tak úplně jasné, proč ho nemám v topce. Pdoivnější než ráj si tedy píšu z neviděných jarmuschovek na první místo. Mne nejvíc omráčil Mrtvý muž, nikdy bych od filmu nečekal něco... takového.

    na příspěvěk reagoval lupuscanis
    • 1.4.2014  14:23
    lupuscanis
    (hodnocení, komentáře)

    Adam Bernau: Jen přípodotek: Určitě zkoukni starší snímek Podivnější než ráj -- je to krásný film, pro mě jeden z klíčových a taky je to film, ve kterým je ta "ne/osudovost" ložená...

    • 1.4.2014  13:20
    Martin741
    (hodnocení, komentáře)

    Adam Bernau: Genialne zhrnute, mas u mna velke one ...... meno a respekt. Fakt diky za obsiahle a poucne citanie.

    • 1.4.2014  12:31
    lupuscanis
    (hodnocení, komentáře)

    Adam Bernau: Žádná past, jen jsem zaměnil "jsi se" za "ses", páč jsem se do morku kostí zastyděl :) ---- K věci: Pokud jde o dům, nepřekvapuje mě to :) ____ Tohle je Renée. Podle mě to s tou závažností trochu hrotíš. Neříkám to pro to, abych se hádal, mně to připadá důležitý, že Jarmusch tímhle "zatěžuje" jen některá z těch setkání. Protože ... /byl jsem na čsfd sotva pár dní a v poště jsem si o C & C s někým povídal takto:

     

    "Chtěl jsem jen takovou malou věc ke Kafe a cigára. (...) K těm dialogům. Já z nich necítím jen (Tebou zmiňované) necitlivé narážky, nesmyslnost dialogů, ztracenost těch lidí... Mě to spíš přijde jako taková oslava řečí v kavárně, které opravdu nemusí být o ničem. To je přece uvolnění. Nebo ne? Neustále jsme nuceni říkat a dělat věci, které smysl dávají... Mě prostě připadá, že on sám taky chodí do kavárny, na kafe a na cigáro.. (...) On to prostě má rád. Tu situaci. I ty lidi. Nemůžu si pomoct. ... "

    • 1.4.2014  11:49
    Adam Bernau
    (hodnocení, komentáře)

    lupuscanis: Zase vlčí past! liší se nějak aktuální verze od té smazané, na kterou jsem reagoval?

    • 1.4.2014  11:48
    Adam Bernau
    (hodnocení, komentáře)

    lupuscanis: S pokračováním nestraš, já taky nemožu jenom debatovat o Jarmuschovi. Ale má-li být, přesměruj případnou další odpověď na jeho profil.

    S Mimo zákon jsi mě překvapil. To totiž není můj "postřeh", ale intimní pocit, který jsem považoval za ryze subjektivní záležitost. Jestli to stejně působilo i na tebe, jest se ptát, zda to nebyl autorův záměr. A v tom případě mi padá brada.

    Renée jsou ty sestřenice nebo ti dva černoši, z nichž jeden "nemá problém"? (Momentálně jsem bez zásuvného modulu.) Zrovna to se mi zdá dobrý příklad toho, co jsem obkroužil několika výrazy, z nichž "osudová" možná nebyl nejvhodnější. Ale považ: Setkání po asi delší době. A ta nemožnost se dorozumět není jen funkcí běžné neschopnosti skutečné komunikace, je tam znát, že se něco zlomilo, něco umřelo. Ten co "nemá problém" má ve skutečnosti na srdci něco důležitého - ale k tomu už nikdy nedojde. U Iggyho s Waitsem zase vnímám zásadní (směšná) neschopnost komunikace v trapném kontrapunktu k "setkání gigantů". No, nebudu se snažit hájit doslova "osudovost" u všech možných povídek, jenom bych je napínal a překrucoval. Mám na mysli, že to jsou situace zvláštní, mimořádné a přitom tak ryze právě jejich - osudové ve smyslu zjevení, odkrytí jejich osudu, toitž krunýře určení, který právě teď mohl být prolomen. - nikoli nutně "životně rozhodující setkání". No ale ti první dva, co si vyměnili identitu, to je pěkně osudové, ne? Každopádně tíhu/závažnost, kterou podle tebe většina povídek nemá, podle mne má, čímž ti děkuji za vhodnější pojmenování. Ovšemže v koexistenci s obyčejnou ne-komunikační trapností a směšností.

    bloodcountes: Gratuluji a beru na vědomí.

    na příspěvěk reagoval lupuscanis , lupuscanis
    • 1.4.2014  11:07
    lupuscanis
    (hodnocení, komentáře)

    Adam Bernau: Praktická poznámka: Přemýšlím, jestli v takové debatě pokračovat na tomhle fóru, přece jen tady jde především o Only lovers... Podle mě je Jarmusch autor, který se neustále vyvíjí, a ještě o něco případněji, neustále jde svou vlastní cestou. Navíc to dělá podobně, jako děj i dialogy jeho filmů, tedy způsobem, který je dopředu nemožné předvídat. Tohle dělá z každého zobecnění, 'takhle je to ve všech jeho filmech', trochu riskantní podnik, což mě nutí k tomu, abych pokaždé jmenoval konkrétní film, o kterém mluvím, čemuž jsem se doteď vyhýbal, aby to tu nebyl samý spojler. Prekérní situace, nenapadá někoho, jak z toho ven?  --- Osudovost? ____ Tady musím protestovat. Pokud se pro tuto chvíli omezím na Kafe a cigára (spojler), sice si jednotlivé povídky nevybavím zdaleka všechny, ale ty, co si vybavím, a vybavím si nejspíš ty, co mám k smrti rád, ty v sobě takovou tíhu/závažnost, o které mluvíš, nemají. (Nejradši mám Renée.) Takže v tomto ohledu tě neváhám nezklamat, a tvrdím to, čeho ses bál: o život (i o hovno) jde v každém okamžiku. --- S druhou poznámkou o (velkolepé) přesnosti vůči postavám a jejich situacím souhlasím, krom toho, že to je v těch filmech (a tady bych se nebál říct, že ve všech) vidět, Jarmusch o tom sám často mluví tak, že jeho filmy vznikají tak, že je napíše pro nějakého konkrétního hlavního (ne)herce, k jehož povahovým rysům a chování si dlouho zapisuje postřehy a teprve z nich a kolem nich obtáčí "příběh" filmu, který je vůči postavám vlastně druhotný. ---- Konečně třetí postřeh o domě v Mimo zákon se mi moc líbí a bezvýhradně s ním souzním. ---- ---- ---- Podle mě filmy jako Dead Man, Hranice ovládání i Přežijí jen milenci navíc svědčí o tom, že máme co dělat s filmařem, který poměrně ostře vnímá, co se právě(!) děje ve společnosti kolem něho, což motivy smíchané v jeho filmech v dokonalé koktejly, motivy, jejichž řadu jsme ještě ani zdalejka nevyčerpali, dělá ještě komplexnější, méně jednoznačné a nesnadno přehledné...

    na příspěvěk reagoval Adam Bernau
    • 1.4.2014  11:01

    Uživatel lupuscanis smazal svůj příspěvek.

    • 1.4.2014  10:03
    bloodcountes
    (hodnocení, komentáře)

    Adam Bernau: Celou dobu týhle diskuse přemýšlím, jak to nějak inteligentně vyjádřit, aby se to dalo pochopit, až nakonec jsi to udělal za mě:) Bravo. Podepisuju bez výhrad.

    • 1.4.2014  09:28
    Adam Bernau
    (hodnocení, komentáře)

    lupuscanis: Tak určitě. Brány ty rozhovory a interakce jako obecné, všedně se dějící, dávají nahlédnout do každodennosti jak konkrétní (jedné každé postavy), tak obceně naší - jako typické způsoby. Na druhé straně jsou ale všechna ta setkání (snad kromě těch starých Makarónů, pokud si vybavuji) nějak mimořádná, "osudová" nebo aspoň jedinečná, jakoby ze setkání právě těchto protějšků (a), resp. právě z této situace starých přátel (b) do obou (všech) zůčastněných pronikalo něco, co je třeba rozpoznat, k čemu příležitost se nebude opakovat, jakoby právě teď šlo o život. (Samozřejmě jestli opáčíš, že o život jde v každém okamžiku, tak jsem v koncích.) Pokud jde o "každodennost", nabízí se spíš průhled do ní, než že by se pojednávala. To nepovažuj za námitku, vnímam zde komplementaritu obého, ostatně jestli rozumím, vnímáš tam přítomnost každodennosti podobně jako já. Chtěl bych onu komplementaritu centrovat něčím, co mi asi moc nepůjde vyjádřit, totiž: každá ta scénka, ta událost setkání ve své konkrétní podobě vždy nějak velkolepě přesně odpovídá povaze postav a jejich situaci. Možná je to blbost, co píšu, protože samozřejmě, že tomu tak je, když autor staví postavy právě takové, že se mezi nimi nutně vytváří právě taková a taková interakce.

    Úplně jiná každodennost: Co mě nejvíc dostalo v Mimo zákon, je celá sekvence s nalezeným domem. Ano, na začátku filmu vidíme každodennost obou těch chlápků, pak ovšemže "každodennost" v kriminále. A pak jsou všichni tři v tom domě. Ten dům tam stál vždycky, ta žena v něm žije svůj každý den a ten dům je tam jako nabídka zůstat v něm pro každý, každičký další den. Tato naprosto banální tvrzení předkládám proto, že nalezení domu a že jeden z nich tam zůstane, to je prostě pohádka, málokdy mi film zprostředkoval něco tak silného. Každý den a každá noc v tomto domě je jediný věčný den.

    Nicméně stále nejsem ochoten podepsat, že "..."známý pro svou zálibu v každodennosti atd.".

    • 31.3.2014  15:52
    lupuscanis
    (hodnocení, komentáře)

    Adam Bernau: (spojlery) Zámlky, hledání slov i důvodů, proč když jsem se s tím člověkem na druhý straně kavárenskýho stolku chtěl vidět, si s ním najednou "nemám co říct" nebo třeba trapný ticho při setkání se sestřenicí, která mi připomíná minulost, na kterou jsem chtěl zapomenout, a ona je při tom tak zatraceně milá, jenže já nemám tušení, jak se k ní přiblížit, (...) -- tohle přece všichni (nebo aspoň ti vnímavější), důvěrně známe, je nám to blízké, a tak jako Jarmusch, který o tom točí filmy, nevíme moc, co s tím, i když se nám to děje málem každej obyčejnej den (tak takhle nějak bych si představoval tu "každodennost", nebo aspoň některé z jejích podob, pokud je to teda něco, co Jarmusch tak nějak přitáhl do filmu..).   

    na příspěvěk reagoval Adam Bernau
    • 31.3.2014  15:23
    Adam Bernau
    (hodnocení, komentáře)

    lupuscanis: Téma každodennosti v J. filmech, když se tedy zamyslím, mi připadá jako dobrý podnět pro jiný možný (zajímavý) úhel pohledu na jeho filmy, ale ne jako něco, co by se dalo beze všeho vypovídat jako jejich charakteristická vlastnost (k čemuž možná svádí dojem jakési zvláštní "pohodičky", který jde dokonce i z takového Mrtvého muže?). Pro pořádek upozorňuji, že jsem viděl jen Mimo zákon, Mrtvý muž, Kafe a cigára (a Ghost, který si ale moc nepamatuju.) A dík za upozornění - Kafe a cigára "konverzační dílko", to bych recenzentku donutil až k pláči.

    na příspěvěk reagoval lupuscanis
    • 30.3.2014  19:00
    lupuscanis
    (hodnocení, komentáře)

    Adam Bernau: V podstatě souhlasím. Určitě se můžeš na tuhle svýho druhu pohodlnou polo-pravdu dívat jako na zbytečnou, konečně, kdyby ses na tu zmiňovanou "každodennost" zkusil podívat blíž, moc by z ní nezbylo, musel bys pak zpochybnitř/popřít i to, že by Kafe a cigára" byly "konverzační dílko" -- ale možná uznáš, že to je debata sice zajímavá, ale z trochu jiný planety..., než doposud.   

    na příspěvěk reagoval Adam Bernau
    • 30.3.2014  18:49
    lupuscanis
    (hodnocení, komentáře)

    Falconica: Schválně jsem nejdřív uvedl, že mi ta "recenze" připadá uvolněna, teda že v ní není křeč, což u textů o tomhle typu filmů bude vždycky spíš výjimka, než pravidlo -- začal jsem pochvalou. Že jsem si dovolil drobné upřesnění, v tom nebylo nic zlého, z mé strany spíš vlídné upozornění, možná trochu prostořece vyjádřené, ale k tomu jsem se nechal svést tónem, kterým to napsala. A víc už se mi nechce dodávat, vždyť ti to ty dvě nebezpečně bystré ženy (s nebezpečně dlouhýma nohama..) vysvětlily dostatečně.

    • 30.3.2014  06:08
    Adam Bernau
    (hodnocení, komentáře)

    Yoshitsune: Podle mne není pravda, že by Jim J. byl "známý pro svou zálibu v každodennosti", natož že důkazem toho je Kafe a cigara, jak tvrdí recenzentka nebo minimálně každý raný film, jak tvrdí lupus.

    na příspěvěk reagoval lupuscanis
    • 29.3.2014  22:15
    Yoshitsune
    (hodnocení, komentáře)

    ty holky :-D

    na příspěvěk reagoval Adam Bernau
    • 29.3.2014  20:08
    bloodcountes
    (hodnocení, komentáře)

    už zase:)))

    • 29.3.2014  15:31
    kiddo
    (hodnocení, komentáře)

    Falconica: Prcinko, buď prosím tak laskavá a vysvětli mi, jak faktické a nijak agresivní upřesnění znamená, že dawnie nemá podle lupuscanise právo na vlastní názor. Nás imbecily ze zvláštní tydlecty nuance na hodinách chápání psaného textu jaxy neučili. 

<< novější 13 12 11 10 7 4 1