Cigán

CIGÁN TU MÓŽE ŽIŤ AKO ČLOVĚK, LEN KEĎ PRESTANE BYŤ CIGÁN....... /// Prostě takhle to je! Takhle my si tu žijem, jsme spokojený, máme lichvu, dřevo v lese, umět číst a psát je zbytečný, protože důležitější je umět tancovat. Hudba, chlast, zpěv. (Práce? Mluví se tu o ní.) Ale hlavně je tu Adam, kluk, jenž má víc kladných morálních vlastností než je (u nich) zvykem a kterej si bude muset vybrat, jestli žít jako Cigán, nebo podle těch bílejch kurev. 4* jsou asi moc, ale za to, že všechno je vyprávěný tak obyčejně, nehledaj se skandální odhalení či šokující věci (možná že někomu bude stačit jen život v osadě, kam bych nechtěl jít ani na návštěvu), nikdo netrpí kvůli ,,gádžům“ a neohání se rasismem. Je to O NICH samotných, jejich životní realitě, ve který je ,,mindža“ východiskem ze sraček a ze kterých stejně nedokážou najít cestu ven, ani za pomoci (nenáviděnejch) bílejch. To by mohlo oslovit nejednoho festivalovýho šílence! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Moje holka je tak krásná, že se ani umejvat nemusí. 2.) Zjistím, proč mají vždycky v Tescu maňase, když Cigán obchoduje s bílým masem. 3.) Chci si spravit chuť po El Pasu. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (16.11.2011)

No popravdě docela nuda. No dívat se 1h 40min na cikány, kteří by snad rádi hráli, kdyby to ovšem byli bývali uměli. Většina z nich vstoupila na filmové plátno snad i poprvé a troufám si říct, že většina z té většiny také rovněž naposled. Přitom scénář určitě není úplně marný. Zdejší hodnocení uživatelů je určitě z velké části ovlivněno rasovými předsudky, film skutečně není tak špatný jak se tady píše.(tím rozhodně nechci říct, že je dobrý) Nelze se tomu však ani divit. O cikánech se toho již hodně napsalo a ještě více řeklo a je jen otázkou času něž pořad ,,Na stopě" dosáhne dvojnásobné stopáže právě díky našim trvale opáleným spoluobčanům. Žijí si zkrátka svůj život, kde naprosto odmítají jakékoliv podřízení se vládnoucí složce, což tento film zdárně ukazuje. Soucit nad nimi však necítím a tento film ať měl zapůsobit jakkoliv, tak v mém případě vyzněl do prázdna. Nějakou tu hvězdičku však ukápnu, ten film není vyloženě debilní, i když má teda ke koukatelnosti daleko. Je to zároveň i první film, který se označuje jako slovenský, ačkoliv se v něm mluví valnou většinu stopáže romsky, u kterého se neobejdete bez českých titulků.* (10.12.2011)

Za mě dobrý... Film nikoho nezvýhodňuje a nikomu nenaddržuje... Cigoši jsou tu vykresleni jako úplně stejní (né li větší) ignoranti jako jejich bílé protějšky a rozumných lidí je tu pomálu stejně jako v životě..... K solidní výpovědní hodnotě si přičtěte ještě hezkou poetiku a sem tam působivý obraz. Pokud nejste hysterický cigošofobik a oceníte dobře natočený film, tak by vás zdejších zoufalých 49% nemělo odradit. (25.06.2016)

Smutná ukázka scenáristické roztříštěnosti, jejímž důsledkem je směsný film, který se naoko snaží působit realisticky, ale milerád do sebe vpchá i četná scenáristická klišé a mysteriózní prvky, díky nimž ho nelze brát jako sociální drama nikterak vážně. Aneb není nad deus ex machinu v podobě zesnulého otce a "tradiční" pohovor se záporákem za vesnicí za dohledu pobíhajících pštrosů. Jeden z nejvýznamějších filmů MFFKV? Houbeles, další slovenský film, jenž se sice tváří světově (technicky kvalitní a víceméně nevyhraněná filmařina), ale ve skutečnosti jde jen o lokální frašku (šílené postsynchrony, režijně nezvládnuté časové předěly) zajímavou leda námětem. Velká škoda. (06.07.2011)

Nie je dôležité, prečo si Martin Šulík vybral túto tému, jedno sa uprieť nedá, v časoch problémov s neprispôsobivými občanmi je to téma nanajvýš aktuálna. Prvá myšlienka po zhliadnutí filmu mi napadla stará známa skutočnosť, že sa jedná o začarovaný kruh. Pohľad do rozľahlej osady na mentalitu cigánskych rodín, špinou na cestách i v chatrných obydliach môže na niektorých pôsobiť odpudivo. Taká je však skutočnosť. Dôležitejšie je však ich zmýšľanie v duchu "gadžo ti v ničom nepomôže", takže rozmach krádeží, úžery predaja dievčat má zabezpečenú živnú pôdu. Hoci postava "bieleho" farára je akousi šancou pre hlavnú postavu, 14-ročného chlapca, ktorého frajerka milo oslovuje Cigán, jeho boj naráža na chlapcové rodinné zázemie. Zaujímavosťou sú vyslovene negatívne postavy policajtov, ktorí dokonale ukázali bezmocnosť systému a morálne klesli úplne na dno. Bol som zvedavý ako sa tvorcovia vysporiadajú z mystikou zjavovania sa mŕtveho otca, napokon to zvládli. Šulík svojim filmom nedáva žiadne odpovede, postupne nám odkrýva život cigánov a len si tak pláva po povrchu. Myslím, že viacej urobiť nemohol a túto snahu treba oceniť. Napomáhala mu i jemu vlastná poetika, dobrá hudba a kamera. (03.08.2011)