Domů na svátky

Nedokoukatelné. Užvaněné. Nevtipné. Možná proto, že nemáme Thanksgiving. Možná proto, že Downey, ten geniální herec, se zde -- opět -- tak trapně předvádí. A celé to smrdí falší. Američani by si na "opravdovost všedního života a lidiček v něm" hrát ve filmech neměli -- až na výjimky. Umějí vtisknout na pásek docela jiné věci. (17.09.2008)

ten film je strašne americký! dokonca sa dá spochybniť základná dramatická zápletka, keď si uvedomíme, že rodina hlavnej hrdinky je naozaj ukážková a dokonalá - na konci nám teda môže celé to naťahovanie a nafukovanie problému "ako vydržať so svojou hroznou rodinou" banálne a rozmaznané . . . ale mám pocit, že tento film nechcel byť sociálnou drámou, ako skôr oddychovým a pohodovým rodinným filmom na sviatky, že drvivá väčšina ľudí z rovnakej sociálnej triedy a vrstvy ako rodina hlavnej hrdinky sa veľmi ľahko stotožní s jej problémami a pocitmi a čo sa mne páčilo, je fosterovej dobrá réžia, dokonalé herecké obsadenie (hunterovú milujem, najradšej by som ju zjedol, downey je miláčik, danesová má bohužiaľ menej miesta, ako by som si prial, rovnako ako guttenberg, ktorý je skvelý, rodičia sú rozkošní a chaplinová má na svedomí najvtipnejšie a najsvetlejšie okamihy filmu) a tá nevinná, miestami humorná bezproblémovosť, ktorú raz za čas potrebuje každý . . . a preto to môže byť pre mňa za mňa pokojne tak HOVADSKY americké. (27.08.2011)

Mít to propracovanější dialogy a mít to víc silnějších scén, asi bych ten plný počet i dal. Vedené je to naprosto perfektně (akorát jenom ten začátek možná trval moc dlouho), je to i dobře a citlivě natočené, téměř to nenudí, postavy jsou zde skvěle vykresleny a má to i zajímavé téma tajemství v rodině a jejich důsledky. Nejvíc na mě ale zapůsobila jedna scéna, ve které otec Claduii vypráví, že jeho nejlepší zážitek v životě trval sotva pár vteřin - což je dost zajímavá myšlenka, nad kterou jsem nikdy v životě nepřemýšlel, ale ono na ní něco je. Když jsem jako malý jednou šel s tátou a tetou z Ikey, prolétlo skoro těsně nad její střechou letadlo a já ho takhle blízko ve vzduchu v životě neviděl. Stále si to pamatuji, dost živě, a to mi bylo tak 6 nebo 7. A tenhle moment taky trval jen pár vteřin. Dokonce ten můj příklad krásně odkazuje i na to, co otec říká v tom filmu Claudii. Velmi mile mě ten film překvapil - má co říct, nenudí, zaujme a je opravdu velmi dobře veden. Nechci to zakřiknout, ale že by Jodie Foster byla i skvělá režisérka? Tady jsem totiž k plnému počtu rozhodně neměl daleko a jestli i její ostatní filmy jsou minimálně takových kvalit, jako Domů na svátky, mohla by být kromě mojí nejoblíbenější herečky (o tuhle pozici se ale dělí s Laurou Dern) i nejoblíbenější režisérkou? Uvidím. Silné 4* (02.04.2020)

Rodinu a příbuzné si člověk nevybírá. Je to skupina lidí, s níž musí žít, která mu celý život leze na nervy, ale když je zle, jsou to jediní lidé, kteří mu zbydou. Zvlášť, když člověk v mládí vypadne z maloměsta do Chicaga a vrací se domů jen na svátky. A rodinka se sejde, všichni jsou praštění, nesnáší se navzájem a je to nesnesitelné. Tady je to dost přitažené za vlasy, jelikož tvůrci to tak chtěli. Holly Hunter táhne parádně celý film, škoda, že nedostatla takových hereckých příležitostí víc. Nečekejte nic , než trochu bláznivý film a o třech dospělých co přijedou domů k rodičům na Díkůvzdání. Je to konverzačka (Robert Downey se zase chová jako idiot protože idiot je), žádná velká moudra se nedozvíme, je tam pár pěkných silných momentů, i když se to tváří jako komdie, je to zatraceně vážné. Myslím, že se tenhle divný film Jodie Foster povedl. 80% (27.06.2015)

Tenhle film jsem si pustila kvůli dvěma věcem = režie Jodie Foster a herec Robert Downey Jr. v jeho předAllyovské době.. Byla by to skvělá hořkosladká komedie, kdyby tohle melodrama nepostrádalo humor.. Jinak fajn pohodový film o (ne)snášenlivosti jedné rodinky, který brzy po shlédnutí upadne v zapomnění.. (20.12.2013)