Imaginárium
Imaginaerum
Imaginaerum
Imaginaerum by Nightwish
Imaginaerum
Imaginaerum
Imaginaerum
Režie:
Stobe HarjuKamera:
Benoit BeaulieuHrají:
Marianne Farley, Quinn Lord, Francis X. McCarthy, Ilkka Villi, Joanna Noyes, Keyanna Fielding, Stéphane Demers, Ron Lea, Hélène Robbie, Tuomas Holopainen (více)Obsahy(1)
Příběh o starém skladateli s nadpozemskou představivostí, který si stále myslí, že je mladý chlapec. Ve spánku cestuje do své vzdálené minulosti, kde se jeho stařecké sny smísí s fantazií malého dítěte a hudbou. Zde započne pátrání po vzpomínkách, které jsou pro něj nejdůležitější. (dresi)
Recenze (167)
SNĚHULÁK!..myslím že kvalitu filmu úplně docením až na druhé shlédnutí. Po tom prvním bych řekl, že film až trestuhodně nevyužívá plného potenciálu muziky, které mu Nightwish nabízí. Přitom mají tolik songů, které svojí stavbou a "osudovostí" hodí přesně do takovéhoto filmu. Co se mi naopak líbilo, byly hudební vstupy celé skupiny, které nebyly rušivé a celkově se do filmu hodily. Příběhově film popisuje poslední cestu člověka za usmířením a smířením, která se odehrává pouze v jeho mysli. Zajímavé, možná trochu depresivní, ale rozhodně ne špatné. A scény se sněhulákem za doprovodu nejznámějších songů od Nightwishů patří k tomu nejlepšímu, co jsem zatím v muzikálových filmech viděl. 78% ()
Můj jubilejní 100. komentář jsem si nechal právě pro tento film. Jelikož je Nightwish už nějakou dobu jedna z mých nejoblíbenějších kapel a album vydané k tomuto filmu jsem měl poslechnuté už dlouhou dobu dopředu, na tento film jsem se náležitě těšil. Co se týče hudebního a vizuálního zpracování, tam mě film rozhodně nezklamal, nemám tomu co vytknout. Věc, která u mě mírně pokulhávala byl děj. První polovina filmu byla zmatená, a ikdyž jsem se k nějakému rozuzlení na konci dostal, tak mě sledování první půlky příliš nebavilo. Takže ač mám k této kapele velmi kladný vztah a na film se tak těšil, nemohu dát plné hodnocení. 75% ()
Já teda Nightwish neposloucham a ani jsem nevěděl, že si pouštim jejich projekt. Měl jsem tady k tomu poznámku "zajímavá vizualizace (82 minut)" nebo něco takovýho. To mě přinutilo si to asi po 3 letech, co to mam v chci vidět, pustit (hlavně těch 82 minut). No na to, že to je srdcovka hudební hvězdy, to překvapivě funguje! Asi to bude i tim, že to má docela pěknou výpravnou hudbu, která vesměs postrádá zběsilý dupání do kopáků (metal). Spíš než příběh (no tak, je to muzikál...) zaujmou všeljaký obrázkový metafory. Fanoušci jsou asi zklamaný, ale já jsem s tim v pohodě =). (70%) ()
Tuomas opet potvrdil, ze ma svuj svet jinak vymyslenej :-) Do jeho hlavy bych videt fakt nechtel. Nicmene az na par vylozene lacinych triku to byla zajimava podivana, zejmena vizualni. Jukka v burince taky nebyl spatnej :-) Kazdopadne o dost lepsi nez jsem cekal. ()
Ale jooo... i u mě to brnklo ten správný akord a princezna se roztočila - jen to nedokázala dotáhnout do těch správných otáček. Možná proto, že jsem čekala víc hudby Nightwish (což by se z označení "muzikál" a pod titulku "by Nightwish" očekávat dalo). Takže pozor - jako fantasy film, který vlastně v hloubce až tak fantasy není, určitě ano. Jako muzikál od Nightwish? Čekala bych opravdu víc songů z alba Imaginaerum. Ale výsledku to na kráse opravdu nic neubírá. Příběh super, animace dobrý, hudba výborná a herci též, jen scénář trošku napadá na jednu nohu. Sečteno a podtrženo: děkuji, stálo to za to. ()
Finští chlapci nelétají na Falcovi, ale na děsivě vypadajícím sněhulákovi...A protože jsou metalový národ, nezpívá jim k tomu Limahl, ale Nightwish...Slabé, roztříštěné a nijaké, stejně jako CGI...Vizuálně je nejsilnější plakát...Jsou ve všech směrech poetičtější, originálnější, ucelenejší, děsivější i pohádkovější cesty říší fantazie i mučených myslí...Jako videoklip bych to ovšem toleroval... ()
Tento film patří k filmům s velkým f. Děj je brán velmi podivně, že si až na konci hlavně uvědomíme, o co zde šlo. Avšak má tak krásnou atmosféru, že u něj vydržíme přikovaní po celou dobu. Nádherně děj dokresluje hudba Nightwish. Už dlouho mě nic tak nedojalo, opravdu nádhera. Doufám, že se Nightwish pustí brzy do dalšího podobného projektu, držím palečky, ať je alespoň tak dobrý jako tento. ()
Jeden z nejlepších koncertů, co jsem vůbec viděla. Přiznávám - ač jsem se těšila jako malé děcko, v koutku duše jsem jen doufala, že to bude mít alespoň hlavu a patu. A ono se jim to kupodivu vydařilo. Hudba je úžasná, ale ta byla úžasná i bez filmu. Snad i úžasnější. Vizualizace skladeb jen dovršila dílo, které bylo započato vydáním alba. Ovšem domnívám se, že tento snímek bude mít velké množství obdivovatelů z řad fanoušků Nightwish, ale proč ne. Kolikrát špatný film zachrání alespoň hudební doprovod. Posluchač se mění v diváka. Hudba v obraz. Vzpomínky ve sny. Naděje v realitu. Paměť ve skutečnost. ()
"I did see that I hear chords again. Without them I stray in this emptiness. Wandering by a distant music through a desert of ashes. Should melody have a color, would the mix pink and red. Always afraid of the fade. fear of silence which may occur. My last memories leave me.. towards the end of a black alley. There is a door in the dark. I struggle to take me through. I hear it clearly now. The sweetest melody created by a human. rises into the room. And where is it forever.. changed from G to E minor." I tak by se dal popsat film, poslední CD Nightwish - Imaginaerum a nebo právě nápad skloubit skladby Imaginaerum a vytvořit pro ně nějaký ten příběh. Děj filmu, který je i přes svou originální stránku(vizuální orgie, živou hudbou atp.) postavený na hudebním CD, není tak EPIC, jako ona samotná hudba. Škodou je, že právě ta hudba nehraje vyšší roli, než tomu ve finále je, protože zůstala poměrně dost nevyužita a možná by film nakonec fungoval i bez občasných hrajících tónů Nightwish, jejich gothic metalu a naopak. Ovšem, bez nich by film teď neexistoval. Fantazie plná snových nápadů, idejí, myšlenkových experimentů, která bohužel vyvrší celkem do prázdna. Důležité pro mě bylo, že stopáž není jen hodinový klip s příběhem(jak tu někdo psal), ale kratší film doprovázený hudbou + plus, že ve filmu vystoupili i samotní Nightwish, k už tak skvělé audio-vizualizaci - Fantazie. 70% ()
Na tento film jsem se docela těšil, protože Nightwish patří mezi moje oblíbené kapely. Bohužel jsem docela zklamán, čekal jsem daleko víc, ale pořád to dopadlo líp než Lordů a jejich Temného patra. Vizuálně pěkné (sněhulák se mi líbil i když na Doktorova nemá), hudba bohužel mohla být více využita a příběh trošku víc dotažen. V hodnocení jsem trochu nerozhodný, chtěl bych dát 4*, ale nemám z toho filmu takový pocit. Možná časem změnim názor až se podívám znova, což se rozhodně podívám už jen kvůli Marianne Farley. ()
Možná jsem měl až moc velká očekávání nebo jsem čekal něco jiného, ale Imaginaerum mě zklamalo. První polovina filmu je trochu zmatečná a nepřehledná; pak už je to sice o něco lepší, ale i tak jsem se místy ztrácel. Co mě asi překvapilo nejvíc, je absence více písniček od Nightwish. Ve filmu se jich objeví jenom pár a většinou mi přišlo, že se do děje ani nehodily (výjimkou je scéna v cirkuse). "I want my tears back" na pozadí rozhovoru dvou herců působila vyloženě rušivě. Film je v mnoha ohledech předvídatelný, herci nevýrazní… Hořká reklama na jinak výbornou kapelu. ()
Možná, že si Imaginaerum nezaslouží těch 5*. Mně se však film dokonale trefil do nálady - trochu Finska, trochu Nightwish, skvělá hudba, úžasná atmosféra a trochu symboliky. Opravdu originální film o tom, jak si k sobě umírající otec a jeho dcera hledají cestu. ()
Film je patrně dobrý, nicméně má jakousi pro mě nepříjemnou pachuť po knize Malý princ. Není to sice žádný sentimentální kýč jako zmíněná Exupéryho novela, ale určité náběhy k tomu tam jsou, ba i jistá vnější podobnost. Tam putuje chlapec, s někým se setkává a něco řeší, tady putuje chlapec, s někým se setkává a něco řeší. To, že otec chlapce z Imaginaera byl letcem a Exupéry byl také letcem, bude opravdu asi jen náhoda, ale já jsem na takové synchronicity dost vnímavý. Nemyslím si, že by Stobe Harju něco obšlehnul, prostě jenom čerpal svoji inspiraci z trochu podobného zdroje shůry. Kromě toho je jeho film sofistikovanější než Exupéryho literární dílko. Jenomže tady mě zase trochu rušily muzikálové scény. Jistě, má to logiku, neboť co asi tak najdeme v nevědomí umírajícího hudebního skladatele? – ale stejně. Můj dojem z filmu byl poněkud rozporuplný, avšak díky znamenitému vizuálu v podstatě příznivý. ()
Dámy a pánové, toto je nejepičtější, nejlepší a jediný fantasy muzikál, co jsem kdy viděl. Tuomas je bůh, žije si svůj sen a žije ho nejlépe jak může. Vizuální orgasmus ve spojení s hudbou od nejlepší symp-metalové skupiny současnosti a pro mě asi i jedné z nejlepších všech dob.. A abych nezapomněl, scéna v cirkuse a úvodní projížďka na sněhulákovi jsou jedny z nejepičtějších scén všech dob. A jak se ve filmu objeví pravý NW s nějakým svým songem, jenom civím s otevřenou hubou dokořán. 80%. PS SPOILER: http://www.youtube.com/watch?v=jakI86u5Kas ()
Imaginaerum není jen pouhopouhým filmovým bonusem ke stejnojmennému albu světoznámé finské gothic metalové formace Nightwish. Je to především velmi povedené temné, občas strašidelné, ale i krásné, fantasy s úchvatnou vizuální stránkou, silným emočním nábojem, snovým příběhem o boji se vzpomínkami na prahu smrti i znovunalezení dceřiny ztracené lásky k umírajícímu otci, které možná může někomu dělat problémy svým sdělením ve formě metafor, přesto je příběh celkem dobře čitelný. Je velmi sympatické, že se nejedná jen o pouhý celovečerní videoklip skupiny Nightwish, ale o plnohodnotnou a především o skvělou fantasy s rytmickými muzikálovými vložkami Nightwishů. V takovém osobitém filmovém snu jsem nebyl snad od doby Fontány. Režie i herecké obsazení jsou výborné. Své si ve filmu najdou i ti, co neholdují hudbě Nightwishů, ale ti, co ano, mají nesporně další výhodu ve formě znásobeného zážitku - já k nim patřím a nebojím se přidat pátou hvězdičku. 90% ()
Udělejte nějaké zajímavé pohyblivé obrázky, ať k tomu může hrát Nightfish. Nějakou audiovizuální masturbaci bez příběhu. Místo lihu tam dejte destilovanou vodu. Ať jsou tam taky sny, nebo vzpomínky a hlavně ta úžasná dětská imaeginace. ()
Snad první počin od Nightwish, který mi nepřipadá tím jejich megalomanským způsobem přehnaný. Film rozhodně funguje správně a má osobitou a netradiční atmosféru. Děj je samostatný spíše dokreslený hudbou, ne naopak jak by se dalo čekat. ()
Tim Burton meets Neverending Story :-) Spíš tedy pro děti a mládež. ()
Jako promo pro nové CD od Nightwish 5/5, jako samostatný film 3/5. Finská fantasy ve spolupráci s jednou z jejich nejznámějších kapel má zdánlivě vše - na jedničku zpracovaného průvodce snovým světem, nekonečná prostranství na zemi, průlety nebesy, výtečný soundtrack, neméně kvalitní vizuální zpracování, vzpomínajícího staříka na smrtelné posteli a prolínání snového světa s realitou. Poslední část je však kamenem úrazu, realita zde vyznívá schematicky, až pateticky s hollywoodským načasováním, přičemž se mi nejednou zdálo, že "reálná" část tu funguje pouze jako povinný přídavek, nikoliv jako samostatná, oddělitelná část. Věčná škoda. ()
Ojedinělý hudebně filmový projekt! Bohužel trochu umírá na svou klipovitost, ve které se občas ztratíte. Poté si uvědomíte, že film nemá ani hlavu a patu, ale to jsem v tomto případě zcela ochoten prominout, protože místo stabilní příběhové kostry je zde vsazeno na poetičnost a o tom to vlastně celé je. Imaginaerum je fantazie, ta nejniternější fantazie hluboko v nás! Nightwish vždy patřili mezi mé nejoblíbenější kapely, vlastně hned na druhé místo, a tímhle mě vůbec nezklamali. Imaginaerum je, dle mého, jejich nejpovedenější album a tímto projektem jen ztvrdili svou pozici na světové hudební scéně a také opět dokázali svou nezlomnou jedinečnost! Imaginaerum je film, který se z vás nesnaží vyždímat emoce, ty ale přesto ke konci samovolně vyjdou. Nicméně se mi zdá, že za filmem se též odehrává ještě jedna příběhová linie, ta skutečných Nightwish a jejich věčný problém s výměnami zpěvaček... ()