Flaxik

Můj pravděpodobně nejoblíbenější horror vůbec. Celý film udržuje až k nesnesení vypjatou atmosféru, k čemuž přispívá i bezchybná hudba. Viděl jsem ho opakovaně a ačkoliv vím, jak film dopadne, na zážitku to nic nemění. Zajímavostí je, že původní Campbellova povídka Who Goes There? (v češtině vyšla myslím v edici poutník už pod názvem Věc) byla prý inspirací pro scénář k Vetřelci, který byl natočen až 26 let poté (první zfilmovaná Věc je z roku 1951 a je to s prominutím hnus). Nejsilnější scéna: : Úvodní scéna s norským polárníkem, nahánějícím psa. Nemůžu dát jinak než *****

Ístvút v režiserském křesle je jistota. Pustil jsem si to nic zlého netuše, oddychový film očekávaje. Zhltnul jsem jedním dechem, zapomněl jsem polykat, uschnul mi jazyk, močový měchýř se nafouknul do obřích rozměrů a vyrobil jsem si solidní přesezeninu. Synonymum dokonalého filmu. Pak že nejdou točit kvalitní mainstreamové filmy.

Audiovizuální zhmotnění hudby Nightwish. Prase má orgasmus prý 30 minut a já jsem ho dneska konečně trumfnul, bez titulků jsem pořád na solidních 70 minutách, takže se snaž, pašíku! Jedinou (ale malou) skvrnou na kráse je křečovitý ksicht Annete, ale je tam vidět málo. Až se stanu gayem, pojedu okamžitě do Finska nastavit prdel Tuomasovi, jak za hudbu, tak za tenhle film. Pečlivě maluji pět fantasmagorických hvězd.