Slova

"Má chyba byla, že jsem miloval slova víc, než ženu která mě k nim inspirovala". Zajímavá a v každém případě originální podívaná. Rozhodně nic průměrného, je to něco, do čeho se buď ponoříte a nebo vás to úplně mine. Příběh napsaný, jako příběh v příběhu a mě opravdu ten ponor chvilku trval, než se objevil Clay v podání vynikajícího Jeremyho Ironse a pak už jsem jen sledovala jak se ty tři příběhové linie různě proplétají a mně vyvstávalo na mysli spousta otázek týkajících se hlavně Roryho a Claye s jejich motivy, skutky až po jejich sebedestruktivní chování. Nejintenzivněji na mě zapůsobil životní příběh Claye s např. i jeho slovy "oui - yes, byl to perfektní vztah", kdo viděl, tak ví. V žádném případě se nejedná o vysloveně odpočinkový, nebo dokonce romantický snímek. Jen mi tam scházelo víc emocí a možná ten konec mně taky dvakrát nesednul. Film, na který se ještě jednou chci určitě podívat. Jinak Brian a Lee mají docela slušně našlápnuto na kariéru výborných režisérů. (19.12.2012)

,,TOUŽIL PO TOM, BÝT DOBRÝM SPISOVATELEM....“ /// Příběh o muži, který napsal knihu a poté jí ztratil, a o vychcaným dítěti, který jí našlo. Příběh o příběhu v příběhu o ztraceným a nalezeným rukopisu, a o rozhodnutí, s nímž je těžký žít….. Moc tomu nerozumím. Jako tomu, jestli má jít vo něco vyjímečnýho. Příběh. Příběh. A další příběh. 3v1. Stejný tempo. Rozparádit by mě mohla Olivia Wilde. Furt to stejný tempo. A příběh. Furt dokola a furt vo tom samým. O muži, který napsal knihu a poté jí ztratil … Soráč, ale tahle pohádka u ,,Fr“ propadla. Alibisticky mi vycházej 3*, ale mrdám na to! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejská se mi po ksichtu J. Ironse z Domu duchů. 2.) Ukradli mně knihu (rukopis vole). 3.) Thx za titule ,,andrejd1“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (24.01.2013)

Osobně jsem zcela spokojen a potěšen. Že se dá ještě najít film, který jde do nitra člověka, do schopnosti být odpovědný za své jednání, být schopen žít sám se sebou. Krásná je scéna ve skleníku, kde nedostane Rory žádné rozhřešení, žádné odpuštění, pouze konečně pochopí, co znamená převzít něčí bolest. (29.09.2012)

Super námět s oscarovým potenciálem, možností vícevrstvé myšlenkovosti a velkou hereckou příležitostí pro zúčastněné. A nežeby se nevydařil. Jen se nevydařil natolik, jak by si zasloužil. Flashbacky, které měli diváka nechat procítit bolest postavy Jeremy Ironse jsou udělané kýčovitě, což oslabuje celý základ filmu. Rovina “v současnosti” je ale funkční, rozhodnutí Bradleyho Coopera v jeho situaci chápeme a dobře zahrál i následné pocity viny a snahu všechno napravit. Nadstavba s Dennisem Quaidem se snaží o sumarizaci myšlenek s odstupem času a dokonce o intelektuálně hravou relativizaci, ale přišla mi trochu zbytečná, alespoň z pohledu přínosnosti pro příběh. (08.05.2020)

Tři příběhy o lásce, tvorbě, vině, umění a o tom, že někdy ani ty nejhlubší city nestačí. Nechápu, kde se tvůrčí dvojice Klugman-Sternthal schovávala tak dlouho, protože každá z jejich cest do spisovatelské duše graduje víc než silně a samotný finiš pak dodá sousloví "absolutní konec" zcela nový rozměr. Ona malá pointa, onen poslední pohled a záběr, způsobuje, že se Slova zakousnou na dlouhé týdny dopředu a v nejrůznějších životních situacích se ráda vracejí. Osobitá a osobní perla, která snad už definitivně všechny přesvědčí o tom, že Bradley Cooper je v dramatických rolích ještě lepší než v těch nahláškovaných. (22.04.2013)