Slova

Film jsem si pustil kvůli Olivii a Zoe, ale byl to právě příběh, který mě dostal, byl neskutečně poutavý, zejména v první polovině. Škoda závěru, kdy jsem měl pocit, že se mnou scénárista vyjebal, mohl přinést něco víc. Skvěle se předvedl Jeremy Irons. A mně neznámá Nora Arnezeder byla moc krásná. # [viděno: monitor, 5.1] # příběh 8 | hudba 7 | humor 0 | akce 0 | napětí 1 | pustil bych si znovu 6 (23.12.2012)

║Rozpočet $6miliónov║Tržby USA $11,494,838║Tržby Celosvetovo $15,900,000▐ vo svojom jadre zaujímavý príbeh, k tomu pestré herecké obsadenie, kde najviac zaujme na menšom priestore hrajúca Olivia Wilde, lenže najväčší problém nastáva že daný príbeh o spisovateľovi nedokážu tvorcovia patrične predať divákovi, lebo celé sa to nesie ako by v jednej rovine bez silnejších impulzívnejších momentiek ktoré by skutočne z divákom zamávali /55%/ (13.10.2013)

Osobně jsem zcela spokojen a potěšen. Že se dá ještě najít film, který jde do nitra člověka, do schopnosti být odpovědný za své jednání, být schopen žít sám se sebou. Krásná je scéna ve skleníku, kde nedostane Rory žádné rozhřešení, žádné odpuštění, pouze konečně pochopí, co znamená převzít něčí bolest. (29.09.2012)

Čakal som niečo medzi tromi-štyrmi hviezdami, ale veľmi rád dám plný zásah. Mám rád, keď ma film prinúti o niečom popremýšľať a toto je presne ten prípad. Je tu veľa myšlienok, ktoré sa človeku zaryjú do mozgu a dlho, dlho nepustia. Dej sa skladá z troch príbehov, ktoré sa dajú brať samostatne, alebo sa môžu spojiť do jedného veľkého. Ako, to už musí každý posúdiť sám. Vo filme odznela veta: "V určitom okamžiku si musíte vybrať medzi životem a fikciou. Často sú si veľmi blízko, ale nikdy se úplne nepretnú." Mám však taký pocit, že tu sa to na okamih podarilo a z troch príbehov sa stal jeden. Niekedy naozaj láska nestačí. To isté platí aj pre život. (26.01.2014)

Typický hollywoodský produkt "s ambicí", který však nenabízí nic, co bychom už stokrát neviděli snad vyjma složité rádobysofistikovné narativní struktury, která však do jisté míry ničí emocionální dopad hlavního příběhu, pokud by se za tím nablýskaným vizuálem a pěknýma tvářičkama Saldanové a Coopera snad měl nějaký skrývat. Nechci se rozčilovat nad tím, že spisovatele hrají samí hezouni a všechno je neuvěřiteně předvídatelné a banální, tak už to v Hollywoodu bývá, ale vadí mi to tehdy, když z filmu cítím umělecké ambice, jako v tomto případě. Jo a Quaid začíná bejt oteklej jak Mickey Rourke. (18.09.2012)