Mr. Morgans letzte Liebe

Duben si dneska hrál zase na listopad, a tento film se docela trefil do celkové pochmurné nálady. Tím nechci říct, že by šlo o nějakou zoufalou depku, příběh stárnoucího muže ale asi milovníky akčního žánru zrovna nepotěší. Děj pozvolna plynul a nic zvláštního se po celou dobu nestalo, šlo jen o běžný život. A asi proto jsem se u snímku vcelku dobře bavil. Michael Caine byl zárukou kvality, Clémence Poésy ho velmi dobře doplňovala (a moc fajn se mi na ni dívalo), a přestože se tu Gillian Anderson jen mihla, tu chvilku jsem si opravdu vychutnal. Příjemný film bez zbytečného patosu (přitom prostor tu pro něj byl). (22.04.2021)

Takové pomalé, velmi velmi pomalé vyprávění o ztrátě smyslu života a jeho nečekaném znovunalezení před jeho sklonkem. A také vyřízení restů. Nebylo to špatné, Michael zahrál dobře, Clémence také zahrála dobře, dobře to i vypadalo, nicméně to bylo poněkud uspávací. Byly by to celkem pěkné ***, což by byla poklona. Jenže tři hvězdy to nebudou, protože film má jednu skutečně velkou chybu a problém: MÁ DVĚ HODINY! Tohle autoři těžce přestřelili, protože už v 50% jsem čekal, že to bude končit. I hodina a půl pomalého vyprávění by byla až až. (08.03.2014)

Podzimní sonáta o rodiči a dětech. Překvapuje mne, jak neživotně Poslední láska navzdory účasti charismatického Michaela Cainea působí. Jde z ní podobný akademický chlad jako z Hanekeho Lásky. Důvodem zvláštní mrtvolnosti není vycházkové tempo vyprávění (výsledek kombinace delších záběrů, náladově i vizuálně splývajících scén a odmítnutí prudkých pohybů kamery), ale vyabstrahovaná skutečnost, se kterou vyprávění pracuje. Film se zajímá výhradně o takové jevy, které nenarušují jeho melancholický tón a prohlubují motiv pozdního přehodnocování životních hodnot. Nad detaily každodenní existence se Poslední láska snaží povznést (oproti neorealistickému Umbertovi D., který na nich byl založen), vinou čehož ztrácí kontakt s realitou. Pro režisérku, která snímek věnovala svému otci, možná šlo o užitečnou autoterapii a způsob, jak vyjádřit své prozření, pro mě to byly dvě hodiny předvídatelných vztahových experimentů. Konec vzhledem k rozšíření vyprávění o novou postavu zavětříte mnohem dřív, než se k němu obě dějové linie začnou sbíhat. Namísto toho, aby o podzimu života vypověděla bez předsudků a přehánění, jak nejspíš zamýšlela, dělá z něj Sandra Nettelbeck strohým stylem vyprávění období, kterému úplně chybí šťáva. 65% (17.07.2022)

Ach jo, fakt mám asi na podobné filmy smůlu. Přitom tenhle šlapal, asi tak do 30 minuty skoro bezchybně, pak si Michael oholil svůj mužný vous a rázem bylo po filmu. Spíš to bylo ale filmovým synem, protože, za prvé to byl hrozně nesympatický herec a za druhé, čím víc, se ve filmu objevoval, tím víc mé počáteční odhodlání klesalo, až nakonec skončilo na dvojce. Vůbec druhá půlka byla dost slabá a řekl bych až rozmělněná. A nezachránil to ani tvrdohlavý a herecky bezchybný Michael a sympatická Clémence. Tenhle podobný film bych doporučil mnohem víc. (22.07.2014)

Myšlienka filmu je pekná a tiež ide o slušne predostretý problém medzi otcom a synom. Avšak vmiešavanie sa do toho zo strany Pauline mi prišlo miestami až moc vtieravé. Ja by som ju poslal do hája. Tiež nedokázala dodržať slovo, ktoré dala starému pánovi. Pre mňa to nebola sympatická postava, no Clémence Poésy ju hrala bravúrne. Tiež je tu dosť zbytočných a šedivých dialógov, ktoré keď si nevypočujete o nič neprídete. Priemer. 60/100 (12.08.2020)