Dovolenkáři

Najväčšou devízou tohto filmu je humorná absurdnosť hlavných postáv. Tina, ktorá je už vo veku, kedy biologické hodinky tikajú riadnym burácaním, je konečne šťastná, že si našla chlapíka s ktorým si plánuje spoločnú budúcnosť. Netuší však, že ide o chlapíka, ktorého predstavy o živote sú mierne povedané radikálne a nekompromisné, kedy najčastejším riešením všetkých jeho problémov je vražda. Na druhú stranu je kultúrne zameraný a tak sa spolu vydajú za krásami Anglicka. Ako sa podarí Tine vysporiadať sa s jeho čudáckou povahou? To je práve ďalšia absurdnosť, ktorú nám snímok naservíruje. Nehovorím, láska je slepá, na mňa však táto pointa pôsobila zvláštne (bola to zo strany ženy zúfalosť, hlúposť...?), aj keď koniec bol pomerne prekvapivý a do celkovej koncepcie filmu krásne zapadol. Pozitívum vidím aj v tom, že napriek tomu, že vraždy boli dosť brutálne, vždy im predchádzala nejaká komická situácia spojená s totálne absurdnou logikou hlavných postáv. Vidím to na lepší priemer. 65/100 (15.11.2014)

Asi takto si představuji dokonalost. Tedy v jistém slova smyslu. Sightseers je absolutní špičkou mezi britskými černohumorovými nezávislými komediemi. Je tam naprosto všechno. Nádherné exteriéry v podobě anglického venkova, abnormálně ulítlé, vážně strašně moc ulítlé postavy, které v divákovi vyvolají plno různých pocitů. Co nenabídl Wheatley v nepříliš dobře oceňovaném Kill Listu, nabídl právě tady v neskutečném měřítku. Je tu romantika, násilí, explicitnost, vtip, spousta charakterů, odvázanost, ale i závažnost. Od každého špetka. Všechen ten brilantní, nestabilní citový chaos doprovází výborně se hodící hudba a dvěma hlavním hercům se opravdu klaním, zvlášť Alici Lowe. Režisér na její místo nemohl vybrat lepší herečku. Přesně takováhle nezávislost a svoboda je můj dokonalý šálek kávy. Konečnou scénou za doprovodu The Power of Love mi Wheatley způsobil nemalý pokles čelisti a absolutně špičkový filmový zážitek. Nepřechvaluju...je to vážně žrádlo. (05.03.2014)

Inu, je vidět, že Benu Wheatleymu značně prospívá, pokud se statečně nechápe role scénáristy sám. Památkonávštěvníci jsou milým příkladem brtiského mixu černého humoru s psychologickým dramátkem, který na mne zapůsobil velmi dobře. V průběhu filmu je divák nucen postupně přizpůsobovat své emoce chování postav, aby nakonec bylo všechno jinak, než se na začátku zdálo. Atmosféra snímku je anglicky ponurá, smát se nějak moc nahlas nebudete, takže doporučuju spíš na melancholické odpoledne. 70% (24.12.2013)

On je zralý psychopat, ona psychopatka v rozpuku. Murder is green.. Wheatley do sociálního realismu zase dovedně vkládá různorodé a často i protichůdné ingredience (suchý humor, odtržení od reality) a z výletu dvou takových nenormálních zabijáků na okraji zájmu médií i policie dělá v podstatě romantickou záležitost, byť černou jako ohořelé zbytky karavanu. Vše je navíc orámováno brilantním soundtrackem a rozverným koncem, který zase tolik nesnížil emise skleníkových plynů. „Report that to the National Trust!“ (01.07.2019)

Jak poznáte, že film natočil čtyřicátník? Na začátku je skladba od Soft Cell (Tainted Love) a na konci od Frankie Goes To Hollywood ( The Power Of Love). Příjemná hudba, poetické záběry přírody, zajímavé obrazové kompozice a do toho podivně úchylný příběh dvou snad zamilovaných, kteří se vydají na týdenní výlet s karavanem, přičemž jen tak mimochodem, aby řeč nestálá, vraždí lidi. Zrzavý vousáč Chris a zde nehezká Tina (nalíčená A.Loweová je ale pohledná) možná úplně neví, co by chtěli, jejich směřování je však čím dál jasnější. Snad jen konec jsem očekával malinko jinak, ale i tak potěšil. Komedie to moc není, byť uznávám, že pes nabodnutý na pletací jehlice či přejetý tlouštík komické jsou, někdo jistě propukne v hurónský smích. Hororového zde není nic (tedy já se nebál ani vteřinu), pokud si někdo neplete horor s rozšvihanou hlavou, to pak asi jo, ale je to špatně. Po celou dobu jsem měl pocit, že tomuhle filmu něco chybí, jen se mi nepodařilo přijít na to, co .... (22.12.2013)