poster

Foxcatcher

  • USA

    Foxcatcher

  • slovenský

    Foxcatcher

  • český

    Hon na lišku

    (festivalový název)

Životopisný / Sportovní / Drama

USA, 2014, 134 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Slasher
    ***

    Koncentrovaný, slušně zahraný a dostatečně poutavý film, to beze všeho. Ale marně se snažím přijít na to, co mi to sakra dalo, nebo proč to bylo tak k*revsky šedivě chladný. Jako.. asi ta samotná realita byla, ale když už trávím nad něčím dvě hodiny, rád si odnesu jakékoli emoce, vzruchy nebo jinou přidanou hodnotu, což tady vyšlo úplně naprázdno. Díváte na opičáckýho Tatuma jak se potácí tréningem na mistrovství v homo-sportu, postupem času důraz přejde spíše na asociálního, ublíženýho, na pohled nepříjemnýho postaršího zbohatlíka, který se snaží pasovat do role kmotra a krutě mu to nejde. Nebýt tam Carell a Rufallo, vůbec jsem to býval nepustil. A vlastně bych o nic nepřišel.(2.3.2015)

  • sochoking
    *****

    Tak toto som nečakal! Neuveriteľné, ako ma film svojou atmosférou vtiahol do deja a nepustil až po záverečné titulky! Perfektný výkon 'jednoduchého burana' Tatuma, dobrosrdečného vidláka Ruffala a chodiacej skoby medzi očami Carella si zaslúži rozhodne Oscara!(9.1.2015)

  • Matty
    ****

    Zuřící vůl. Ztlumené podzimní barvy. Dlouhé pauzy mezi větami. Převážně pomalé pohyby celkově dost odměřené kamery. Absolutně žádný humor. Miller se tolik snaží dát nám najevo, jak vážné sociálně-psychologické drama (sport je záminkou, nikoli podmínkou vyprávění) natočil, až to vede nejen k dusivé atmosféře, ale taky k vypravěčské těžkopádnosti (Capote měl alespoň titulní postavu s jejím smyslem pro humor). Pouze tušená tragédie odrazuje od smíchu nad prostetickým nosem (z profilu často zabíraného) Du Ponta, který svůj čas dělí mezi nakupování tanků, pozorování ptáků a podplacené zápasy s ramenatými padesátníky. Jako dramaturgický prostředek ke zlidštění monstrózního miliardáře slouží Mark, který se svým novým patronem sdílí nenaplněnou touhu po uznání (ať už matkou, bratrem či národem), a umožňuje nám pohlížet na Du Pontovo výstřední chování s větší shovívavostí. Napjatý vztah dvou mužů Millerovi slouží k nahlédnutí do temných uliček reaganovské (vítězoslavné) Ameriky i k univerzálnímu zamyšlení nad líbivým obrazem, který si o sobě Spojené státy vytvářejí (mediální manipulace představuje ve finále jednu z klíčových tematických linií). Du Pont zosobňuje zdegenerovanou verzi amerického uctívání vítězů. Jeho vítězství jsou vratké konstrukty, jimž sám moc nevěří, a slouží pouze k uspokojení jeho frustrovaného ega. Z cesty bezcitně odstraňuje vše, co jeho obraz o vlastní dokonalosti narušuje a ke stejnému jednání vede Marka, jehož ústup ze světa drobných radostí a vřelých mezilidských vztahů, ze světa reprezentovaného jeho bratrem, zpravidla obklopeným družnou společností, připomíná proměnu Damonovy postavy v Behind the Candelabra. Podobně jako Scott Thorston pro Liberaceho, je také Mark pro Du Ponta jen další trofejí, dalším hercem v představení, jenž protřelejší z obou mužů inscenuje ke zlepšení vlastního renomé. Hon na lišku, není z filmů, které bych si „užíval“ nebo „vychutnával“, ale nadhozenými myšlenkami mi přišel podnětný nejen jako anti-rockyovská revize osmdesátkového hurá patriotismu, ale i jako komentář k třídní nerovnosti. 75% Zajímavé komentáře: Triple H, MessiáŠ, Madsbender, JitkaCardova, frolish(28.3.2015)

  • Malarkey
    ***

    Nenadchlo mě to. Foxcatcher mě prostě a jednoduše zklamal. Vypráví sice příběh, který je podle pravdy, a který by mohl být hodně zajímavý, jenže ho vypráví tak hrozně mimo osobně, že mi z toho vlastně bylo hrozně nijak. Během filmu jsem se děsně nudil, pozoroval naprosto průměrnýho Channinga a říkal si, jaké by to bylo s jiným hercem. Channing je tady totiž strašně bez emocí. To Steve Carell pro změnu dokazuje, že dokáže být i jiný herec, než jenom vyblázněný komik, čímž si mě dokázal získat. Stejně tak to dokázal i Mark Ruffalo, který předváděl naprosto perfektní výkon. Nejhorší ale pořád bylo to, jak všichni byli nepříjemní, negativní a nevyzařovali jakékoliv pozitivní emoce. Pak se na takový příběh kouká opravdu hodně těžce.(6.2.2015)

  • DwayneJohson
    ****

    Chladné, strohé na konci až šokující vyprávění. S herci, kteří nejsou vidět, ale i tak svou roli zvládají na jedničku. Zajímavá, ani ne tak sportovní exkurze do doby nedávno minulé. V bizarním spletenci tří vztahů a hlavně s nahlédnutím do příběhu, který se možná takhle opravdu stal. V případě Steva Carella hlasuji pro největší odpudivý xicht, za rok 2015. Jeho výhra je víc, než pravděpodobná.(17.1.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace