Celeste a Jesse navždy

Máte vztah, který klape, ale neuvědomujete si to. Partner vám přijde nesoběstačný, bez cíle, děti byste s ním mít nechtěla. Podáte žádost o rozvod. Ale pořád si s tím chlapem rozumíte... Rashida Jones si napsala scénář na tělo. A jak už to bývá, chtěl ten její příběh dramaturga, některé její ambice jí někdo mohl vymluvit. Ale nestalo se. Když pak je člověk přesvědčen, jak bezvadně si to sepsal a zahrál (naštěstí nerežíroval, to obstarala kamarádka), nevidí zápory svého díla. Přitom námět je chvályhodný – tématem je nutnost umění dospět. Umět si přiznat, kde jsou mé hranice, vidět to skutečně důležité, nebo v sobě objevit a nepotlačovat city. Hlavní hrdinka filmu sice podá žádost o rozvod, ale Jesse jí pořád chybí. Přitom ten se už chce pohnout dál, takže si najde partnerku, ta ho motivuje na sobě pracovat a stát se respektovaným výtvarníkem, čekají rodinu. Zato do té doby úspěšná Celeste dělá najednou jednu chybu za druhou, v práci se nedaří, a najednou zjišťuje, jak jí Jesse chybí. Snaží se o to, aby se vrátil, ale věci už zkrátka nejsou tam, kde byly. A to ani, co se předbíhání ve frontě týče (důležitý motiv, jenž dostaneme jako diváci naservírovaný třikrát, s podivným vysvětlením, že předbíhání je vlastně správné). Špatně postavená je celá kostra vyprávění. U některých scén si jen můžeme odškrtávat povinné položky (mejdan, snaha se opít, nevydařená snaha o jiné rande...), jindy přijdou na řadu trochu podpásovky (veganská restaurace). Avšak hlavní problém je, že herec Andy Samberg vedle herečky Rashidy Jones vypadá maximálně jako její mladší brácha. Bývalého manžela mu těžko věřit. Stejně tak vedení příběhu je kostrbaté, a tam, kde mělo být vtipné, je zoufale nudné. Nechybějí nakonec ani středostavovské atributy – svatba jejich kamarádů i s proslovem, nestíhání této svatby apod. Jako kdyby autorka měla nakoukané romantické filmy, a až na sraz na Empire State Building všechny využila. Jenže lacině, bez dalšího nápadu. Navíc u obrazu těžko sem tam něco poznat, neb kamera nepostojí, pořád se kýve a sem tam dokonce juká na herce z nemyslných podhledů nebo nadhledů. Potěší konec, který není romantickou nelogickou slaďárnou, ale vychází z určité psychologie postav (nakolik nám byly představeny skutečně jen letmo) a reálného světa. Je to však málo, i přesto, že se nám opět dostane ponaučení o tom, jak předbíhat ve frontě je správné. (19.04.2013)

Tohle fakt není film, který Vám zvedne náladu. Osobně bych film popsal jako slabší verzi Blue Valentine. A i když, jsem neměl zrovna na takovýhle film neměl náladu, tak se mi dost líbil. Líbilo se mi jak to je přirozený. Jsou tam klišé, přesto jsem tam cítil, že scénáristé a herci v jedné osobě moc dobře vědí o čem píšou. Režie je v pohodě, taková ničím nepřekvapují a neurážející. Rashida Jones je dobrá herečka, kterou jsem si zamiloval v Parks and Recreation a tady jsem si její herecký koncert užil. Andy Samberg je zde dost utlumený a pro mě bylo opravdu zajímavé vidět ho v této poloze. Mile potěšil Elijah Wood, Emma Roberts nebo Chriss Messina. Celeste a Jesse navždy je fajn snímek, na který je dobré mít tu správnou melancholickou náladu, protože teprve tehdy, Vás dokáže dost silně zasáhnout. (20.03.2016)

Realita, která je často velmi krutá... Ale takhle to v životě chodí. Zcela chápu situaci, která je ve filmu vytvořena. Někdy je prostě těžké se od toho člověka, který ve Vašem životě tvoří tu největší část, opustit. Je tam jeden skvělý moment, kdy Celeste stojí v dálce od stanu,kde se baví plno lidí ze svatby a zpomaleným záběrem je pohled upřený na ni. Tam jsem viděla silnou a výraznou část filmu, kdy si lze uvědomit, co daná postava prožívá...Andy Samberg mě sice nezaujal, ale Rashida Jones je vynikající. (01.04.2013)

Někdy prostě dospějete do bodu, kdy po dlouholetém vztahu máte toho druhého sice rádi, ale není to partner úplně podle vašich představ a vycházíte s ním spíš jako s nejlepším kamarádem. Přestože ho odkopnete s nadějí na lepší vyhlídky, vystřízlivění přichází ve chvíli, kdy se ten druhý nečekaně pohne dál.. Hodně pravdivá vztahovka na pohodu, která osloví především lidi, jenž pochopili cenu milovaného až když ho ztratili. Je to tak a bude vždycky. Co tohle tak-trochu-komediální-drama vyzvedává z průměru je právě ta pravdivost a (víceméně neobvyklý) konec. Trochu to ale zabíjí pomalejší tempo a až moc "jsem v pohodě!" hlavní hrdinka (ta s tou strašnou ofinou). Ale co, za tu účast E.Wooda a konečně nepřehrávající Emmy Roberts se smiluji. (23.05.2013)

Určite to bola viac dráma ako komédia, ale predsa to občas vyznelo aj vtipne. Podobných filmov založených na vzťahu dvoch ľudí, ktorý neustále mení svoju hodnotu je veľa. Tvorcovia vsadili síce na osvedčenú a nevyčerpateľnú tému láska a zároveň rozdielne nároky na partnerov, ale spôsobom ktorým hnali tieto ovečky od oltára bol ochudobnený nedôstojnými, perverznými scénami, vtiahnutím do deja homosexuálov a nedostatočným navodením dramatickej atmosféry. Tiež zanedbali vykreslenie stavu po použitý drog a najväčším fiaskom bolo, keď nešťastná manželka našla útočište u ešte mladšej teenegerskej speváčky. Priemerné výkony hercov len spečatili moje hodnotenie na 50%. (14.03.2013)