Hon

Aneb jak se prosté drama může v rukou zkušeného tvůrce proměnit v silnou látku, která chytne od prvních minut, a my už nemůžeme a ani nechceme odvrátit zrak. V pospolitém malém městečku se všichni znají, mámy od plotny, družní tatíkovští nimrodi i dítka tu a tam musejíc si vyslechnout ostřejší hádku svých rodičů. Mezi takové patří i Klara, holčička s andělským pohledem a jednou pomstou, které ani nerozumí. Obětí se stává čtyřicetiletá pomocná síla v mateřské škole Lucas, který si prošel rozvodem a který na vlastní kůži pocítí trest za neopětovanou „náklonnost“ v podobě rychle se šířící sousedské nákazy. Štvanice je to účinná, protože děti přece nelžou (jasně, že lžou) a navíc ty traumatizované se pokouší nepříjemné zážitky vytěsnit (tak si rodiče obhajují, když dívenka všechno uvádí na pravou míru). Nikdo už neřeší, že šlo o oblíbeného souseda, se škodnou se prostě musí pořádně zatočit. Díky bohu, že hlavní úlohu svěřil dánský provokatér Thomas Vinterberg charismatickému Madsi Mikkelsenovi (vyhledávám ho od dob působivého dramatu Po svatbě). V narušených rodinných vztazích Vinterberg znovu odkrývá skutečný stav společnosti, což dokonale ukázal v syrové Rodinné oslavě, kterou se hrdě hlásil k manifestu Dogma. Od té doby ušel kus cesty, a ač mi jeho další výlety moc nesedly, popasoval se i díky nim s vypravěčstvím hollywoodského typu. A ať se to někomu líbí nebo ne, přetahuje si tím diváky na svoji stranu. Mikkelsen, jeden z nejzajímavějších evropských herců posledních let, pod tlakem chybuje, provokuje, ničí svůj milostný život, přesto bojuje (v kostele, v marketu – skvělé scény). Žánrově nesmírně čisté.. (06.04.2013)

Kdyby blbost kvetla, tak některé postavy v tomhle filmu jsou samá růže. Je s podivem jak dokáže i absurdní pomluva člověku ublížit. Troufám si tvrdit že takhle daleko jako v Dánsku, kde budou na podobná témata velmi citliví, JEŠTĚ naštěstí nejsme. Postava Grethe, která to všechno zpískala, by zasloužila vidle do zad, aby se vzpamatovala. Líbilo se mě sezení s dětským psychologem, které nejlépe ukázalo absurditu dění... Stačilo se nebohé dívenky na cokoliv zeptat a odpověď si vlastně stejně psycholog vydedukoval sám. Mikkelsen si zaslouží můj nehynoucí obdiv. 100% (10.05.2013)

Je neuvěřitelné, kam až může zajít jediná lež dítěte a téměř nevratně tak zničit nejeden lidský život. Budiž každému útěchou, že se děj odehrává v Dánsku a všichni víme, že jsou seveřani v tomto ohledu trochu divní. Každopádně se však jedná o film, který je tak dobře provedený, že ve vás zanechá spoustu pocitů a za to dílo nesmírně cením. Závěr je pak nasměrován mírně optimisticky s otevřeným koncem. Což mi připadalo velice povedené a asi není nutné dodávat, že na toto dílo jen tak nezapomenu. 83% PS: Pevně doufám, že toto dílo bude pro mnohé fungovat jako ,,eye opening" a lidé si tak uvědomí, že jejich andílci také často lžou jako když tiskne. (14.04.2021)

Prečo sa tento konverzačný film postavený výlučne na hereckých výkonoch dostal v rebríčku csfd tak vysoko? Pretože aj odporcovia týchto filmov a vyznávači amerických komiksových hrdinov a lacných trikových akčňákov musia uznať, že na tom filme niečo je. Ešte stále tu je dosť divákov s dobrých vkusom, ktorí ocenia poctivý film, v ktorom každá i vedľajšia postava má svoje miesto, dôležité je každé gesto a prakticky nenájdete hluché miesto alebo pasáž, ktorú by ste z filmu vystrihli. Hlavný predstaviteľ M. Mikkelsen je kapitolou sám o sebe. Ak by to bol americký film je naozaj takmer nemožné , aby za ňu Mikkelsen, ale i film ako taký nezískal oscara. Severania, ale i iné krajiny Európy a Kórejci produkujú kvalitné filmy už dávno. Mnohí to vieme a ja osobne som strašne rád, že tu máme taký protipól hollywoodu, ktorý v poslednej dobe akoby strácal dych. Príbeh a postavy sú alfa a omega každého filmu. Triky a explózie sú iba doplnok, ktorého sa rýchlo preješ. Tu je príbeh a film spracovaný na profi úrovni, tak ako sa patrí. Bez debaty plný počet. 100%. (08.01.2014)

Do určité míry manipulativní a zjednodušující, ovšem i tak velmi působivý snímek, který není jen obžalobou stádní "spravedlivé" společnosti, ale i absence selského rozumu a ochoty ověřovat si důkladně fakta, dřív než vyslovíme své těžko odvolatelné soudy. Neschopnost přiznat se k vlastním chybám a nedostatek ochoty odčinit je, ve druhém plánu jen podtrhuje pokrytectví, se kterým se musí Lucas během svého pádu potýkat. Emocionálně nejdrásavější scény "Honu" totiž přicházejí na řadu až ve druhé polovině filmu, kdy je zdánlivě vše vyřešeno, ale podhoubí pochybností a nenávisti již není zcela možné odstranit. Lucas, brilantně ztvárněný Madsem Mikkelsenem, však odmítá ztratit poslední zbytky hrdosti, a přestože jej okolí neustále sráží na kolena, urputně bojuje o udržení lidské důstojnosti (fantastické scény v obchodě a zejména v kostele), přičemž ale navenek rozostřuje divákovy sympatie jistou nejednoznačností svého jednání... "Hon" tak nutí diváka prožívat s hrdinou vše až na dřeň, ale zároveň přemýšlet, místy pochybovat, zpětně však chápat a docenit ztvárnění Lucasova vyrovnávání se s trýznivým pronásledováním a jeho touhu po satisfakci hraničící až se sebezničením. Závěrečné minuty pak už jen logicky doplní poslední tahy celkového obrazu a vnímavému divákovi nedají nějaký čas dýchat. (17.11.2014)