Režie:
Fritz LangScénář:
Fritz LangKamera:
Joseph RuttenbergHudba:
Franz WaxmanHrají:
Sylvia Sidney, Spencer Tracy, Walter Abel, Bruce Cabot, Edward Ellis, Walter Brennan, Frank Albertson, George Walcott, Arthur Stone, Morgan Wallace (více)Obsahy(1)
Vlastník benzínky Joe Wilson (Spencer Tracy) má konečně dostatek peněz, aby se mohl oženit se svou snoubenkou Katherine Grant (Sylvia Sidney). Na cestě k ní je však zaměněn za nebezpečného únosce a uvězněn. Brzy mu hrozí lynč. Ani on však nebude úplně bezbranný... Podle povídky Mob Rule Normana Krasny. (Pohrobek)
Videa (1)
Recenze (86)
Na pohled to vypadá jednoduše a prostě, ale všechno se musí jednou zkomplikovat.. Příběh Joea Wilsona, který byl ze začátku vždy poctivý a zamilovaný, se zvrtne. Už jenom to, že někdo zatkne nevinného a nechá ho ve vazbě..bez důkazů.. nám ukazuje, jak fungují americké úřady a policie.. A to, jak je člověk absolutně bezmocný, co se týče klepů a jejich šíření..kde každý dodá něco svého.. Příběh, kde liské výmysly a davové šílenství dokáží zabít. Když se člověk vžije do postavy Joea Wilsona..není se čemu divit..a namísto popravy 21 pánů tu máme popravu dvacetidvou.. Konec se ale vrací téměř na začátek, kde láska zvítězí, i když nenávist nepomine..což nevím, jestli by se stalo i ve skutečnosti.. ()
Geniálně nadčasové sociální náměty jsou zde spolu s brilantně zvládnutou technickou stránkou snímku hlavními klíči k úspěchu a herecké výkony jen podtrhují skvěle zvládnutý scénář. Při pominutí černobílého provedení a šumu ve zvukové stopě jde jednoznačně o výborné drama, které se mohlo klidně točit minulý rok. Katarze nabírá na síle zvláště při přeměně hodného Joea Wilsona (Spencer Tracy) na pomstychtivého a neústupného tvrďáka. ()
Lang si pro svůj hollywoodský debut vybral nadmíru zajímavý příběh (který se dá při troše fantazie děsivě snadno napasovat na současnou uprchlickou hysterii). Bohužel, právě příběh a jeho dispozice tomu typickému hollywoodskému tvaru ale trochu srážejí vaz. Hlavní mužská postava je poměrně plochým, nepropracovaným a dost nasraným jelitem. Všechny psychologické pohnutky a dilemata (tedy to, co by u takového příběhu podle mě mělo být největší silou scénáře) jsou tak potlačené a děj i postavy přicházejí o svoji hloubku. Výjimečně tak musím říct, že daný příběh by snad možná fungoval lépe v evropsky laděném provedení. To ale neznamená, že by byl Fury špatným filmem. Snad až jen na ten pitomý a bohužel zcela nevyhnutelný konec. 6/10 ()
Skoro jsem si říkal, že ke konci už Langovi došel dech a finále není až taky silné, jak bych si přál, ale zase tolik to nevadí, protože to, co sledujete do té doby, je silné hodně. Lidstvo se zde krásně prezentuje jako lživé, násilné a neschopné přijmout odpovědnost za svoje činy. Tahle společnost je divná a je smutné, že za 80 let se nic nezměnilo. ()
Langův americký debut a zároveň první díl jeho volné trilogie o lidech, kteří se proti své vůli dostali mimo zákon, je mistrovské dílo a políček do tváře historie Spojených států působivě odsuzující lynč s jeho konceptem braní spravedlnosti do vlastních rukou. O několik let později provede totéž W.A.Wellmann „svatokrádežně“ přímo na půdě westernového žánru (Jízda do Ox- Bow). ()
Galerie (34)
Zajímavosti (7)
- Fritz Lang čekal na svůj americký debut tři roky, během kterých mu byly zamítnuty filmy „Plovoucí peklo“ a „Propustka do nebe“. (Mr.Ocek)
- Psík Terry, známy skôr ako Toto z Čarodejník z krajiny Oz (1939) vystupuje v tomto filme ako pes Rainbow. (Bilkiz)
- Pôvodne sa film končil detailným záberom na uplakanú tvár Sylvie Sidneyovej. MGM však prinútilo Fritza Langa natočiť koniec, v ktorom sa Spencer Tracy a Sylvia Sidney bozkávajú v súdnej sieni, čo režiséra nahnevalo. (Bilkiz)
Reklama