Vuosaari
Naked Harbour
Odhalený prístav
Režie:
Aku LouhimiesKamera:
Tuomo HutriHudba:
Markus KoskinenHrají:
Alma Pöysti, Aino Louhimies, Sean Pertwee, Deogracias Masomi, Laura Birn, Konsta Mäkelä, Amanda Pilke, Taneli Mäkelä, Jasper Pääkkönen, Eemeli Louhimies (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Snímkem Odhalený přístav vypráví Louhimies příběh o finské lásce. Sleduje několik paralelních příběhů postav, které, jednoho šedého a chladného zimního týdne, čelí čemusi nevyhnutelnému, v touze najít lásku a uznání. Ve světě, kde jsou očekávání společnosti vysoká a tlaky každodenního života vše zahalují rouškou tajemství. Tato mozaika postav představuje lidi, kteří jsou nedokonalí, slabí a ztracení, ale jsou poháněni kupředu stejnou potřebou být milováni, viděni a objímáni. Nedokáží se podívat jeden druhému do očí, vzájemně se zraňují, ale v podvědomí jim stále přetrvává naděje. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (48)
Na rozdíl od Malarkeye pobývám ve Finsku pouze díky filmům, ale při jakékoliv možné příležitosti. Pobyt se díky Odhalenému přístavu opět vydařil. Už dlouho se mi v kině nestalo , abych si v duchu říkala: Ještě nekonči, ještě tam něco dej, ještě prosím... Seděla jsem a užívala si tu mozaiku příběhů, typů, nálad a charakterů. Aku Louhimies opět nezklamal. (Líbil se mi i jeho Rozkaz a doufám, že nějaký distributor zakoupí i 8Ball). Hory sněhu na ulicích a hory sněhu a chladu v duších toužících po rozpuštění, čím jiným než láskou, pochopením, dotykem, souzněním s jinou lidskou bytostí. Mistrovsky poskládané=skvělý scénář. V drobné roli se objeví i Kati Outinen, rozprávějící nad pivem s Perttim, kterého ztvárnil Mikko Kouki, jež ve filmu zápasí s břichem a odchodem manželky a je autorem scénáře společně s Louhimiesem a Niinou Repo. Stejná dvojice ( bez Niiny) také vytvořila scénář k filmu 8Ball. Takže zůstávám v nadějném očekávání věcí příštích. ()
Fínsky kaleidoskop. Mám rád takéto filmy. Skvelé! ()
Velmi citlivé drama o každém z nás, o obyčejných lidských bytostech. O našich radostech, bolestech, touhách. Dosažených cílech i nezdarech. Natočeno úsporným, nenápadným stylem. A přece tolik strhujícím, pokud má člověk patřičnou dávku empatie.... ()
Myslím, že tady každého nějaký příběh zaujme. Mě nejvíc oslovil příběh psa a kluka, jehož matka nevidí důležitost jejich vztahu a psa od kluka odvede (šok, když prozradila, co s nim udelala). Ale někoho mohla zaujmout mladá dívka, co chce být slavná, nepřetržitě zhulený pár, manžel podvádějící svoji ženu, šikanované díte, tlustý muž snažící se zhubnout, matka připravující se na smrt. Film, který přeskakuje od jednoho příběhu k druhému, natočen do hloubky bez ostychů, mě zaujal, proto 4*. ()
Pro mě je toto aspirant na nejsmutnější film, který jsem tento měsíc viděla. Bezvýchodné situace, v nichž se hrdinové filmu ocitají nesměřují k lepším zítřkům, ale ani pozítřkům. Což ale nehodnotím jako mínus, naopak, stupňované pocity bezvýchodnosti a touha po lepším životě, působí na diváka možná sice bolestně, zato živě a autenticky. Velkým plusem filmu je tzv. severská kamera (to je pouze můj pojem ne terminus technicus - podle způsobu snímání a v souvislosti se specifickými exteriéry a interiéry ihned poznám, že jde o film natočený ve Skandinávii) ()
Zajímavá koláž všedních lidských osudů napříč generacemi, každopádně už dlouho se mi nestalo aby u nějakého filmu došlo k silně sebereflexi a já se nakonec ztotožnil (téměř) naprosto s některým z protagonistů, proto high five. Souhlasím jen napolovic s tím že by mohl zůstat konec otevřený a chápu i docela popsong od Robbieho, přece jen trochu odlehčení to potřebovalo po tom černočerném bahnu kterým nás to od začátku vláčelo a člověk včetně odvahy potřebuje i trochu naděje že vždy má důvod pokračovat ať už je "odražení se ode dna" jakkoliv složité... ()