Newyorská romance

Má noha nikdy nevkročila do USA a navždy to tak zůstane. Přesto mám k městu New York nefalšovaný odpor, neboť bych nechtěl ani minutu žít mezi 10.194 pestrobarevnými obyvateli na kilometr čtvereční. Tady se však přelidněné město opěvuje a neopěvuje se špatně, neboť se jedná o příjemnou hudbu od srdce a pak je jedno, že nesmrdí přílišnou genialitou. Zejména mne bavily oživlé nástroje v opilcově fantazii a nahrávání alba v ulicích taky nemělo chybu. Jinak se toho zase tak moc nedělo, ale pocit pohody mne neopouštěl takřka po celou dobu a toho si cením. (20.03.2015)

Zatím jsem neviděl film, který by prodal New York lépe než tenhle. Pro dobré a oblíbené záběry si ho do filmu nacpe kde jaký filmař, ale tady je naprosto skvěle využit bez ukazování těch nejznámějších monumentů. Všechny ty obyčejné ulice mají svoje kouzlo a nemusí do každého záběru cpát Manhattan a sochu Svobody. Tím se dostávám k atmosféře filmu, jen je neuvěřitelně autentická a příjemná a je důvodem, proč dávám čtyři hvězdičky. Nebyl jsem spokojen s dějem, ono ho moc není, ale přišlo mi to dost nudné, sice příjemně nudné, ale nudné. Haha. Pokud ale sečtu plusy a mínusy, zaslouží si to tu čtyřku a tři ne. Herci jsou také na jedničku. Keiru i Adama z Maroon 5 mám velmi rád. No, trochu jsem měl strach z Marka Ruffala a Hailee Steinfeld, kteří mi jsou velmi často ve filmech nesympatičtí a nezařadil bych je mezi herce, jejichž tvorbu vyhledávám. Tady mě ale přesvědčili, že možná dělám chybu, protože jsem je viděl trochu jinak, než dříve, takže bylo možná zbytečné, je tak hodně zatracovat. A ty písničky. To je tak nádherný soundtrack, že to nemá cenu komentovat. (27.09.2015)

Málokdy film tak výstižně okomentuje svou vlastní vypravěčskou strategii. Love Song využívá hudbu přesně v souladu s jedním Danovým výrokem, podle kterého kvalitní muzika dokáže dodat kosmickou hloubku i těm nejbanálnějším výjevům. A Carney ji takhle využívá skoro nepřetržitě. Sebelepší hudební doprovod ale nikdy plně nenahradí promyšlenou dramaturgii, prokreslené postavy a věrohodné dialogy. Příběhu chybí jakékoli pnutí mezi hrdiny, stejně jako vážnější konflikt nebo překážky, které by museli překonat. Pakliže jsou zapálení hudebníci limitováni časem nebo penězi, vyprávění tuto skutečnost dobře tají. Naopak se zdá, že se vlastně mají relativně dobře a nikdy nestrádají tolik, aby si nemohli sednout do kavárny, zajít do baru nebo na nákupy. Obě hlavní postavy jsou ke smůle přirozeně působících herců ploché a jednají zkratkovitě. Nejvíc života v sobě mají nikoli nucené dialogy (snažící se působit chytře narážkami na lepší filmy jako Jerry Maguire nebo Taxikář), ale scény, které z větší či menší části očividně vznikly improvizací (bazén). To ovšem platí pouze pro dialogy mezi Keirou Knightley a Markem Ruffalem. Catherine Keener a Hailee Steinfeld v rolích Danovy matky a dcery existují jenom ve vztahu k protagonistovi a ve vyprávění slouží výhradně jako neživotné nástroje přesvědčující nás, že Ruffalo je navzdory svému alkoholismu, zahálčivosti a mírné hysteričnosti v zásadě dobrý člověk, milující manžel a fajn táta. Přestože je Love Song filmem bez chutí a bez nápadu, pokud jej na sebe necháte volně působit, pravděpodobně odejdete z kina v povznesené náladě. Jen nesmíte moc přemýšlet nad jeho ideovým podložím. Pak si zřejmě rychle uvědomíte, jak plytký a falešně svobodomyslný film to je. Love Song navenek soucítí s indie hudebníky, ale ve skutečnosti jim umožňuje jen tu cestu za úspěchem, která vede přes spolupráci s velkými nahrávacími společnostmi. Jak jsem ale naznačil výše, skutečnost, že odmítám přijmout podřízení se mainstreamu za normu, není zdaleka jediným důvodem, proč Love Song považuji za slabší film než Once. 50% (04.07.2014)

Každý film je doplnený hudbou, či spievanými skladbami, no tu je to postavené ozaj na vysokej úrovni. Tvorcovia využili potenciál dvoch efektívnych a silných predností, ktoré dokážu filmu vdýchnuť nezvyčajnosť. Neľahký osud dvoch ľudí pôsobí nenútené, napriek tomu s úplnou ľahkosťou pôsobí na emócie, ktoré neúnavne strieda energia prúdiaca z tónov rozohraných piesni. Potom sa Vám chce raz smútiť, či plakať a raz tešiť sa a tancovať. Aj keď role hercov nie sú až tak náročné M. Ruffalo a K.Knightley zapadli do deja veľmi dobre a v duchu jednoduchosti dokázali vo mne vyčariť záujem. Najlepšou scénou sa každopádne stal moment, keď prvý krát mladá Gretta vystúpila v bare a stroskotaný producent dokázal rozhýbať ostatné hudobné nástroje. Za mňa zaslúžených 70%. (01.01.2015)

Režisér se evidentně vyžívá v prostředí muzikantů, protože tenhle příběh byl natočen s tak obrovskou lidskostí, že jsem se s tím hodně dlouho nesetkal. Sice Love Song dávám pět hvězdiček, ale zároveň netvrdím, že Once bylo o dost horší. Tam vládla především hudba, ale příběh byl trošku na druhé koleji. Tady vládne nejenom hudba, ale i nápad a především jeho zpracování. Je vidět, že Keira Knightley nebo Mark Ruffalo jsou naprosto perfektní herci, protože ty jejich postavy tady prostě neměly chybu. Bylo vidět, že to byly naprosto obyčejní lidé z masa a kostí, se svými sny, ale i problémy a osobně musím říct, že tak opravdové postavy jsem ve filmu děsně dlouho neviděl a nesmírně jsem jim fandil. Do toho ta atmosféra New Yorku, u které jsem měl pocit, jako kdybych při sledování byl jeho součástí. Všechno to do sebe tak parádně zapadlo spolu s příjemnou muzikou, že mi ve výsledku nevyšla jiná známka, než pět kulaťoučkých hvězd. (08.06.2015)