Lásky čas

Jsem si vědom toho, že na světě existuje mnoho a mnoho formálně kvalitnějších a pro vývoj celého média také důležitějších filmů, ale já na ně zvysoka kašlu - About Time je příběh o vnímání a prožívání okolního světa, který dává křídla a energii zítra zase vstát a užívat si každé (ne)obyčejné minuty. Vyprávění, které mě na dvě hodiny zcela pohltilo a ukázalo mi nové rozměry, kterých mohou nabýt pocity spojené se slovy jako láska, štěstí nebo přátelství. Umělecké dílo s nejkrásnějším a nejkrásněji převedeným poselstvím ... Gleeson je ten nejsympatičtější filmový romantik, Rachel je nejúžasnější a nejnádhernější romantikův sen a Richard Curtis je člověk, kterého nepopsatelně obdivuji a uznávám. Jeden z filmů, který mi pravou lásku dokáže nahradit. ___ Objektivně bych tomu mohl vytknout pár logických nesrovnalostí a absenci nosného konfliktu v druhé polovině, avšak subjektivně se jedná snad o můj nejoblíbenější a pocitově nejvlivnější filmový zážitek společně se Shawshankem - a tyhle emoce a dojmy upřednostňuji všemi deseti... (05.01.2014)

[imdb: 7.8/10] | me: Pekný britský film s výborným hereckým obsadením a príjemnou atmosférou. Páči sa mi koncept založený na myšlienke cestovania v čase, ktorý vôbec nie je silený a slúži iba ako opora kvalitne vystavaného deja. I'm going to go into the bedroom and put on my new pajamas, and in a minute you can come in and take them off. (15.11.2014)

Co na tom, že mně v Richardově další filmové pochoutce občas připadalo, že jsem některé momenty viděla už v jiných filmech? Co na tom, že mně tam přidal pár lžiček patosu a klišé? Já osobně jsem si přes tohle všechno na téhle pohádce pro dospělé vysloveně pochutnala. Neznám nikoho, kdo by si občas nepřál mít nějakou skříň a nebo komůrku, kam by si mohl jít zatnout ty své pěsti a občas vrátit čas. Leda tak nějaký zarytý cynik nebo totální flegmatik. V mnoha situacích jsem se přímo viděla a dokonce slyšela, byly to má slova a moje myšlenky. Je to film, který se dotknul mé duše, který vyvolal úsměv na mých rtech, rozesmutnil, donutil k zamyšlení a skončil skvělým a nezapomenutelným pravdivým shrnutím. Pak se mně šel schovat do jednoho ze zákoutí mého srdce a tam zůstane na hodně dlouhou dobu. (03.01.2014)

Objektivně bych k tomu mohl mít asi tak desítku výhrad, za které bych to mohl shodit až do průměrných čísel, jenže co naplat, jeden z těch filmů, kdy jsou vám logické lapsy a dějová vykonstruovanost putna, protože vás berou dialogy odposlouchané ze života a romantická linie vypulírovaná bez vady a kazu k úplné dokonalosti, takže už jenom poskakujete radostí u osobních highlightů typu výběr ženských šatů, a když dojde i na smuteční průvod v černém, nadzvednete brýle, abyste otřeli slzu v oku bez toho, aniž byste se cítili blbě; Curtis je firma na zážitky. (25.11.2013)

Venku nám pomaličku přituhuje, děvčata přišívají sukýnkám spodní patra, zato v kinech teď nastává hřejivý lásky čas; to Curtisův zve ku smíchu hlas. Lidi lidi, kdyby bylo na tom našem popleteném světě všechno stejně tak příjemné, jako tyhle dvě hodinky v Atlasu, do večera bych se roztekl slastí. Pokud mě do včerejška zajímalo, jestli je možné zamilovat se do filmu, tak dneska mě zajímá, jak ten film pozvat na večeři. Z toho vyplývá, že šťourat se v tomhle gejzíru krásy hnidopišským prstem je stejný nesmysl, jako si po nejskvělejším rande v životě stěžovat na to, že mohlo být lepší počasí. Rachel a Domhnall jsou tak sympatičtí lidi, že bych nejradši chodil s oběma najednou (i když Domík by na noc musel k tatínkovi), v povaze, pohledech a úsměvech Mary jsem pak naprosto jasně viděl střípky všech holek, které mi kdy buď samy vkročily do života anebo těch, jejichž vstup jsem si tak trošku umínil. To ve mně samozřejmě vyvolalo úvahy, jak bych naložil s tou kouzelnou schopností já sám. Nepřišel jsem na nic konkrétního, jen mám takové tušení, že by se výrazně zvedl počet katastrof. Zůstaňme tedy raději u "prožij každý den tak, jako by byl tvůj poslední." Že je to klišé říkají jen ti, kteří to neumí. (05.11.2013)