Rozparovač z New Yorku

Pro Fulciho mám slabost, a proto i jeho filmy sleduji z trochu jiného úhlu. Vcelku průměrný kriminální příběh je okořeněn několika fulciovskými gore scénami. Rozřezávání bradavky a následně oka včetně poloviny obličeje ( a to je jen začátek tortury nebohé dívky) patří asi mezi nejznámější, nikoliv však jediné gore scény. A co se oka týká, nemyslím, že by šlo o poctu Bunuelovi. Fulci je očima prostě posedlý - vyděšené, vytřeštěné, probodnuté bambusovou třískou, vydloubnuté nehtem, vyražené šroubem, prokousnuté pavoukem, rozříznuté nejen žiletkou.... A pročpak vydává vrah zvuky jako kačer? Pozorný divák najde odpověď ve filmu. (16.08.2010)

Zrejme najmä vďaka násiliu a tématike sériového vraha, najlepšia skúsenosť s Fulci-m. Mnohí si prídu na svoje aj kvôli ľahkému erotickému nádychu, ktorého je rovnako dostatok, ako gore. Ako plynie samotný príbeh, postupne pribúda niekoľko postáv, čo celkom slušne dokáže diváka zmiasť, takže odhaliť "Káčera Donalda" hneď v úvode nie je tak jednoduché, ako som sa pôvodne domnieval. Na mňa totiž tieto staršie filmy v niektorých prípadoch pôsobia dosť "obmedzene". Každopádne, začo som rád, toto nie je ten prípad, a mne "The New York Ripper" rozhodne neprišiel tak zlým hororo-thrillerom, ako sa to tu percentuálne vyjadrilo. S nadsádzkou prilepším - 70% (16.04.2017)

Já asi začínám blbnout nebo mě už Fulci na dobro lapil do svých spárů, ale po druhém shlédnutí "Rozparovače" musím jít s hodnocením nahoru (ze 2 na 4 *). Tohle meastrovo post-giallo má vážně skvěle podanou hnusovou-neonově-pervezně-sexuálně-bizardní atmosféru NY, jako žádný jiný film. A navíc k tomu ty skvělé gore scény, u kterých musí každý horrorový manik vrnět blahem. Kdo ví, třeba po třetím shlédnutí půjdu až na maximální hodnocení, ale to už asi budu v Luciově pekle. (12.03.2009)

Fulci je rozhodně jeden z nejlepších hororových režisérů. Ale i on sem tam udělal přešlap a ten přešlap je právě tenhle film. Nejedná se o nějaký totální průser, spíše je to takové moc unylá podívaná s neuvěřitelně špatnýma hercema až to bólí. Film se docela táhne a čeká se docela dlouho na nějakou lepší akci, ale na druhou stranu vraždy jsou fakt povedené a gore je moc pěkné, Fulcimu tohle prostě jde. Škoda že Fulciho proslavená atmosféra v tomhle filmu se prakticky neobjeví. Fulciho mám rád ale tohle spíše takovej průměr. (04.01.2013)

Průměrný maniak poznal jak realita dokáže býti strohá, že i pro úchyla je potřebná praxe, zapomněl si otevřenou břitvu v kapse a stal se urgentním klientem u urologa. Jak to na mě všechno působí? Copak nám ten Lucio Fulci nabízí tentokráte? Jakýsi zvláštně nečitelný mix víceméně nudných, groteskně mizerných hereckých výkonů, průměrného příběhu o artikulačně nedomrdlém individuu a kupy zralé italské erotiky. To vše zabalené do balíčku s titulkem krimi-giallo na přelomu 70tých a 80tých let. Po mysteriózní The Black Cat (1981) a hororově vydatném gore House by the Cemetery z téhož roku odstartoval Fulci jakousi zámořskou misi hororově laděných kriminálek. Samotný The New York Ripper příliš nevyužívá prostředí anonymních uliček, temných zákoutí a mnohdy uvadající příběh se ku atmosferické erekci snaží přivést okatým kopirajdem Argentových barevně diskofilních hrátek v nasvícení scén. Fulci stále udržuje pravidelný oční, posléze pak alespoň prsní kontakt s divákem, dmýchá jakousi všudypřítomnou perverzi a do toho celého šlehá nijaká hudba Francesca de Masiho, jež je stejně efektní, jako velebení Boha v mešitě na předměstí Teheránu. Navíc tomu všemu vůbec nepomáhá dost šílený český dabing. I když na druhou stranu ale musím přiznat, že se z kdesi vykradlo pár slušně napínavých momentů, pobavily minirole samotného Fulciho coby policejního šéfa (Soaviho štěk mi utek, hledal sem pod křeslem zapadlou tatranku) a docela i „chutné“ žiletkové gore finále. V součtu taknějak slabý průměr, minimálně bizardní co se do nápaditosti vražd týče, maximálně bizardní pro valnou část současného publika a víceméně žánrový artefakt své doby. [final rate: 50%] (19.02.2008)