La Vie d'Adèle - Chapitres 1 et 2
La vida de Adèle
Život Adéle
Blue Is the Warmest Color
Blue Is the Warmest Color
Blue Is the Warmest Colour
Blue Is the Warmest Colour
VOD (1)
Obsahy(2)
Film se silným tématem o milostném vztahu mezi dvěma mladými ženami natočil tunisko-francouzský režisér Abdellatif Kechiche a hlavní role ztvárnily mladé herečky Adele Exarchopoulosová a Léa Seydouxová. (oficiální text distributora)
Recenze (480)
Veľmi živý a prirodzený film. Adèle Exarchopoulos je pozoruhodná herečka. Veril som jej každý pohyb, gesto, emóciu. To ako behala očami po tvári Lea Seydoux v rannom štádiu ich vzťahu, ale veril som jej aj scény v triede v roli pedagóga, jej neistotu, žiaľ. Všetko. Prvá polovica bola viac živelná a o spoznávaní seba samého a svojej sexuality, druhá bola dospelejšia a riešila problémy vo vzťahoch. Dokopy mi to dalo veľmi výživný koktejl, ktorého chuť sa mi nezunovala ani na konci 179 minúty. 8,6/10. ()
Velmi intenzivní film, nicméně ke konci už se to začalo hrozně opakovat a přišla nuda. Vyhodit pryč poslední půl hodinu a byl by to topový film. I tak ale zážitek, to bez pochyb. ()
Natočeno dle komiksové předlohy transgender autora Jul Maroh. Nezvyklá rozlehlost díla se ztrácí v práci s kamerou, která málokdy bývá dál než jeden metr od obličeje hlavní postavy. A tak se divák stává doslova blízkým pozorovatelem, stopáž filmu uplyne jako nic. Obě herečky byly prostě fantastické a různá ocenění to jen dosvědčují. Smutné jsou soudní dohry mezi herci a režisérem, vcelku taky nechápu 10 dní natáčení erotických scén, kdy ta nejsilnější byla stejně "ta oblečená". Ale dobré na filmu je to, že nevysvětluje mnoho, jen předestírá. Člověk pak jen přemýšlí, co vedlo hrdinku k tomu, k čemu se odhodlala. Emocionální scěny mě nechávaly v úžasu, jak opravdové byly, stěží uvěřit, že herečky byly na konci natáčení "na nože".... "Ale k tobě cítím nekonečnou něhu." ()
Klidný rozjezd a táhlý děj dodává tomuto filmu na kouzelnosti. Předpoklad by byl, že se propadnete nudou, ale opak je pravdou. S nevinným začátkem se postupně přesouváte do dlouhého a nekončícího dramatu, při němž se dokáže zpackat nejedna věc. Ale proč ne, příběh je velmi blízko realitě a osudu, který může člověka potkat. Ne jako směšné romantické komedie, které dávají lidem nepravdivou iluzi o dění ve světě a vztahu. Tři hodiny nejsou dostatečné a s otevřeným koncem se duše rozpadne na dvě poloviny. ()
Pozor, moj komentar obsahuje spoilers. Film som mala moznost vidiet vcera, na Bratislavskom LGBTI filmovom festivale, v kine Lumiere. Sala bola vypredana, ludia cakali az pri dverach kina. Co uz pokladam za naznak,ze film bude az nadpriemerne dobry. O to viac som asi znasala moje rozcarovanie. Nie, nebudem sa vyjadrovat o divakoch,ktori sa smiali na scenach, ktore smiesne neboli. Nebudem sa zmienovat o tom, ako ludia ku koncu tretej hodiny cakali kedy sa rozsvietia svetla a ci to ovplyvnilo moj filmovy zazitok. V niektorych veciach musim ale suhlasit s Hortensiou. Reziser urcite dal,tak ako hlavni protagonisti, do tohto diela maximum. Ale vela scen bolo az nelichotivych, pre hlavnu herecku, ktora hrala Adele a jednoducho som sa nevedela napojit na hlavnu hrdinku a bola mi az nesympaticka...az moc detail na jej tvar, preco mala 3 hodiny pootvorene usta ako zajac a ku koncu som mala pocit,ze az morbidne reziser trval na niektorych zaberoch. Prva eroticka scena bola asi pre vela divakov vzrusujuca, ale az do okamihu,ked sa premenila na nekonecne zle porno s plieskanim po zadkoch. Najhorsia scena z celeho filmu bola asi az ta v bare,kde Adele tiekol sopel az do ust a potom ten sopel spolu s vinom vypila. Ano, clovek si neuvedomuje co robi, ked je citovo na hrane, ale mne osobne tato scena pokazila aspon aky taky zazitok z celeho filmu. 50% ()
díky festivalu Mezipatra jsem konečně mohla vidět tento film - po dlouhé době mi tři hodiny v kině utekly jako voda :) Výborně zobrazený vývoj vztahu a navíc perfektně zahraný. ()
Když jsem se vydal do kina, tak mě ani nenapadlo se podívat, jak je ten film dlouhý. Říkal jsem si "francouzský film z festivalu FF, no moc na tu Francii nejsem, ale nebudu barbar, alespoň se mrknu". Vy, co jste film už viděli, si teď asi říkáte, jestli jsem pak nebyl trošku překvapený. No ty bláho. O filmu jsem dopředu nevěděl vůbec nic, takže mě překvapilo úplně všechno - celková stopáž, délky jednotlivých scén, porno a pak ještě několikrát po sobě celková stopáž. Když jsem asi po dvou hodinách začal přemýšlet, jestli to není nějak moc dlouhé a proč, nad každou následující scénou a jejím obsahem jsem se zamyslel. A nenašel jsem nic, co by bylo zbytečné, navíc. V těch třech hodinách má opravdu každá vteřina každého záběru svůj význam, Kechiche vás dostává přesně tam, kde vás chce mít a funguje mu to. Nicméně film je opravdu dlouhý a není pro každého, ani každého druhého, možná ani každého pátého. Pokud se řadíte mezi běžné filmové konzumenty, kam patřím i já, ale nemáte takovou svatou trpělivost, vůbec na tento film ani nemyslete. Trpělivost se ale vyplácí, říká se to a zde i platí. Nečeká vás žádné grandiózní vyvrcholení, ale prozření, že celou dobu sledujete film o dvou lezbách, očekáváte, co zajímavého se v lesbickém vztahu asi tak může stát a ono se jim stane úplně to stejný, co se stává kterékoli lidské bytosti a sexuální orientace zde po celou dobu nemá absolutně žádný význam. A všechny ty city, něhy, zlosti, štěstí a neštěstí jsou nejen zahrané, ale i natočené s takovým realismem, že to až bere dech. Těšil jsem se na Léu Seydoux, dostal jsem jí spolu s mně dosud neznámou Adèle Exarchopoulos a bylo to příjemné seznámení, obdivuhodný výkon. Všiml jsem si, že někomu docela vadily erotické scény. Je pravda, že jediná část těla, kterou u obou hlavních protagonistek neuvidíme, jsou chodidla, ale do filmu zapadly, hodí se tam a patří tam. V úvodu jsem sice použil výraz "porno", ale to byl moment překvapení. Je to vše, jen ne porno - cit, něha a čistá láska. Je to natočené hodně zostra, ale pro úchyláky to není, už jen proto, že by nevydrželi tak dlouho čekat. Je to herecká exhibice, běžné životní drama natočené surovým, nepřikrášleným způsobem bez patosu, které je ale zvláštním způsobem příjemné a klidné. Nebudu hodnotit hvězdičkově, protože zcela zjevně nejsem cílová skupina tohoto filmu a nebyl bych objektivní. Ale palec rozhodně nahoru. Vhodné pro heterosexuálního muže: NE! NIKDY! ()
tento film by mohol slúžiť ako európska učebnica najvyššej kvality hereckých výkonov ..... Adéle som uveril každú emóciu ... možno som asi jediný z prítomných, ktorí sa nechali vniesť do deja natoľko, že by pre mňa nebol problém zostať v kine aj ďalšie 3 hodiny, len aby som sa o "jej" príbehu dozvedel o niečo viac.. 95% ()
Veľmi osobné, naturistické, s filozofickým nádychom. Avšak nudné, rozťahané, plné prázdnych scén. Navyše mi veľmi vadili lesbické scény, ktoré boli zobrazené až príliš detailne (a najmä mi prišli hrozne samoúčelné). Skrátiť aspoň o hodinu, trošku menej detailov a viac príbehu, a bol by to dobrý film. ()
Jojo, první láska bolí bolí bolí. Přes tři hodiny lesbického intimča mě naučilo jak to slečně udělat. Skoro. ()
Dobrých romantických/vztahových filmů je asi jako zamilovaných, kteří by teď jeli trávit líbánky do Sýrie. Život Adele je takovým filmem, a za to si zaslouží potlesk na otevřené Seině. První hodinu mi to silně připomínalo švédskou klasiku Láska je láska v přeci jen dospělejším balení (asi tak o rok, což v období adolescence znamená celé věky). Romantické momenty mají takovou atmosféru a sílu, že jsem si dokonce poprvé v životě říkal, že být ženskou může být fajn! Pak nastoupila první hard-core scéna a trochu mi spadla čelist. A neodlepila se od země asi 6 minut, protože tak dlouho to trvá! Sexuální pasáže jsou tak otevřené, že kdyby to bylo víc, tak už z filmu bude oblíbený žánr Mirky Spáčilové. Fyzická intimnost z toho místy teče a stříká na všechny strany (no dobře, zase tak explicitní to není), a sám jsem trochu na vážkách, jestli je to dobře. Na jednu stranu je sex veličinou definující každý vztah, na druhou je ta syrovost všelijak propletených a hoblujících nahých těl občas až nepříjemná. Všichni hrají dobře, holky jsou skvělý, a představitelka Adele, která se jmenuje Adele (asi nějaká sofistikovaná narážka na naši kultovní komedii, protože ve filmu se opravdu hodně často večeří!), je až zázračným úkazem přirozené krásy (ten dotek Řecka!). Dostavuje se vnitřní námitka, že tu není „nic navíc“. Je to jen další příběh „jedné velké lásky“, a jde pouze o to, jestli podlehnete emocím, které ve vás má vzbuzovat, neřeší se tu podstata vztahů, ani nic podobně zásadního, jako třeba v Her. Já se celkem držel, ale ten „aftermath“... ufff, ten je hustej. Film, který chci rozhodně ještě vidět. 80 % ()
Výborný scenár roztiahnutý do zbytočne dlhých pasáží. ()
Krásný příběh o erotické lásce a přirozenosti mládí, který mě velmi zasáhl. ()
Je to nejsyrovější film, který jsem za poslední roky viděl. Není tam nic přikrášlené, je to dokonale zahrané, zejména od Adele. Ta je prostě fantastická. Vlastně ten film nemá žádný super příběh a stejně z toho je tříhodinová porce, od které se nejde odtrhnout. Zároveň si myslím, že ten ten film, ani ta jeho atmosféra, nepotřebuje ty sexuální scény, které jsou tedy mimochodem daleko více realistické, než to co je k vidělí na specializovaných webech. Nicméně stejně tomu nemůžu dát z nějěkého důvodu plný počet, i přesto jak to bylo skvělé, mohlo to být ještě lepší. Hodně moc nesedí to vykreslení dospělé Adele, jako by se nikam neposunula, jako by jí ty roky nic, kromě neskutečného smutku, nic nedaly. ()
Po dlouhé době jsem se nechal filmem vtáhnout natolik, že mi Adele bylo skutečně líto. Nestává se mi to. ()
Ak som doteraz nenašla dôvod stať sa lesbou =D po tomto filme sa ňou určite stanem. Každopádne viem, že zajtra budem mať na obed špagety. ()
No, no, no, nebylo to sice úplné žůžo labůžo, jak jsem to zprvu naivně očekávala, ale rozhodně mě to nezklamalo a líbilo se mi to, kamera, herecké výkony, ďolíčky ve tvářích hlavních aktérek, když se usmáli, moc miloučké to bylo po zážitkové stránce a zároveň hodně smutné. ()
Strávil jsem s Adele pár let jejího života. Chvílemi jsem si připadal jako nepatřičný voyer, co nakukuje škvírou ve zdi nebo se tajně plíží za svým objektem zájmu po ulici, aby věděl všechny intimní detaily jejího života. Viděl jsem jí v těch nejintimnějších chvílím - při milování s její osudovou láskou, při osobní hygieně, při spánku, při citově vypjatých momentech, kdy byla sklíčená, smutná a ztracená v bouři citů. Byl jsem při tom, když opustila školu, rodiče a vydala se vstříc dospělosti, aby sdílela život s někým druhým. Hlavní hrdinka je neustále středem dění, prakticky nesleze ze záběru a nutí tak diváka k úplnému přilnutí k její osobě. Velice intenzivně s ní proto procházíte jejími školními roky, kdy si uvědomuje svoji sexuální orientaci, je s ni konfrontována v kolektivu a následně se bezhlavě zamiluje. Druhá kapitola, jenž zachycuje její dospělý život pokračuje ve stejně daném tónu a je završená otevřeným koncem, jenž byl pro mně velice smutný, především díky uvědomění hlavní hrdinky, že život Emmy a jejich přátel není určen pro její průměrnost a všednost. Dovolte mi ještě zastavit se u sexuálních scén, jenž ve filmu jsou. Jsou explicitní, ale určitě nejsou samoúčelné. Ukazují sílu prožitku, lásky a intenzivity, ve které se obě hlavní hrdinky ztrácejí. Do filmu, jenž je tak blízko hlavní postavě, prostě patří. Vyhýbám se plnému hodnocení kvůli pár nedovršeným a zbrkle useknutým pasážím ve filmu, stejně tak jako lajdáckému zobrazení Adelé v její dospělosti. 8/10 ()
Nebojácny, krásny, úprimný a majstrovsky spracovaný. Pri niektorých emočných a erotických scénach sa zastaví dych, obe herečky na plátne excelujú. Hodiny natočeného materiálu a neustále opakovanie scén neprišlo nazmar. Film, ktorý bude pár dní po zhliadnutí dozrievať a naberať na sile. ()
Související novinky
23. ročník festivalu Mezipatra se blíží
Queer filmový festival Mezipatra nabízí pokaždé to nejlepší z queer světové kinematografie. Desítky filmů a doprovodných akcí na týden ovládnou Prahu a Brno. Letošní už 23. ročník si klade za cíl… (více)
Be2Can: Filmy z Berlinále, Benátek a Cannes
Festival Be2Can, který se uskuteční v kinech v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci a Zlíně od 6. do 12. října 2016, zveřejňuje kompletní program, jehož ozdobou bude čerstvá držitelka Ceny poroty z Cannes,… (více)
Přehlídka Crème de la Crème II
Druhý ročník přehlídky francouzských filmů Crème de la Crème se uskuteční od 13. do 17. 5. v pražských kinech Lucerna, Evald a Mat a poprvé vstoupí do regionů. Do kin za nevšedními zážitky mohou… (více)
Známe první novou bondgirl?
Zatímco agent 007 mění tvář jen jednou za čas, jeho dámská společnost je pokaždé čerstvá. A stejné to bude i ve čtyřiadvacáté bondovce, kterou začne Sam Mendes (Skyfall) točit už letos v prosinci.… (více)
Predstavte si na úvod také typické rande servírované okom filmovej kamery. Pár súst na úvod, strih na smejúcich sa zaľúbencov a potom záver, bozk či sex. Tak táto schéma s s obľubou využíva už po roky. Odlišne sa k problematike vzťahov stavia Abdellatif Kechiche vo svojom najnovšom filme Život Adele, ktorý len pred pár dňami dorazil konečne aj do slovenských kín. Napriek tomu, že ústredná téma, vzťah homosexuálne orientovaných žien, budí od počiatku vášne, tak o lesbický vzťah v ňom ide menej, než by sa dalo očakávať. //// Život Adele je asi tou najlepšou vzťahovou štúdiou od dôb filmov Ingmara Bergmana (Scény manželského života, Persona a iné). Abdellatif Kechiche ide vo svojom filme až na „kosť“ (podobne ako Michael Haneke, ale v inom smere) a prináša veľkolepý príbeh lásky. Žiadne skratkovité opisy, ale krutá, cynická a nekompromisná štúdia jedného vzťahu, na ktorý nazeráme výhradne skrz jednu z postáv. Čo na tom, či je to vzťah dvoch lesbičiek, vývoj ich vzťahu je totožný s vývojom vzťahu akéhokoľvek heterosexuálneho páru – zoznámenie, prvé rande, prvý sex, predstavenie rodičom, spoločný život, konfrontácia s realitou a podobne. ///// Kechicheov film je úžasne otvorený. Nielen svojou formou (súvislý filmový „text“ bez strihu), ale aj obsahom. Zároveň je však veľmi intímny, keďže ako bolo povedané, na celý príbeh nazeráme skrz optiku hlavnej hrdinky, Adele, a sme teda obmedzení na to, čo vidí a vie ona. Tento personálny typ rozprávača znemožňuje to, aby sme všetkému porozumeli, zároveň nám však umožňuje, lepšie sa "ponoriť" do filmu a stať sa neviditeľnou súčasťou života mladého dievčaťa. Ako pasívni pozorovatelia intenzívne prežívame jej radosti i trápenia. ///// Spojenie intimity života jednotlivca a otvorenosti celku ako filmu sa najlepšie zrkadli v umelecky nakrútených sexuálnych scénach. Tie sú asi tým najodvážnejším, čo ste v „serióznej“ (či ak chcete umeleckej alebo artovej) filmovej produkcii kedy videli, ale zároveň to neprekračuje isté tenké hranice, za ktorými by hrozilo, že by sa film zmenil len na soft porno exhibíciu bez patričnej opodstatnenosti (ako sa to stalo napríklad vo filme Bedways) týchto šteklivých záberov. //// Asi jeden z najvýznamnejších režisérov súčasnosti, Maďar Béla Tarr hovorí, že vo filme už nie je možné nakrútiť nič originálne. Kechicheov film originálny rozhodne nie je obsahom, ale v niečom nový je svojou formou. Snáď po prvýkrát od dôb Bergmana vidíme úplnú, kompletnú, priam „románovo“ presnú psychologickú štúdiu jedného vzťahu od prvopočiatku až ku nevyhnutnej kríze. Francúzsky tvorca spravil len to, čo nikto pred ním neskúsil – pokúsil sa o najvyššiu možnú mieru autenticity a kontaktnosti s divákom i za cenu dlhšej stopáže a ďalších ústupkov. ///// Život Adele je film úprimný, bez klišé, pokrytectva a na rozdiel od iných filmov s podobnou tématikou i otvorený voči divákovi. Nesnaží sa totiž toľko vyzdvihovať homosexuálne zväzky na úkor heterosexuálnych a byť tým, ktorý určuje to, čo je správne a čo nie. Vyzdvihuje dôležitosť rodiny ako toho, k čomu všetci inštiktívne smerujeme, zároveň však nehovorí o tom, kým presne by mala byť rodina tvorená. //// Z môjho pohľadu je Život Adele jedným z najzaujímavejších, najhodnotnejších a najúprimnejších filmov posledných dekád. A k vytvoreniu stačilo len málo – spraviť to, na čo nikto nenašiel odvahu. Pokúsiť sa rozložiť jeden vzťah na čo najmenšie čiastočky a tie následne analyzovať a spojiť do podoby filmu, nielen povrchne „obšľahnúť“ vrchnú vrstvu, ako to dnes tak často vidíme. Život Adele je trpkou štúdiou vzťahu, zbavenou stereotypov, klišé a vplyvov najrôznejších náhod. Je to film o živote v jeho najčistejšej podobe. Je to život, v ktorom všetko určuje jedno – láska. Tá ako taká je síce obyčajným klišé, no Keciche ju predstavuje ako dúhu, ktorá v každom svojom farebnom spektre vyvoláva niečo iné - radosť, bolesť, eufóriu, depresiu a podobne. () (méně) (více)