Život Adèle

O čom presne bol ten film?! (08.01.2014)

2013: 1. Život Adele, 2. Vlk z Wall Street, 3. Rivalové, 4.Hon, 5. Lásky čas, 6. Europa Report, 7. Hořící keř. Tak nějak nechápu proč musí být skoro všechny umělecké filmy dlouhé, s táhlými záběry a místy nudné, ale budiž. Často se setkávám s tím, že tvůrcům stačí natočit nudný film s vážným tématem a myslí si, že jde automaticky o umění. Nejde. A to naštěstí není případ tohoto filmu. Francouzské filmy nesleduju, žádné herce z tohoto filmu jsem nikdy jinde neviděl, o režisérovi jsem nikdy neslyšel a to že to bylo před půl rokem tak opěvované pro mě už teď už nic neznamená. Kechiche si dal se vším pěkně na čas, nikam nespěchal, proto můžeme vidět třeba 10 minutovou postelovou scénu mezi oběmi hlavními protakonistkami, povídání v trávě, cestu autobusem do školy a plkání o ničem - a přesto je to všechno nedílnou součástí příběhu a posouvá to zase o kousek dál. Ale udělat z dvacetileté holčiny životem vláčenou a zkroušenou třicítku - to tvůrcům už moc nevyšlo. A vtěsnání do takto civilního příběhu diskuze nad Sartrem, uměním, existencionalismem a 2 štrajky k tomu... holt francouzský film. Proto „jen“ 90 % (22.01.2014)

Adele bola dušou tohto filmu. Bez nej by to bolo polovičné. Tu by bol Oscar na mieste. (14.02.2014)

Výkon Adèle Exarchopoulos je tak dominantný, že prevalcoval aj zbytočné lesbické pornohrátky. Emocionálne až presýtená vzťahová dráma s mne sympatickým koncom. Bez tej live erotiky a skrátené o tretinu by to bolo bezkonkurenčné dielo.. (02.03.2014)

Jemnost v hereckých projevech je naprosto uchvacující. Senzualita mikrogest probouzí výjimečnou smyslnost. Člověk skoro lituje, že není lesba. Nemohu se zbavit neustálého srovnávání Adele s Annou Wiazemskou od Bressona, ten naprosto odevzdaný pohled zvířete/květiny, jak by řekl Godard. Lea je super hot bitch a zajímavě se do ní promítají mužské polohy. Sexuální scény mi to trochu kazí, protože musim myslet na ty herečky, jak to natáčely, jak se u toho cítily, kdo všechno u toho byl,... vytrhuje mě to z filmu a musim znovu navazovat vztah. Ale to je dost snadné. (28.05.2014)

Francúzi. (12.10.2014)

Pravděpodobně jeden z nejpůsobivějších romantických filmů, jaké jsem kdy viděl. Kromě toho, jak přesvědčivě jsou divákovi vštípeny štěstí i neštěstí hlavní hrdinky, jsem oceňoval i její přirozenost. Celý film v podstatě bez make-upu, neustále rozcuchaná, většinou upatlaná nebo jí něco teklo z nosu. Rozhodně to přidalo na empatii, kterou vůči Adèle pocítí i ten největší cynik. 100 %. (14.12.2014)

Někteří diváci přijímají tento snímek rozpačitě z důvodu absence výraznější nebo uzavřenější dějové linky, ale o to tu možná vůbec nejde. Já film pochopil jako jakousi filmovou poému, snažící se zapůsobit na obecenstvo jednak expresivními výrazovými prostředky (explicitní vyobrazení živočišného sexu), jednak bravurními hereckými výkony obou hlavních protagonistek (především v nonverbální rovině), lyrickou záležitost, které by se snad dala vytknout jen neadekvátní stopáž ... 80% (10.05.2017)

Zde jednoznačně nejsem správnou cílovou skupinou, protože Život Adele je ukrutná nuda a přibližně v polovině filmu to vzdávám. Věřím, že při poloviční stopáži bych film viděl celý, ale pozitivní bych v jeho hodnocení nebyl asi ani tak. (28.11.2017)

Čakal som superpózerský, neprístupný európsky "art" a dostal som super civilný film, ktorý sa z hlavy len tak nedostane, nie len pre veď viete ktorú scénu. Na herecký koncert aký tu predvádzajú Adèle Exarchopoulos a Léa Seydoux zrejme nikdy nezabudnem. Pomalé tempo, naturalistické zábery a štúdia jedného vzťahu, ktorý má čo povedať každému. Právom jeden z najlepších moderných francúzskych filmov. (24.10.2020)

'Život Adèle', mající také pracovní název 'Modrá je nejteplejší barva', je o nelehkém životě dospívající dívky, která na sobě rozpoznala lesbické sklony, čímž následně začala bojovat za svoji sexualitu. A osud ji přivedl k jiné lesbické dívce, která ji obrátila život naruby. Je těžko uvěřitelné, že předlohou se stal obsáhlý komiks 'Blue Is the Warmest Colour' autorky Julie Maroh z roku 2010, což znamená, že se vlastně jedná o komiksový film, jen s odlišnými hrdinkami, než jsou tolik populární hrdinové a hrdinky s nadpřirozenými vlastnostmi. Tady se tentokrát jedná o přímou realitu života. A k ohromné reálné atmosféře snímku měl sklony i režisér Abdellatif Kechiche, čímž podle toho vyžadoval od hlavních představitelek obzvlášť výjimečné výkony, což dokonce vedlo až ke vzájemným sporům, čímž dali pořádné sousto bulváru. Ohromná přirozenost každičké scény vytváří takřka dokumentární dojem, který v žádném případě nenudí. A to i přes svou tříhodinovou stopáž. Zkrátka a dobře, jedná se o mistrovské filmové dílo v rámci lesbického milostného dramatu, který se zaslouženě stal vítězem Zlaté palmy v Cannes. Byl tak vytvořen inteligentní, realisticky vášnivý a emocionálně poutavý milostný epos, jaký tady snad ještě nebyl. Co je také nutné uvést, byť snímek obsahuje nemalé množství lesbických sexuálních scén, jedinkrát to nesklouzne do pornografie. Vše je podáno s respektem k pojednávanému zápalu vášně a milostných etud. Neukazuje se tu nic jiného, než upřímná láska mezi dvěma dívkami, které, jak se jednoduše říká, jsou do sebe doslova a do písmene zblázněné. https://www.researchgate.net/publication/325373632/figure/fig6/AS:630341958127616@1527296642808/Excerpt-from-Maroh-J-2013-Blue-Is-the-Warmest-Color-Vancouver-Arsenal-Pulp-Press-C.png (18.03.2021)

Film s nejakými trendy témami nemá nič spoločné. Deje sa tam len kontakt dvoch odlišných svetov, kontakty a odlúčenia medzi nimi. To je všetko, vystačilo to na tri hodiny dychberúcich obrazov. (27.06.2013)

Život Adele se mi do duše podepsal tak hluboko, že i druhý den jsou mé pocity z něj stejně intenzivní, jako v moment, kdy se v kinosále znovu rozsvítila světla. Adèle Exarchopoulos a Léa Seydoux předvedly perfektní herecké výkony, chvílemi jsem se nemohla ubránit pocitu, že se dívám na dokument reálný jako život sám. Film tak naturalistický. Tak ohromně emocionální, že mě rozebral na části a já se poté musela znovu složit dohromady. Tak upřímný, že na něj člověk musí hledět srdcem. (09.11.2013)

Život Adéle zachycuje dospívání mladé zajímavé dívky a pár prvních životních etap potom. Celý film je hrozně intimní, některé situace skutečně intenzivně prožíváte s ní. Tomu přispívá kamera a fakt, že režisérovi věříte, že i přes tříhodinovou stopáž chtěl každým záběrem něco říci. Dokud je Adél na gymplu, skvěle se na to kouká a člověk by napráskal každému, kdo jí ubližuje, tak s ní cítíte. Adèle Exarchopoulos je prostě skvělá, jediným pohledem dokáže vyjádřit, co se v ní děje. Jenže potom Adél dospěje a stává se obyčejnou a dost nezajímavou dívkou, pak už je to o ničem. Nicméně kdyby byl film kratší a končil někde po gymplu, hodnotil bych úplně jinak, místy je to zážitek. (02.12.2013)

Film, na který jsem se tolik těšila, mě poněkud zklamal. Tříhodinové utahané "drama" bych klidně zkrátila na polovinu a ubrala trochu té laskavé poetičnosti, která z něho dělala tak maximálně hezkou pohádku. Adéla byla místy opravdu na facku a Emma udělala jedno ze svých nejlepších rozhodnutí. Škoda, že její modré vlásky nezůstaly modré až do konce. (28.01.2014)

Napíšu jen , že jsem prožívala každou minutu. (01.03.2014)

Adele je hezká osmnáctiletá dívka, která neví co se životem. Hlavně neví, co se svým tělem. Svou tušenou homosexualitu tají a stydí se za ni. Teprve po seznamení se starší a zkušenější Emmou si naplno uvědomuje, že řečeno "southparsky", kope za jinej tým. Film mě nejdřív odrazoval svou stopáží, ale postupem času jsem si uvědomil, že vztah mezi oběma děvčaty se vyvíjí a celý děj je navíc roztažen do několika let, takže by se to tězko dalo odbýt nějakou zkratkou. Jsou tu dlouhé erotické scény, které však mají svůj význam. Život nešťastné Adele je velmi dobrým filmem a z toho vychazí i mé hodnocení. 80% (04.05.2014)

Asi jako poslední lesba na této planetě jsem viděla La Vie d'Adèle bezmála rok po premiéře. Přátele rozděleni na dva tábory - milovníků a odpůrců mi stihli celý děj i s detaily barvitě vylíčit a tak jsem od filmu vlastně ani nic nečekala. Nakonec mě ale film dostal. Arty se dík bohu stále točí, točí se dobře a i když hlavní hrdinky nejsou zrovna nejsympatičtější dívky ve Francii, mnohé z nás si s Adéle prožily fajn tři hodinky. Navíc Adele tančí skoro jako Lykke li na píseň od Lykke li, takže je to spíše 4,5 hvězdy. (13.10.2014)

Film sa nezakladá na kráse amerických celebrít, nalíčených, oblečených do drahých šiat, upravených vo Photoshope. A ani na megamiliónovom rozpočte, ktorý môže zaplatiť ďalší milión špeciálnych efektov a kulís a neviem ešte čoho. Hlavnou zbraňou filmu sú emócie, výrazy, dialógy. A samozrejme dve ,,obyčajné,, a zamilované dievčatá. Ich láska je doslova srdcervúca a pár krát som mal chuť sa rozrevať a dať hlavu pod vankúš. Film je dosť kontroverzný, či už po stránke sexuality alebo homosexuality, takže chápem že niekomu nesadne, ale kritizovať výrazy tvárí herečiek, ktoré jedia s otvorenými ústami, alebo vyplazujú pričasto jazyk, je podľa mňa nemiestne. Máloktorá oskarová herečka by dokázala zahrať túto rolu s takýmito výrazmi, pohľadmi, pohybmi či gestami. Ale veľa ľudí má ružové okuliare a ich štandardy stanovil holywood. Dávno som nevidel tak úprimný, troj hodinový film, ktorého ani sekundu by som nemenil. Komentujem však originálnu verziu z ArtFestu, pretože do kín a TV sa dostala upravená verzia, ktorú som zatiaľ nevidel. (08.04.2015)

Přehnaně dlouhé a pomalé vyprávění bez jakéhokoliv vyvrcholení (podotýkám, že mluvím o ději, sexuálních vyvrcholení bylo znázorněno několik). I přes to extrémní natahování (na úchylné 3 hodiny) a předvídatelnost děje ale slušný divácký zážitek: postavy byly uvěřitelné, šlo se do nich vžít, jejich emoce byly silné a přitom jasně znázorněné. Někde na pomezí tří a čtyř hvězdiček - ale za ty naturalisticky pojaté lesbické scény zaokrouhlím nahoru. .) (24.07.2015)