Věra 68

Nechápu, proč se točí takovéto degradující dokumenty. Věru Čáslavskou, ač si jí vážím za reprezentaci vlasti, její sparing partneři naprosto pohřbili. Nejhorší byl asi John Bok, který dojem z kauzy rodinné vraždy úplně zazdil. Václav Havel pak nedůvěryhodnou obhajobou amnestie pro vraha přidal poslední lopatu hlíny na hrob. Představila jsem si, že jsem člen Odložilovy rodiny, tenhle všechen hnus o mrtvém poslouchám, a zvedl se mi žaludek. Ať byl jaký byl. Věra Čáslavská tam v obou případech byla jaksi navíc, což ubohý dojem ještě umocnilo. Její agresivní a sprostá kamarádka taky na sympatiích nepřidala. Většina tvorby Olgy Sommerové se mi líbí. Tímto paskvilem se zřejmě chtěla někomu zavděčit nebo zaplatit povinné desátky režimu. Jinak si to vysvětlit nedokážu. Příště, prosím, točte dokument o Věře Čáslavské takový, aby byl o ní a ne o několika uřvaných nesympatických nýmandech, kteří ji svým exhibicionismem a vulgaritou úplně zastíní. Nikdy nedávejte prostor lidem, kteří hanobí mrtvé, zejména zemřelé násilnou smrtí. Celkový dojem je velmi špatný, veškerou mou důvěru a obdiv k paní Věře zlikvidoval a nevím, zda jí to mám přát nebo ji politovat. Hvězdička je za ty medaile. (02.01.2014)

Sledovaním športu netknutý, zaujímajúci sa však o spoločnosť v ČSSR okolo roku 1968 som si pozrel dokument o gymnastke. Hopkala i vrtela sa na hrazdách pekne, rozhlasové spravodajstvo z olympiády v Mexiku dojalo, rovnako zábery z tichého protestu pri sovietsko-okupantskej hymne. Skvelé zhruba po opis perzekúcií spojených so vzdorovitým gestom i s neodvolaním podpisu pod petíciu "2000 slov". Nasleduje fádna kaša heslovitých faktov zo života. Korunou je záver s ukričaným Johnom Bokom a tatíčkovským Vaškom Havlom, obomi v polohe obhajcov jedinej najsprávnejšej pravdy. Ich argumenty sú naivno-smiešne. Netvrdím, že nemajú pravdu a stanovisko ex-gymnastky, ktorá si vytrpela svoje, chápem. Režisérku menej. V kontexte dokumentu sa totiž prilepená obhajoba neviny za právoplatne odsúdený trestný čin stáva podpásovkou. Pretože do série obdivných i dojemných, archívnymi zábermi doložených faktov zo života Čáslavskej vstúpi zrazu bezhraničné subjektívne presadzovanie neviny, ktoré takto zasadené pôsobí ako ďalší z jednoznačne daných faktov. Nič proti dokumentárnej subjektivite, no trochu menej manipulatívne by sa patrilo. 58% (02.01.2013)

Jednoznačně za plný počet. Za skvěle podaný příběh nádherné a statečné ženy. Tolik radosti dokázala rozdat, tolik trápení musela vytrpět. Její osud se hodně podobá osudu jiné krásné a pozoruhodné ženy (obě jsou narozeny ve stejném roce), Marty Kubišové. Obě pro svůj národ udělaly strašně moc, Čáslavská nás navíc proslavila po celém světě. K oběma se však tehdejší režim postavil zády za to, že jim nestačilo jenom lidem rozdávat své vyjímečné umění, ale že dokázaly otevřeně vyjádřit svůj nesouhlas s tehdejší porobou naší republiky a své názory a postoje nebyly ochotné odvolat. Olze Sommerové se podařilo divákům zprostředkovat všechny etapy života naší nejslavnější sportovkyně velmi poutavě a citlivě, vybrala také skvělé dokumentární záběry a rozhlasové reportáže. Díky tomu člověku nedělá problém udržet pozornost a sleduje celý film jedním dechem, což je u tak dlouhého dokumentu nebývalé. (08.06.2012)

Jeden z výborně zpracovaných dokumentů a to ještě navíc o jedné velkolepé ženě, kterou byla Věra. Viděla a slyšela jsem spoustu věcí, či historek, které jsem neznala a za to velký dík. Například její obdarování Samurajským mečem, svatba, která se dá pomalu srovnat s královskou svatbou, co se množství lidí týká a to jí chtěla mít v tichosti. Ale i o tom, co si prožila bolesti, trápení, neskutečného smutku, který se střídal s její odvahou, radostí, houževnatostí a hlavně se sílou se vším bojovat jak se dalo a že to neměla vždy jednoduché. Velmi příjemná, sympatická žena, které vzdávám i po její smrti obrovský hold. Na Tebe se Věruško nedá zapomenout v žádném případě, díky za takové lidi jako jsi byla Ty! (02.09.2016)

Perfektní životopis naší zlaté Věry v kostce. Je zde vše potřebné, co potřebujete slyšet, nezabíhá se do přílišným titěrných detailů a jediným malým smítkem na kráse je právě určitá režisérčina jednostrannost a chybějící pohled opozice. Ovšem k tomu, abych si udělal svůj úsudek o této naší největší olympioničce mi materiál bohatě stači. Těším se na další práci Sommerové.. (08.06.2014)