Oko dravce

I když nejste paranoidní neznamená to, že po Vás nejdou.......Intenzivní akční nářez aneb jak D. J. Caruso potkal Michaela Baye. Po celé dvě hodiny filmu je zábavné sledovat dva sympatické teroristy, kteří až do samotného finále nevědí o co kráčí. Perfektně promazaný stroj ve kterém funguje všechno na jedničku až je to děsivé. 7/10 PS: mozek protentokrát nechte doma:) (29.09.2008)

Má to super za vlasy přitažené akční scény (útěk s pomocí jeřábu a následná autohonička, vražda spadenými elektrickými dráty nebo bezpilotní letoun v tunelu), líbilo se mi, že záporák je půlku filmu jen hlasem v telefonu (podobně jako ve Smrtonosné pasti 3) a byl jsem spokojený i s pointou. A vůbec nemám potřebu se šťárat v údajných nelogičnostech. Ale fest to kazí absence sympatičtějších postav a výraznějšího režijního rukopisu. (04.10.2008)

Aneb jak Nepřítel státu potkal Muže, který věděl příliš mnoho. D.J. Caruso servíruje zatraceně intenzivní akční nářez, který díky chytře postavenému scénáři uhání vpřed málem rychlostí světla, abyste nestihli prokouknout všechny finty odkoukané nebo rovnou ukradené z tuny podobných filmů. Oko dravce sbírá plusové body hlavně za to, že většinou nevíte, co se stane za pět minut, za hláškujícího Billyho Boba Thorntona (kdy měl naposledy tak dobrou roli?) a za eye-candy záběry se Shiou, které by určitě pochválil i sám Michael Bay. Poslední slovo ale zřejmě měl strýček Spielberg, jenž filmu lehce srazí vaz v závěrečné tečce. Styď se, Stevene! 8/10 P.S. Soundtrack fakt nehorázně vykrádá Armageddon a x dalších bayovek :-) (29.09.2008)

Hlavně fofrem, fofrem, ať u toho proboha nikoho nenapadne přemýšlet... Tohle si bezpochyby říkal DJ Caruso, když mixoval tenhle svůj set - a kupodivu mu to i celkem vyšlo. Zasmát jsem se dokázal jen na pár místech, jako třeba když se nahackované dráty vysokého napětí roztrhly a efektně usmažily maníka, který se v té scéně objevil, jen aby mohl být efektně usmažen;) Ve zbytku mi to přišlo dostatečně cool a od hlavního záporáka chytře vymyšlené, abych se pobavil tím správným způsobem. A myšlence umělé inteligence korigované americkou Ústavou (která skutečně má vznešené ideje a už Asimov nás naučil, že stroje to chápou daleko lépe než my a nekurví se postupem času a rostoucím počtem svých "nezbytných" kompromisů) tleskám, z nějakého důvodu mi to bylo sympatické. Dost možná to byl kontrast takové malé podivnosti se zhovadilostí überbratra, jeho zhola bezúčelných ale zato všemocných zlatých koulí a úvodní dvojčecí premisy:) Bohužel DJ nemá ten správný beat, kromě těch vtipných a "designových" si nepamatuju jedinou scénu ani záběr, prostě nemít hledajícího a nacházejícího se Shiu aka Jerryho Shawa, může se tenhle jeho Nepřítel Státu Evo 6 jít zahrabat. Váhám mezi šedesáti a sedmdesáti procenty, ale vzpomínka na sprint policajta chodbou do sněmovní síně mě přece jen vede k té vyšší hodnotě. Takže 70%. (06.09.2011)

Riziko spoilerů Když se v Buffy nebo Aktech X objeví vraždící počítač, fanoušci takové díly (ne zrovna neprávem) řadí k tomu horšímu. Když ve Stealth začne samostatně přemýšlet stíhačka, je z toho propadák, kterému se veřejnost velmi ráda vysmívá. A když se v Eagle Eye začne obří centrální bezpečnostní počítač zlobit na americkou vládu a zkusí vzít osud světa do svých rukou, je z toho hit. Nemalá část uživatelské obce sice označí děj za neskonale tupý, ale s radostí filmu vlepí kladné hodnocení s tím, že to za tu jízdu přece stálo. Bohužel nestálo. Mnohem raději bych viděl více Shii jako pokerového učitele nebo jako důvěrníka osamělé matky v nákladové bedně. Nechci tím snad říct, že by mu to s pistolí neslušelo, ale v takových chvílích už se dostáváme až příliš blízko padajícím telegrafním sloupům, improvizovaným seznamům budoucích obětí a zvukovým vibracím odrážejících se od hrnku. Carusovo první smolné zakopnutí, které jeho kariéru bohužel smolně poznamenalo. (15.12.2008)