Oko dravce

Ze začátku velmi neobvykle a neotřele se tvářící hi-tech thriller se postupen času díky sestupné kvalitě zápletky mění v těžkopádný a v závěru dokonce i banální akčňák, který má sice brutálně rychlé tempo, technické hračky lepší než v jednou tak drahé Die Hard 4, neposednou kameru a fantasticky natočené výbuchy a autonehody, ovšem pod vším tímhle cool na okrasu haraburdím se skrývá jeden až banálně jednoduchý úder železnou tyčí. Na konci se člověk zcela jistě pobaví nejvíce, bohužel v tom negativním slova smyslu. Průměr za první půlku snímku, která je strhující, nepředvídatelná a zručně technicky natočená. (27.12.2008)

Hitchcock a Kubrick na speedu, kterým chybí sofistikovanost, ale zato mají koule. D.J. Caruso po nepřiznané vykradačce OKNA DO DVORA v DISTURBII přichází s variací na NA SEVER SEVEROZÁPADNÍ LINKOU v OKU DRAVCE (scéna na poli za bílého dne!) a přimíchává k tomu 2001: VESMÍRNOU ODYSSEU, protože pochopil, že už nestačí být "jen" hi-tech, ale je nutné být sci-fi. Nemám totiž za to, že film je s přibývající stopáží čím dál béčkovější a hloupější, ale že akce je v duchu akčních filmů čím dál tím přepálenější až do úplného závěru (čím by byla první M:I bez za vlasy přitažené scény v tunelu či SMRTONOSTNÁ PAST bez seskoku z budovy na hasičské hadici?). A akci D.J. Caruso umí, a tak pokud máte vytrénovaný zrak, v dvousekundové změti obrazů se budete perfektně orientovat díky nájezdům a odjezdům a fyzicky pocítíte tříštící se kov aut (což je dáno hlavně díky rytmicky rušícím jednosekundovým prostřihům, posílením zvukových efektů a "mediaventureovskou" rytmizující hudbou, která dělá hodně). Jenže zatímco u Hitchcocka jsme se postupně dozvídali, že "ti zlí" jsou "ti navrchu (ve vládě)", tady to víme hned a závěrečné utvoření páru působí sice decentně, ale hrozně zastydle a zpátečnicky (žádný vlak zajíždějící do tunelu se nekoná). Napětí a pocit paranoie byl permanentní, ale nadšení mi kazil fakt, že jsem napřed a že se jedná o popcornovou jednohubku, která ustála sentimentální dialogy díky výbornému Shiaovi a která není tak vypravěčsky vysoustružená, protože se vrací zpět a dialogovky retardují temporytmus vyprávění. (04.10.2008)

D. J. Caruso si taktiež ukradol Shiu už druhýkrát, ale na súboje robotov, či hľadanie stratených artefaktov, v ktorých si ho prehadzuje Bay so Spielbergom, nemá táto filmová hračka ani zďaleka. Všetko je síce efektné, rýchle, svižné a akčne našlapané, ale takisto tomu veľmi chýba súdnosť po logickej stránke. I keď na druhej strane podobný námet je v daných medziach sfilmovaný pomerne dosť inteligentne. S podobným scenárom to mohla byť aj väčšia blamáž. Ingrediencie z inšpirujúcich filmov však boli namiešané dobre, Caruso vie pekne skĺbiť audio aj vizuálny podmaz, kamera má tiež pár veľmi vychytených momentov a keďže som mal momentálne chuť na jednu akčnú non-brainovku, tak som spokojný. 80%. (13.01.2010)

Umí hodně, ale netuší - D. J. Caruso Vypočítavá jednohubka o (to je zákon schválnosti) příliš uvědomělém automatu na žvýkačky, který se rozhodne nastolit stanné právo a konečně učinit politické svévolnosti zadost. Kdo chce, dokáže si vyškrábnout anonci na svůj oblíbený kult i guilty pleassure: Oko dravce totiž vypadá jako výsledek odvětví "frankensteinovsky" zrůdného genového inženýrství přenesený do pásovosti filiálek hollywoodské říše na sny. Nesčetněkrát mi během projekce vyskočil z paměti Já, robot (ubohá lidská rasa začíná být na obtíž sama sobě) či 2001: Vesmírná Odyssea (blažen budiž Pixar, jehož citace ve WALL-Em je nejenom vtipná, ale i uctivá) onde Nepřítel státu (zastav se, nepřežiješ) či T3: Vzpoura strojů (projekt Hvězdné války hadr) nebo (jako asi každému) Na sever severozápadní linkou. Tvůrce do jisté míry omlouvá to, že si velmi dobře uvědomují svou vratkou pozici na piedestalu toaletní zábavy, a proto se zdroje své velkodušné inspirace nepokouší ani na mikrosekundu zastírat - vědecko-fantastický palec nahoru. Což o to, ale marginální logistická potíž vězí hlavně v tom, že Oko je ve všech ohledech desetkrát natvrdlejší a "dvourozměrnější" než výše vyjmenované "tradiční hodnoty", pročež neustojí hnidopišské manýry, aniž by přišlo o věneček a nezpůsobilo diváku bolení hlavy - palec dolů. Zkrátka, poselství tisíckrát omleté se stává jen a jen báchorkou pro novorozeňata a rozhodně mne nedonutí vyhodit mobilní telefon z okna a vrátit se na strom. Ale abych jen nekritizoval: odsýpá to jak má, mihne se zde Shia, což samo o sobě zahraňuje dvě dimenze najednou, akce je fantastická, hi-tech, adrenalinová a někoho mohl potěšit i hrubý a neurvalý Brian Tyler. Leč, když už sledovati Caruso show, tak osobně dávám přednost předměstským disturbancím, kde se šlape do pytlíků se psími exkrementy. Ty mají alespoň styl a šmrnc (disturbance), byť se dá říci, že Hitch se v nich znásilňuje víceméně ze stejného úhlu._____Také vám přišlo, že ta super-mega-ultrainteligentní mašinka přemýšlela strašně složitě? Viz. celý ten krkolomný plán na odstranění nepohodlných, který by nevymyslel snad ani Ed McBain. ;) (08.12.2008)

Nepřítel státu meets Terminátor meets Matrix meets me... uplynul víc než rok a Shia pořád těžce ruluje. Kupředu ho popohání D.J. Caruso nadopovaný slušným rozpočtem, lišáckým scénářem a spoustou dobrých nápadů. V každé zatáčce se bojíte, že se ten film vyseká, ale je to jako kdyby do sporťáku od Japonců někdo narval technologii od NASA. Všechno sedí, všechno drží a když to akceleruje, tak se vám obličej protahuje do slastného úsměvu. Největší překvapení babího léta. (12.09.2008)