Tři barvy: Modrá
-
Trois couleurs: Bleu
-
Tri farby: Modrá
-
Three Colours: Blue
Drama / Hudební
Francie / Polsko / Švýcarsko / Velká Británie, 1993, 94 min
Režie:
Krzysztof KieslowskiHudba:
Zbigniew PreisnerObsah
-
Posledním významným filmovým projektem polského režiséra Krzysztofa Kieślowského byla volná trilogie Tři barvy, která vznikla ve francouzsko-polské koprodukci. Společně se scenáristou Krzysztofem Piesiewiczem se v ní inspiroval barvami trikolory a heslem francouzské revoluce Volnost, Rovnost, Bratrství. První částí je film nazvaný Tři barvy: Modrá. Jeho hrdinka Julie při tragické autonehodě ztratí muže, úspěšného skladatele evropského formátu Patrice a dcerku Annu. Julie utrpí silný psychický šok a uvědomí si, že ztrátou rodiny přišla o všechno, na čem jí záleželo. Pokouší se začít svůj život znovu, ale v anonymitě. Chce se tak osvobodit od všech věcí: majetku i vlastní minulosti. Její jediný kontakt s bývalým životem představuje Patriceův asistent Olivier, jenž je do Julie už dlouho zamilován. Aby ji vytrhl ze samoty a izolace od vnějšího světa, rozhodne se dokončit Patriceův "Koncert pro Evropu". Krok za krokem se snaží pomoci Julii zbavit se všeho, co ohrožuje její svobodu... Film získal Zlatého lva a Volpiho pohár za ženský herecký výkon Juliette Binocheové, na 50. MFF v Benátkách a pět Césarů (režie, nejlepší herečka, kamera, hudba, zvuk) za rok 1993. (oficiální text distributora)
Posledním významným filmovým projektem polského režiséra Krzysztofa Kieślowského byla volná trilogie Tři barvy, která vznikla ve francouzsko-polské koprodukci. Společně se scenáristou Krzysztofem Piesiewiczem se v ní inspiroval barvami trikolory a heslem francouzské revoluce Volnost, Rovnost, Bratrství. První částí je film nazvaný Tři barvy: Modrá. Jeho hrdinka Julie při tragické autonehodě ztratí muže, úspěšného skladatele evropského formátu Patrice a dcerku Annu. Julie utrpí silný psychický šok a uvědomí si, že ztrátou rodiny přišla o všechno, na čem jí záleželo. Pokouší se začít svůj život znovu, ale v anonymitě. Chce se tak osvobodit od všech věcí: majetku i vlastní minulosti. Její jediný kontakt s bývalým životem představuje Patriceův asistent Olivier, jenž je do Julie už dlouho zamilován. Aby ji vytrhl ze samoty a izolace od vnějšího světa, rozhodne se dokončit Patriceův "Koncert pro Evropu". Krok za krokem se snaží pomoci Julii zbavit se všeho, co ohrožuje její svobodu... Film získal Zlatého lva a Volpiho pohár za ženský herecký výkon Juliette Binocheové, na 50. MFF v Benátkách a pět Césarů (režie, nejlepší herečka, kamera, hudba, zvuk) za rok 1993. Komentáře uživatelů k filmu (154)
-
kleopatra
Dokonalé po všech stránkách a protože je tady film již bohatě zhodnocen, chci jen poznamenat, jak obrovské cítím plus pro tento film v osobě Juliette Binoche. Nedovedu si představit žádnou jinou herečku, která by postavě dala takovou hloubku, citlivost, smutek, půvab i naději.(3.5.2005)
-
Houdini
Zlatý Lev(21.12.2005)
-
Lima
Kieslowski dokazuje, že je nejenom vnímavá a citlivá osobnost, ale také tvůrce s výrazným obrazovým cítěním. Spousta scén, které by se klidně daly odvyprávět "obyčejným" způsobem, aniž by utrpěl jejich význam, se pod režiserovýma rukama stávají až uměleckým zážitkem. I kostka cukru rozpouštějící se v kávě může být krásná :o) Ale popravdě řečeno, hlavním tahounem tady není Kieslowski, ale božsky hrající Juliette Binoche, její úsporné herectví, které, ač oproštěno od expresivních výrazů (chce se říci bohudík), přesto sálá emocionalitou a vnitřní silou. Věřil jsem jí všechno. 5* si nechávám, až co ostatní ´barvy´(ještě jsem neviděl). Třeba mě ten pravý vrchol ještě čeká :o)(27.3.2006)
-
Radyo
Tahle Kieslowského "tříbarevná" trilogie se celá zapsala mezi nejlepší evropské filmy 90.let. "Modrý" díl je asi nejvydařenější, nejen díky skvělé Juliette Binoche, ale i pro svůj přístup k tématu.(26.4.2003)
-
Matty
Psychologické drama, ve kterém hraje důležitou roli modrá barva a Juliette Binoche. Tíživost první hodiny mě skutečně uzemnila – tomu se říká teror diváka. Minimum slov, obrovské duševní strádání hlavní hrdinky, nicneříkající zatmívačky uprostřed záběru, těžká, dramatická hudba a žádné vyhlídky šťastných konců. A do toho pořád samá modrá, ne, zde rozhodně není dobrá. 80% Zajímavé komentáře: zputnik, meave, ScarPoul(14.7.2006)
-
Pohrobek
"Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem" - Filmová Velepíseň lásky - ano tímto je tento film. Modrá jako prohra smutku, modrá jako resignace údajného rozumu. Modrá jako Juliette Binoche.(4.8.2005)
-
AngelAngie
Moje první setkání s mistrem Kieslowskim... dlouho, hodně dlouho jsem se na něj připravovala, protože jsem cítila, že půjde o shledání výjimečné, které mě velmi poznamená a nerada bych jej nějak odbyla. Když mi někdo doporučí film, o kterém sám prohlásí, že je skvělý a je to člověk, který holduje jiné kinematografii jak já, teď mám konkrétně na mysli mainstream a vyloženě popkornovou zábavu USA, trošku mi to nažene strach i přes to, že pak zde vidím, že film nejspíš opravdu perlou je. Takový filmový šok jsem nezažila už dlouho... hodně dlouho... zda-li vůbec? Od prvních minut jsem si pořád v duchu říkala, proboha, vždyť v tom filmu není ani vteřina hluchého místa, jak tohle on dělá? Jak je možné, že každý záběr, každé herecké gesto mi přesně sedí, každý hudební tón je tak, jak být má a diváka to přivádí do extáze?! Přiznám se, namlouvala jsem si, že takhle to bude jen ze začátku... maximálně do půlky... to se přece kolikrát stává, první půka silná, poté pád... ale u tohodle filmu se to nestalo. Naprostá souhra všeho, ten film se opravdu musel natáčet hrozně dlouho... byl mistrovský do posledního detailu. Nádherný a zcela bezchybný filmový zážitek, smekám. Teď si jen říkám... "Budu muset přehodnotit všechna svá hodnocení, protože maximum 5 hvězd je zde zcela na místě a mnohá jiná díla, byť úchvatná, by byla za tímhle snímkem hodně daleko..."(5.8.2009)
-
Superpero
Hm tak tohle opravdu není můj šálek kávy. Přišlo mi, že je to o ničem, bez spádu a emoce z toho opravdu netryskaly. Vždyť Juliette Binoche to celé odehraje s jedním výrazem, kerý by se bez přehánění dal nazvat "supí ksicht." No prostě mi to úplně nesedlo.(13.7.2006)
-
Rob Roy
Modrá je chladná ( proto se nejvíc těším na červenou )(12.7.2006)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $1,324,974║Tržby Celosvetovo $-║(12.12.2008)
-
zputnik
Pastva pro oči, ráj pro uši a Země zaslíbená pro mysl. Nějaké takové pocity si pravidelně odnáším z filmů Krysztofa Kieslowského. Pokud Rusové mají svého Tarkovského, Švédové Bergmana, tak Poláci mohou být více než hrdi na svého Krzysztofa. Jeho přístup k filmařině se intenzitou divákova prožitku zcela směle staví na roveň výše zmiňovaným. Hluboké příběhy plné smutku i něhy; příběhy vášně i zmaru... ale pro mně osobně především filmy o lásce a životním smíření. Počáteční část trilogie TŘI BARVY: MODRÁ v tomto ohledu není výjimkou. Juliette Binoche coby Julie Vignon (de Courcy) si prožívá všechno jiné, než radost ze života. A přesto... ale nebudu předbíhat; koukněte a uvidíte. Shrnuto a podtrženo: Nemám co vytknout tomuto snímku. Po formální i obsahové stránce jde o skvěle zpracované dílo... a proč to neříct naplno: jde o klenot. V neposlední řadě potěší přítomnost Zbigniewa Preisnera coby tvůrce muziky.(23.11.2004)
-
Jossie
Juliin dokonalý svět se zhroutí a ona prožívá neuvěřitelnou prázdnotu, zpřetrhá vazby s minulým světem a chce začít znovu, jenže minulost jí stejně dostihne. Juliette Binoche umí každým pohybem, výrazem tváře i pouhým pohledem vyjádřit smutek a bolest hlavní hrdinky tohoto příběhu. Nádherné jsou modré detaily: bazén, lustr, lízátko a hudba, prolínající se celým filmem. K dokonalosti mi chyběl trochu lepší motiv příběhu.4,5*(21.1.2006)
-
Kulmon
Je mi líto, ale film mne moc neupoutal. Přestože budí zdání kvality, je příliš pomalý a v půlce mne donutil sledování přerušit.(14.5.2008)
-
O*R*I*N
Jediná přežila, ale ztratila vše, na čem ji v životě záleželo. Ona je ale mnohem silnější než si myslí. Rozhodla se zpřetrhat staré vazby. Starý život hodit ke všem čertům. Uložit ho hloboko do sebe. Zapomenout. On se ale stále ozývá, jen tak se nevzdává. Bude ji všude pronásledovat. Podaří se jí navázat nové vztahy nebo se pokusí vráti ke starým a smířit se se ztrátou bližních? ... Čas vše bolavé vyléčí, plyne jako voda. Třpytivě modrá. To je její barva. Juliina barva. Ta nás celým filmem provází. Je nám stále v patách. Vizuálně vytříbené dílo je první částí trilogie Tří barvy. Inspirováno modrou částí francouzské vlajky, volností. Snímku dominuje úsporným ale odzbrojujícím herectvím Juliette Binoche. [FILM, KTERÝ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE](5.1.2007)
-
molotov
I přes nesporné kvality a herecký výkon Juliette Binoche mě film za srdce moc nevzal.(12.7.2006)
-
genetique
Ďalší ťaživý, ťažký, bremenitý Kieslowskeho film. Ten chlap snáď žil v neustálej depke. Pre filmový svet je to však len obrovské plus, lebo atmosféru psychologickej úzkosti ťažko niekedy niekto zobrazí dokonalejšie. Preto si treba aj pre takéto neľahko stráviteľné filmové sústo nájsť ten správny čas. K tomu dominuje aj krásna hudba, farby a Juliette Binoche. 80%.(26.6.2008)
-
Darren
Modrá. První díl barevné trilogie Krzystofa Kieslowskeho vypráví příběh o ženě, která ztratila vše, co jí bylo v životě drahé. O tom, jak těžce se s onou ztrátou vyrovnává a také o tom, že ne vždy je se daří zapomenout. Někdy prostě osud chce jinak. V tomto příběhu exceluje Juliette Binoche, troufám si tvrdit, že bez ní by film byl poloviční, čímž se nesnažím nijak snižovat kvality ať už režie nebo scénáře. U Kieslowskeho jak je zvykem, vše do sebe přesně zapadající. Tento film je silné drama stojící si v mém osobním žebříčku oblíbenosti jednotlivých dílů trilogie přesně uprostřed. Vrchol je jinde... 80%(13.3.2006)
-
Morien
Spojení s hudbou je jednou z nejsilnějších zbraní filmu, tou další je bezpochyby Juliette Binoche. Dál už záleží jenom na vkusu a cítění diváka.(19.4.2010)
-
TheRaven
Hluboký příběh, o tom, jak se člověk vyrovnává s velkou životní tragédií. Někdy už mi připadá, že platí pravidlo, "když máš málo peněz, natoč ponuré drama". A daří se to. Film upoutává přdevším velmi dobrou psychlogizací postav, než dějem nebo nějakými filmovými extrabuřty. Hlavní herečka je myslím skvělá, právě ta mě na filmu asi nejvíce zaujala.(19.5.2008)
-
sportovec
Velepíseň v Písni písní, ale ne zvuků, nýbrž barev (i když ani hudba nepřijde zkrátka). Zhruba tak lze hodnotit první film barevné trilogie předčasně zesnulého polského tvůrce, krok za krokem dozrávajícího k nadčasové, v plném slova smyslu klasické velikosti. Bez Juliette Binochové by ovšem vyznění filmu bylo sporé, i když i tak pozoruhodné. Binochové tvář nasvětlovaná ve velkých celcích i v detailech (až mrazí z několika okamžikových záběrů intimních scén a intenzity prožitku, kterou kamera zrcadlí jakoby přes sklo) vypovídá svou statickou bouřlivostí o nevypověditelném: o ztrátě muže, dítěte, smyslu života. Jakoby automatické pohyby, setrvačně vykonávané a prožívané stereotypní zvyklosti, člověk degradovaný na stroj, utrpení, neschopné slz, a proto ochromující, to je osud ženy, která ztratila vše, a přesto chce žít. Podvědomě hledá záchytné body k návratu do plného života a díky nenáhodným náhodám, rozbíjejícím zvnějšku tento neprostupný krunýř dusící obrany, je postupně také nachází. Manželova nevěra, pohrobní pastorek, představující pokračování rodiny, hudba, která v ní probouzí zřejmě dlouho dřímající vlastní schopnosti, muž, který ji odevždy miloval a jemuž se teď může - ale také nemusí - beze zbytku oddat. To je základní hodnotový okruh filmu a to je smysl tohoto dramatu bez děje. Závěrečné hudební finále, v němž se tato kataklyzmata slučují do syntetického, všeobjímajícího tvaru, se zdá být řešením uhrančivosti krásné, ale smutek a zmar symbolizující barvy, jež je ovšem současně i barvou trikolórové revoluce. Drama končí, naše okouzlení a prochvění zůstává. Zřejmě natrvalo.(13.5.2008)
