Tři barvy: Bílá

Ačkoliv je Modrá nejspíš neslavnějším filmem z Kieślowského Tří barev, nemohl jsem si pomoci, ale mě v té báječné symfonii obraznosti a hudby rušil neustále jakýsi podprahový falešný tón. Podtón určité neuvěřitelnosti a přílišné vyumělkovanosti a to nikoliv v rovině příběhové, ale spíše emocionální (podobný tón, který měl prim v Dvojím životě Veroniky, jež je pro mě zdaleka nejhorším Kieślowského dílem). Ale pojďme k hodnocení Bílé - tato "barva" sice není tak audiovizuálně opulentní jako Modrá, zato je to film mnohem vřelejší a lidštější. Film, který mne absolutně a beze zbytku pohltil a s jehož protagonisty jsem se dokázal zcela sžít. Když se smáli, smál jsem se s nimi, když plakali, měl jsem na krajíčku. Velmi silný příběh o lásce i o životě s naprosto skvělým Zamachowským a neuvěřitelně divukrásnou Julie Delpy. (07.10.2018)

Další z nadpozemských a křehkých příběhů Krzysztofa Kieslowského. Příběh natolik neskutečný, že jsem ochotný připustit, že tohle se klidně mohlo někomu (plus/minus nějaký ten detail) přihodit. Krzysztof Kieslowski opět rozjíždí hru, u které si vůbec nejste jisti průběhem ani koncem. Nejednobarevné postavy, úžasná atmosféra, perfektní práce s kamerou, excelentní hudba Zbigniewa Preisnera etc. - nevím, co dříve chválit. V příběhu mně sice mírně zaskočily dvě situace; přišly mi jaksi scénáristicky nedořešené, ale o to v tomto příběhu vůbec nejde. Shrnuto a podtrženo: Nádherný, byť opět posmutnělý opus, kterému však ani tentokrát nechybí to, co je pro Krzysztofa Kieslowského tolik typické: naděje. (14.12.2004)

Časť Biela na mňa umelecky tak nezapôsobila ako Modrá, hoci atmosférou voľne nadväzujú. Pripadal som si ako v Kubrickovom filme postáv, o ktorých slušný človek nemá vysokú mienku, ale musí kvitovať motivátory, ktoré spravidla za zozvieraťšťovaním ľudstva zväčša stoja. Epizodické rozpoltenie na seba chirurgicky nadväzuje a zapadá, behom minúty dostane životný Knokaut osoba, ktorá dovtedy Knokauty neprijímala, ale dávala. Skutočne ide o film na zamyslenie a používa nepríjemný čierny humor (pre jej zhmotnený realizmus a rozbité osudy) a sarkasticky absurdný pre nezaujatého diváka, ktorý sa od nich drží z 20teho poschodia na dištanc. Sexualizmus > láska, sila osobnosti > pokora a empatia - všetko elementy reality a nevyfabrikovaných rozprávok idealizmu, hoc rozprávkovo prechody času v jej bezohľadnosti pôsobia a nie ako kontinuálna schizma časovej rovnodennosti. (30.07.2016)

Nemůžu říct, že bych ten vztah toho polského instalatéra Jacka a francouzské femme fatale Dominique, nějak pochopil. Jako uznávám, že láska dokáže být svině, ale tady to vysloveně dostávala takovou novou neotřelou, dosud neobjevenou, dimenzi. Celkově se ale jedná o vztahově nesmírně zajímavý snímek, kde vyvrcholení celého námětu přichází se závěrem, který se v podstatě povedl. Pro ono vztahové nepochopení ale zůstávám u slušných tří hvězd. (20.01.2019)

Pri modrej som napísal, že sa teším na bielu. Zbytočne. Bielu považujem za najslabšiu časť trilógie. Klieslowského režijné majstrovstvo nemohlo preklenúť nedostatky scenára. Ani dobré herecké výkony nezachránili málo uveriteľný príbeh s málo uveriteľným prerodom hlavnej postavy. Keď zakomplexovaného, neúspešného holiča, ktorého aj holub oserie oblečiete do drahého kabáta a posadíte do Volva, ešte sa z neho nestane úspešný podnikateľ a prefíkaný pomstiteľ. Ako je zrejmé z napísaného, tri hviezdičky sú z milosti. (08.09.2014)