Tři barvy: Červená

To nejlepší na konec. Příběh penzionovaného soudce a mladé modelky je přímo proklatě strhující. To, co všechny části trojbarevné trilogie spojuje, jsou náhodná setkání a náhody vůbec. V Červené jich je dokonce tolik, že by vydaly na tři další filmy. Zatímco Valentině (Irene Jacob) se náhody jen ději, soudce (skvělý Jean-Louis Trintignant) je, dá se říct, přímo vytváří. Odposlouchává telefony svých sousedů, do jejich příhod si promítá vlastní minulost, přemýšlí o budoucnosti, a když k němu náhoda (?) zavane právě Valentinu, zamotá do sebe Kieślowski nitky všech příběhů tak umně a s takovým citem, že nevznikne nepřehledné a chaotické klubko, ale pevný provaz, po němž pak spolu se soudcem a modelkou dojdeme až na samotný závěr, kde nás čeká náhoda sice úplně poslední, ale zato největší ze všech. Klobouk dolů, protože od tohohle (troj)počinu jsem čekal leccos, ale tak zajímavé, silné, zábavné, poučné a přemýšlivé filmy tedy určitě ne.__P.S. „Mluvíme-li o osudu, pak bych poznamenal, že náhodu, zejména tu šťastnou, je třeba si zasloužit.“ Krzysztof Kieślowski (20.11.2011)

Po zhlédnutí kompletní trilogie Tři barvy přemýšlím, přemýšlím a.....smekám! To, co se Kieslowskému se mnou podařilo udělat, už se dlouho nikomu nepovedlo! Všechny díly byly skvělé, ale Červená byla pro mě nejsilnějším dílem, proto nejvyšší hodnocení. Pokud se budete k trilogii chystat, tak ale nepřeskakujte, stojí to za to!!! (17.03.2011)

Osamělý a navždy citově raněný muž (skvělý Jean-Louis Trintignat) potká podivnou náhodou jednu dívku a ta v něm probudí city, které vypadaly jako dávno beznadějně mrtvé a pomalu mezi nimi vznikne velmi silné pouto. Velmi zvláštní a velmi dobře natočený příběh s překrásným závěrem. Jen málokdy se mi stane, že se na konci filmu nadšeně pousměju a v duchu si řeknu, jak je to geniální konec. (20.01.2006)

Nejzajímavější a nejpoutavější snímek z dílny známého Kieslowskiého.. Skvělý Jean-Louis v roli stárnoucího penzionovaného soudce, který páchá malé přečiny proti morálce každý večer, tímto způsobem však ve své mysli odhaluje nejeden trestný čin zásadního charakteru a nejen v mysli.. Do cesty se mu připlétá mladičká krásná Valentine a rozjíždí se hra dvou navenek slabých tichých osobnůstek, uvnitř však silných emočně intelektuálních jedinců, kteří se natolik intimně sblíží, že vzniká nejen platonické láskyplné pouto končící však radikálním odjezdem. Vše dokresluje podmanivá melodičnost. (07.08.2008)

Prve 2 predchadzajuce filmy som sice nevidel, k tomuto som sa rozhodol len vdaka pritomnosti IMDb topky 250. Ja osobne som z tohto filmu az tak nadseny nebol. Stretavanie sa hlavnej hrdinky s byvalym sudcom ma sice zaujal, avsak zaciatok sa mi zdal byt trosku zdlhavy a ani zaver ma nijak nenadchol. Asi som urobil chybu, ze som nevidel prve dva filmy. U mna tak slabe 3 hviezdicky, toto jednoducho nie su filmy pre mna. _________ Irène Jacob - (Valentine) +++ Jean-Louis Trintignant - (Sudca) +++ Frédérique Feder - (Karin) +++ Jean-Pierre Lorit - (Auguste) +++ Samuel Le Bihan - (Fotograf) +++ Juliette Binoche - (Julie Vignon) +++ Julie Delpy - (Dominique) +++ (10.02.2011)