Nymfomanka, část II.

Absolutní hodnocení to sice není, ale čert to vem. Zodpovědně tady prohlašuju, že Lars von Trier je zkurvenej parchant. Film si plynul, já se trošku nudil, některými myšlenkami byl osloven a pár obrazů mi vyloženě lahodilo. Když už to vypadalo na podivně bezpohlavní konec, přišel Seligmanův návrat a zvrat, který na mě zapůsobil, jako kdyby mi někdo dal důtkami všech těch čtyřicet ran naráz. No co, moje chyba, nemám ty filmy brát tak emotivně, teda vlastně nejdřív jo, ale pak bych o nich měl chladně analyticky přemýšlet, jenže i když jsem se to snažil dělat, závěr jsem nemohl dostat z hlavy a nemůžu až dosud, chápu, že možná nemístně ovlivnil můj názor na celou předchozí stopáž, ale prostě si nemůžu pomoct, jediné, co můžu udělat, je zodpovědně prohlásit, že... No jo, vždyť já vím. (16.01.2014)

Pro svůj tvar prakticky nehodnotitelné dílo, které svou strukturou a narativem připomíná spíše obsáhlou knihu než film - ve které je navíc všechno, od rybaření přes Bacha až k Bondovi. Trier mě tentokrát v osobní rovině nesmetl tak, jak se mu to úspěšně povedlo u všech jeho předchozích filmů, působivějších analytických děl ale na druhou stranu moc nenatočil. Bez diskuze dílo génia. (13.01.2014)

Mám dojem, že Lars se soustředil především na co největší kontroverznost svého díla na úkor propracovanějšího scénaře a z toho pro mě vyplývá jediný - neupřimnost. Ty dlouhý záběry na dvě černošský péra, zbytečně dlouhé saditsické scény to všechno nemělo z hlediska sdělnosti příběhu žádný význam, ale Lars moc dobře věděl, čím vzbudí zájem medií. ženská sexualita ? Tohle byla fakt její studie ? V místech kde měl bejt dialog žádnej nebyl a tam kde stačilo pár vět, byla vykecávka. Hlavní hrdnka sice byla Charlotte zahraná docela dobře, ale její postava mě po chvíli začala se svou sexualitou těžce nudit a to se teda snad ještě žádný holce nepovedlo. (17.01.2015)

Tier uchopil celý tento film nešťastně. Každý znalý člověk ví, že nymfomanie je především problém psychického charakteru. Člověk, v tomto případě žena, využívá sexuálního uspokojení k uvolňování vnitřního napětí, které je způsobeno depresí, úzkostnými poruchami příp. patologií osobnosti. V žádném případě nejde o uspokojování přirozených biologických potřeb. To je v přímém rozporu s vyzněním filmu, který prezentuje víceméně zdravě uvažující ženu, která má jediný problém. A tímto problémem není nic jiného, než, nebojím se použít ro slovo (Pane redaktore. Víte, co je to PASY?) KUNDA. Ano je to skutečně její kunda. Kunda, která je stavěná na úroveň náboženství, je zdrojem perverzí a neřesti, závislosti a zločinu, je satanem co zabíjí boha. A aby to bylo divákovi vše dostatečně jasné, jsou mu tyto Trierovi pochybné vize tlumočeny skrze spoluvypravěče Seligmana. Tím navíc drze a povýšeně degraduje diváka na hlupáka, který potřebuje berličku, aby pochopil režisérova génia. Toto všechno jsou pro mě věci, které film naprosto zabíjí. To ostatní o čem se mluví, jako obscénní násilné scény, dlouhé záběry na píču a ptáky nejrůznějších tvarů a velikostí, přemrštěná stopáž a kecy o ničem, to jsou jen věci, které činí film ještě více nudným a protivným. Nejsou ale tím stěžejním problémem. Jedinou věc na filmu oceňuji. Tou je jeho závěr. Ten má alespoň myšlenkovou pointu. Celý film ale nezachrání. 40% (18.09.2016)

Zhlédnuta DC (180minutová) verze. Víte, vedle kterého filmu vypadá snímek Nymph()maniac jako poměrná fajn a veselý film? Vedle jeho pokračování… Nymph()maniac: Volume II je hodně, hodně, hodně temné pokračování ne zrovna veselého příběhu jisté Joe, jejíž život je ovládán nymfomanií. Tentokrát to ale Lars posouvá ještě o pár stupínků výš, což některé slabší povahy opravdu nemusí vydýchat (všichni, kdo viděli prodlouženou verzi ví, o které scéně mluvím) a ukazuje nám něco, na co se opravdu hodně těžce dívá. Ale i to tam prostě patří. A to hodně oceňuju na Larsovi, že když se ponoří do jednoho tématu, tak nám ukáže prakticky vše, co lze, byť některé věci prostě nejsou příjemné na pohled. Neumím říct, který díl se mi "líbil" více, protože já, až si někdy za hodně dlouho dobu budu chtít tuhle specifickou záležitost připomenout, tak si budu muset pustit oba díly hned po sobě, protože já tyto filmy vnímám jako jeden hodně komplexní příběh o člověku, který není nutně tak zlý, jak vypadá. Věřím, že za takových 10 let v těchto filmech najdu ještě více, než jsem v nich našel teď a takovéhle filmy zkrátka a jednoduše mám rád, byť a musím to znova napsat, nemusí být zrovna příjemné na pohled. 100 %. (21.02.2015)