Slavnostní zahájení XXX. Letních olympijských her 2012 Londýn

Oh Danny... Nejen že je zde výrazná absence zásadnějších ikon pro britské ostrovy (nepočítám aktuální hvězdičky po kterých nikdo za několik let ani neštěkne), těch pár co se dostaví nenaplňuje ani zdaleka očekávání. A to přitom kupříkladu jeden seriál přímo vybízel o účast. No škoda. Gumový Craig coby prcmrndávač bond, pár nevýrazných štěků a těžké zklamání od mého oblíbence Boylea. (22.05.2013)

Mám pocit, že se mi zdál jakýsi zvláštní sen, ve kterém Ken Branagh stavěl komíny, královna skákala s Jamesem Bondem na padáku a stovky zdravotních sestřiček tančily kolem fluoreskujících postelí. A i když mi to přišlo lehce nekonzistentní a přeplácané a i když mi více než hudební čísla před a po nástupu sportovců seděla ona první půlhodina zaměřená na industrializaci a Shakespeara, v konečném důsledku to byla dobře koukatelná show. Branagh, který se ještě před několika dny chystal na ceremoniál jako obyčejný divák a který na poslední chvíli převzal roli Marka Rylance, mi se svým nehraným úsměvem a obdivným pohledem na zářící olympijské kruhy ve výšce zůstane v mysli ještě dlouho. (28.07.2012)

Vzhledem k mé lásce ke sportu byl zahajovací ceremoniál asi nejdéle, co jsem se v kuse koukal na Olympiádu. Začátek byl vážně skvělej (krom mírných prostojů) a přerod ze zelených plání kolem Glastonbury na pochmurnou šedou tovární halu, ve které se odlil jeden z olympijských kruhů, to mě bavilo jako máloco. Pak tu také byla ta řada komediálních vsuvek s Bondem a Beanem a ty rozhodně pobavily. Odkaz na dětskou nemocnici a zdravotnictví společně s dětskými strašáky neurazil a tak zbývá už jen přechod do staletí posledních. Mám tím na mysli popkulturu. Telku, hudbu a hlavně sociální sítě. Na jednu stranu mi to přijde celkem logické uvést je všechny jako významný milník, kterým bezesporu jsou, ale nejsem si jistý, že bych jim sám věnoval tolik prostoru. V jednu chvíli jsem si dokonce říkal, kdy se zahajovací ceremoniál proměnil v koncert Arctic Monkeys. Rozhodně to není tak, že by mi na zahájení něco vyloženě vadilo, ale ne všechno mi sedělo. Dám čtyřku, i když hodně, hodně silnou čtyřku. (17.08.2012)

Jóóó - bomba, nejlepší zahájení OH od Albertvilu. Jak jsem viděl na place Branagha, hned bylo jasné že to nedopadne špatně. A potom ten Craig s královnou, Bean atdatd. Hudba - samé kvalitní skladby. Vše ještě umocněno bezva oblečením české výpravy - nápad s holinkami úžasný a s designem podle Kupky geniální! Má to úplně jinou úroveň, než Peking před 4 lety. A nakonec se o tu blbou olympiádu začnu zajímat i já.... (29.07.2012)

Nebetyčná píčovina, která je naprosto zarážející hned z několika důvodů: 1) Režíroval ji Danny Boyle, tvůrce mého oblíbeného Trainspottingu; 2) i přes přítomnost veškerého myslitelného hudebního shitu anglické historie, včetně nejrůznějších hip-hopových a popových sraček, zde nebyla ani jediná zmínka o TNWOBHM, tedy New wave of British heavy metal a o ikonách žánru jako Iron Maiden, Def Leppard, Judas Priest; či jiných britských metalových klasikách typu Black Sabbath; 3) celá "show" se nenesla ani zbla v duchu anglických tradic či anglické mentality, celé to byla zkrátka jen zamerikanizovaná, rádoby pop-kulturní a postmoderní sračka bez zřejmého programu, smyslu či záměru; čtvrtým a nejvíce zarážejícím bodem zůstává nicméně skutečnost, že byl do této donebevolající frašky zapleten také jeden z předních mistrů svého řemesla a to sice současný šéfdirigent Berlínských filharmoniků sir Simon Rattle. - Hnus, kterému se máloco vyrovná, a rozhodně degradace sportu jako takového. (27.07.2012)