Slavnostní zahájení XXX. Letních olympijských her 2012 Londýn

Neznám důvod těch sledování těch z vás, kteří už předem odsuzujete jakoukoliv snahu Dannyho Boyla. Podle mě stvořil naprosto perfektní a koukatelnou show, která se dá považovat opravdu za to nejlepší, co jsem mohl na olympijských uvítacích ceremoniálech vidět. Krásná přeměna prostředí na industriální a průmyslovou Anglii, spoustu doprovodných představení, nádherné efekty a světelná show, která skutečně nemá obdoby. Potěšil Rowan Atkinson, David Beckham, Mike Oldfield, Paul McCartney, David Craig s anglickou královnou ( která se alespoň chvíli tvářila, že se baví ) a i všichni ti, kdo společně uspořádali tuto velkolepou oslavu. Danny Boyle do toho dal všechno a určitě se to vyplatilo. Chybělo už jen fish and chips. THIS IS ENGLAND!!! (28.07.2012)

Nevidím rozdíl mezi zahajovacím ceremoniálem Olympijských her, československou spartakiádou nebo třeba Světovým festivalem mládeže a studentstva v Pchjongjangu. Stejná šaškárna - účinkující, s křečovitým úsměvem ve tváři, několik hodin křepčí podle předem daného scénáře a z tribuny to vše důstojně sledují papaláši... Vydržel jsem to sledovat nějakých patnáct minut. Stačilo! (28.07.2012)

Moc pěkné, zvláště pro pohádkomily a hudbo(bigbíto)moly. Jeden z nejlepších momentů pro mě byla holubičí cyklojízda na Come together (http://www.youtube.com/watch?v=F8PPGKPIDFU&feature=related). A došly nám kapesníky... (29.07.2012)

Čekal jsem, že tam někdo půjde švihlou chůzí, když součástí ceremoniálu bylo mimo jiné shrnutí britské kultury, ale nevadí. Aspoň že tam byl Rowan Atkinson jako Mr. Bean nebo Daniel Craig jako James Bond. A spousta výborný muziky... ale bohužel i spousta blbý "muziky". Díky režisérovi Dannymu Boylovi, výbornému britskému humoru, kultuře a historii to bylo lepší než ostatní zahajovací ceremoniály, které mi většinou připadají nesmírně nudné a kýčovité. Tohle bylo relativně pěkné a hlavně to občas byla docela sranda :-) (30.07.2012)

Kdo by to byl řekl, do čiperky anglické královny, že…. :-) Pravdou ovšem je, že seskok padákem patří do základního výcviku nejen u anglického dvora. Otevírací ceremoniál jsem (přiznám se) shlédl pouze a jenom díky osobě D. Boylea a nutno podotknout, že Danny v sobě původní filmařskou profesi (bohudík i bohužel) nezapře resp. nepopře, to včetně reklamy na sebe sama. Střídá povedené momenty (K. Branagh, D. Craig+ anglická královna) s těmi méně povedenými (R. Atkinson) a nechybí (bohužel) ani ty totálně přestřelené, přičemž na pořadu dne je především moderna a tak nějak se zapomíná (až na pár světlých vyjímek) na stařičké tradice. Alespoň, že co se hudebního výběru týče, má Danny (žádná to novinka, vím) vkus, v čele s Chemical Brothers, U2, D. Bowiem… P.s. když jsem viděl tu bezelstnou radost a nadšení v očích jednotlivých členů (sportovců) napříč všemi výpravami, zapomněl jsem (alespoň na kratičký okamžik) na doping, velké peníze, lobby… a připomněl si původní Coubertinovu myšlenku. Tímto považuji 30-té letní olympijské hry za zahájené. Let´s go…. (28.07.2012)