San Andreas

The Rock hraje (a je sympatický) asi jako Sylvester Stallone v devadesátých letech, nicméně v takhle hloupém filmu by tehdy ani Stallone nehrál. Jedno klišé vedle druhého, spoléhá se na to, že diváka ohromí efekty, které ale nijak ohromující nejsou a celkem brzy se omrzí, no a bere se to takřka smrtelně vážně. Nadhled přímo zoufale chybí - ta komediální struna, na kterou tak dobře dovede zahrát třeba Roland Emmerich (2012 mě velmi bavilo a přitom dějově není o moc sofistikovanější), se v případě San Andreas ani nezachvěla. Na rozdíl ode mě při sledování Alexandry Daddario, ehm. (05.01.2019)

Jsem milovníkem katastrofických filmu, takže si asi umíte představit, jak jsem se bavil. Nejdříve auto v propasti, pak protrhnutá přehrada, padající mrakodrapy, tsunami, trhající se mosty, špouchající bazény na střechách mrakodrapů, trhliny v zemi.... prostě parádní hollywoodské efekty. Bohužel, ve 3D byly pouze titulky a občas lítající popílek. Ty citové scény máma, táta a dcera mohli vynechat, ale my jsme se tomu smáli, takže i pobavili. Kdo ale nemá rád katastrofické filmy, ať do kina ani nechodí, kolegyně vedle mne se totiž nudila a víc ji bavily smsky. (02.06.2015)

Na katastrofické filmy holt mají v Holém údu neprůstřelnou, klišovitou matrici a záleží už jen na tom, jak vás vizuálně ukojí. Tento citlivě kombinuje dva, v současné době asi nejzábavnější americké tektonické zlomy, a pokud člověka jeden otráví, vždy má k dispozici ještě další, takže z kina odchází uspokojen jak seizmolog, tak estét. Ten první zlom se táhne od Losích andělic až po Mekku všech buzerantů, anál Svatého Františka, kurevsky se otřásá, když se tektonické desky rozhodnou trochu se potrkat, a tak má chudák hrdinný záchranář Dvejn „Superanabolon“ Džonsn plné enormní bicáky práce a musí lítat jak piča, až se mu z toho ještě více krabatí jeho ovarový zátylek, aby pateticky pozachraňoval všechna svá, do zemětřesení dysfunkční rodinná aktiva. Je to sice místy xblití, ale jinak spektakulární jaxviňa. Druhý, také stále přírodní zlom se rozkládá mezi pátým a dvanáctým žebrem slečny Dadariové, kurevsky se pohupuje, když se Saša rozhodne běžet, a tak má chudák divák plné ruce práce s nespornými „hereckými kvalitami“ této jinak kožené pipky. Je to téměř na výron a místy neméně spektakulární, až chvílemi řešíte dilema, jestli čumět na skákající kozy nebo hroutící se mrakodrap. Připočteme-li k tomu ještě již sice kapku okoralou, nicméně stále neméně výživnou náplň do sendviče, katalogovou MILFku Karlu Gugíno, nezbyde sebeserióznějšímu kritikovi nic jiného, než na konci jen přemýšlet nad hodně luxusní trojkou. (06.06.2015)

Film sa nevymyká z rámca štandardných klišoidných, pátosových a gýčových mantinelov katastrofických filmov vytvorených americkou produkciou. Má to však pekný vizuál, svižný dej a The Rocka, ktorý hádam časom aj preberie funkciu Chucka Norrisa, takže ja som sa celkom bavil, respektíve moje oči sa bavili, mozog si mohol na chvíľu vydýchnuť. 65/100 (07.09.2015)

Rock je sympaťák, o tom žádná. Ale jinak je tohle jenom snůška příšerného, nudného klišé, nablblých dialogů, ochotnického herectví a přepláceného digifestu, prostě všechno, co tak z hloubi srdce nesnáším na současné pásové výrobě „továrny na sny“. A scenář k tomuhle psali tři lidé? Z toho je vidět, že některé profese v Hollywoodu jsou ještě větší lážo plážo, než pobírat sociální dávky. Nikdy bych nepomyslel, že to řeknu, ale „zlatý Emmerich“! (27.08.2015)