Stará puška

Přestože se jedná o více než 40 let starý počin, stále má co říci. Nechybí mu syrový příběh, napětí, emoce, ale též slušná akce. To vše se pak odehrává na pozadí druhé světové války. Film obsahuje řadu velice sugestivních scén, např. ta SPOILER, kdy dr. Julien objeví postřílené obyvatele vesnice či ta, kdy vidíme znásilnění a vraždu jeho ženy a zastřelení dcery. Samozřejmě, že jsou tu i nelogické počiny v chování hlavního hrdiny, ale vzhledem k celkovému zdařilému ztvárnění, jsou odpustitelné. (08.06.2018)

Stará puška sa zrovna tomuto konkrétnemu protagonistovi - chirurgovi - Julienovi "partizánovi" Dandieuovi, zrejme určite na niečo podstatné neskoršie hodí, len zatiaľ ešte netreba predbiehať nasledujúce udalosti, nakoľko ani nechcem zbytočne zachádzať do najmenších, scenáristických detailov, čiže inými slovami povedané, spoilerovať toto, vskutku, celkom zaujímavé dianie, maximálne iba tak naznačím, že pravdepodobne bude strieľať len po nejakých, „divých sviniach”, pretože sa zo začiatku javí byť akýmsi zapáleným pacifistom, ktorý by proste ani muche neublížil? • Uvidíme, necháme sa prekvapiť, a ak ešte predsa môžem čosi zaujímavého napokon doplniť, tak snáď iba to, že režisér Robert Enrico, si trochu, nie, pomerne častejšie, konkrétne až vo svojej druhej polovici, vypomáhal „flashbackovými vsuvkami”, aby tým skrátka aspoň na úplne malú chvíľu odľahčil mimoriadne dusnú atmosféru, ktorá i napriek tomu, bola zväčša absolútne nákazlivou, kedy je už divák totálne ponorený do tohto príbehu, v ktorom predvádzal naprosto chirurgicky presný výkon predstaviteľ medikusa Juliena Dandieuoa, teda charizmatický, francúzsky herec Philippe Noiret, ktorý mal počas diania asi najväčšiu výhodu práve v tom, že perfektne poznal dané prostredie, ktoré zohrávalo kľúčovú rolu, a to vari súčasne hneď vedľa hlavnej postavy. • A síce mi to voľačo pripomínalo, keď skúsený divák už bude veľmi dobre vedieť, odkiaľ vlastne vietor fúka... A čo tak povedzme i zopár slov ohľadom postavy Kláry Dandieuovej v podaní šarmantnej hereckej ikony Romy Schneiderovej: „Je tu prítomná, no zároveň aj nie je prítomnou”. • Konečne prichádza poriadne zlepšenie, čo sa týka môjho výberu v aktuálnej, francúzskej kinematografii, v ktorej je mimochodom reálne dosť možné, že v nej ďalej ponachádzam toľko vydarených titulov, koľké ešte len čakajú na moje (skoré) objavenie, stačí sa nimi len ideálnym spôsobom vhodne preklikať, napríklad rovno prostredníctvom i takého velikána Philippea Noireta... (23.06.2023)

Skvělý film se zvláštní tísnivou atmosférou. Naprosto mě nadchly akční scény, které jsou skvěle realisticky, syrově natočené. Snímek postupně nabírá monstrózní obrátky. Třeba tragická scéna s rodinou Philippe Noireta byla natočena tak silně a sugestivně, že jsem snad poprvé v životě cítil, že by mohla nastat chvíle, kdyby mě přestalo záležet na mém vlastním životě a šlo mě jenom o pomstu. A že právě tahle chvíle nastala i u Philippa Noireta jsem poznal v jeho očích, když uviděl co se stalo jeho děcku a ženě. Následná akce ve stylu Ramba, měla na tehdejší dobu naprosto fantasticky natočený akční scény. V kombinaci s přímo ukázkovém hereckém výkonu Philippe Noireta, nebylo pochyb, že nadešel čas pro paní pomstu. (03.05.2015)

Dnes již klasické dílo francouzské kinematografie tažené neobvyklou, ale působivou hereckou dvojicí Schneidrová-Noiret, je osobitým a hlubokým dílem o míře, hloubce a dosahu nenávisti v srdci jinak velmi kultivovaného a lidského srdce, jemuž byly nemilosrdně vzaty všechny kotvy jeho života. Mravní normy, jichž se dovoláváme, mají nikoliv absolutní, ale naopak nanejvýš relativní platnost; kdyby tomu mělo být jinak, nevítězilo by v našem žití dobro a světlo, ale zloba, zlo a temno. Nesmyslný zákrok skupiny Waffen SS, kvapně ustupující před spojeneckými vojsky, tolik svou věcnou nesmyslností připomíná naše Ležáky či Ploštinu nebo oba karpatské východoslovenské Komárniky, že z toho až mrazí; logicky, z povahy věci, nemůže nezůstat bez náležité odezvy. Lékařova msta, skvěle zahraná vynikajícím Noiretem, je nejen aktem jedince, ale i symbolickým činem-podobenstvím. Hrůza války nedoléhá jen na oněch 10-15 mrtvých Němců, kteří, podléhajíce skupinové sugesci, se nakonec likvidují navzájem, ale rovněž na zdánlivě úspěšného a plně uspokojeného hlavního hrdinu; náznaky šílenství, nejspíš schizofrenie, které se u něj projevují v závěrečných sekvencích tohoto díla, mluví za vše (en passant se mi tu objevují závěrečné scény KUKAČKY V TEMNÉM LESE, kde se stejnou zacílenosti vůči svým samozvaným, rovněž esesáckým rodičům jedná statečná česká dívka). Retrospektivy, které děj neretardují, ale prohlubují a osvětlují, zprostředkovaně naznačují hloubku a zrůdnost nacistického zločinu a současně dávájí velké pole pro předčasně zesnulou rakouskou herečku. Završují tak a vymezují zážitek, který nám STARÁ PUŠKA, toto nepochybně zralé klasické dílo, stále nabízí. (09.12.2009)

Na tenhle film jsem byl hodně natěšený, a po zkouknutí musím teda říct, že mi není jasné, z čeho že jsou tu všichni tak nadšení. První část - ta civilnější, v podstatě až do masakru doktorovy ženy a dcery - mi přišla koukatelnější než část s pomstou. Té už se totiž věřit nedá. Doktor, který chodil před válkou čas od času střílet sojky, tu chodí po hradu a likviduje četu vycvičených vrahounů od Wehrmachtu (nebo možná od SS, už se nepamatuju). Odpustil bych to filmu ve stylu Rambo do pekla a zpět, ale ne kousku, který se tváří, že je vlastně úplně vážný. (22.01.2016)