Po rozvodu

Děti se těžko smiřují s rozvodem rodičů. Nedokážou to pochopit. Ale někdy to nedokáže pochopit ani jeden z manželského páru. Když dva lidé nedokážopu žít spolu, tak je lepší, aby šli od sebe. Zřejmě se brali moc mladí a byli nezralí k manželství. Žili spolu dvacet let a pak zjistili, že jsou si cizí. Charaktery postav byly hezky vykresleny, zvláště pak pan Frej. Při sledování jsem se bála, aby se z něho nevyklubal nějaký psychopat a nepřeskočilo mu. (27.02.2015)

Tuhle psychologicky laděnou televizní inscenaci o komplikovaných vztazích v jednom rozpadlém manželství jsem si pustil primárně kvůli Janě Hlaváčové a rozhodně nelituji. Herecky nejen ona ale i Ladislav Frej v rolí manipulativního slabocha naprostá špička. Akorát mi z těch všech postav, včetně těch (skoro) dospělých dětí bylo dost smutno. V jednu chvíli Frej říká že "do manželství se musí dát všechno", obávám se však, že i kdyby oba hlavní protagonisté dělali cokoliv, tak by to s nimi dobře nedopadlo. (20.01.2024)

Výborné drama o lidech, kteří spolu dvacet let žili a najednou jsou cizí, nepřátelští a mluví spolu jenom kvůli dětem. Film o tom, jak člověk dělá to, co lidé dělají neradi-mění slova v činy. Odejít není ve středním věku zdaleka snadné. Jana Hlaváčová i Frej dokazují, že patří k naprosté herecké špičce. Drama o chvílích, které nechci nikdy zažít.85% (31.01.2014)

Československé televizní drama zobrazující situaci následující po rozvodovém řízení mezi Alenou a Hynkem Brůžkovými. Dlouholetá nespokojenost mezi manžely vychovávajícími plnoletou dceru Evu a dospívajícího Tomáše vyvrcholila tímto činem. V rolích manželů, kteří nebyli rozhádaní, spíše mezi nimi převládala otupělost a chyběla důvěra a snaha ve svazku pokračovat, se objevil L. Frej a J. Hlaváčová. Oba podali naprosto bezchybné herecké výkony, role L. Freje však byla podle mého názoru psychologicky náročnější a složitější, neboť byl zmítán proměnlivými stavy zoufalosti a jeho postava měla problémy sama se sebou. Manželka byla označována jako původce rozvodu kvůli jejímu dřívějšímu mileneckému vztahu a především současnému partnerovi V. Brabcovi, s nímž a se svým synem, jehož dostala soudně do opatrovnictví, chtěla začít nový život, avšak je potřeba vzít v úvahu její dlouholetou nespokojenost ve svazku s despotickým mužem se sklony alkoholismu. Manželovo pití bylo ve snímku pouze naznačeno, nebylo jasné, jakou měrou se o krach manželství zasloužilo. V jednom okamžiku se zdálo, že se J. Hlaváčová podvolí manželovu naléhání a zůstane s rodinou, avšak příliš brzy se ukázalo, že by to byla z její strany velká chyba. Hynek tento malý závan naděje a následný dopad na dno zoufalosti neunesl a jeho závěrečné prosby usilující o Alenin návrat v novém bytě J. Hlaváčové a sympatického V. Brabce byly marné. V rolích dětí pochopitelně nedobře snášející rozvod rodičů se ukázala E. Režnarová a J. Kalužný, v roli souseda Turinského majícího povědomost o Aleniných tajemstvích se představil F. Filipovský a Hynkovu nepřívětivou tetu ztvárnila M. Marešová. Vynikajícímu dramatu o dvou nešťastných lidech trpících ve společném soužití od režiséra E. Němce podpořených opravdu skvělými výkony hlavních představitelů uděluji s plným vědomím maximální hodnocení. (15.03.2019)

Karel pije...a vlastně ne Karel, ale Hynek. Po rozvodu je totiž film, který by mohl při změně různých parametrů platit na všechny rozvádějící se. Jeden obviňuje druhého, tahají se do toho děti a dospělí doufají, že se přikloní právě na jejich stranu. Jenže vina je vždycky na u obou, jak já říkám. Takže i když se zpočátku zdá, že za rozpad rodiny může Alena, časem se vše ukazuje v jasnějších barvách. Herecký koncert obou hlavních hrdinů, (ne)manželského páru. (06.04.2023)