Reklama

Reklama

Poutavý sportovní film věnovaný ikoně světového hokeje, Valeriji Charlamovovi. Mladý hokejista Valerij Charlamov zaujme pozornost Anatolije Tarasova, věhlasného trenéra CSKA Moskva. S příslibem, že bude poslán do Japonska, je k jeho nemilému překvapení odstaven do Čebarkulu, kde se má otrkat v provinčním týmu Hvězda. Valero tu zazáří a s plným odhodláním přilétá zpět do Moskvy. Zde naráží na Tarasovovy drsné trenérské praktiky i nevybíravé chování vůči družstvu. Valero však nepolevuje. Přes počáteční nesnáze se ustanoví slavná útočná trojice: Charlamov – Michajlov – Petrov. Během kariérního vzestupu Valero vstupuje na půdu politických taškařic. Musí se také poprat s rodinnými a milostnými rozkoly. Před vysněným zámořským utkáním sborné proti kanadským agresorům Valerovi přichází do cesty vážná automobilová nehoda... (Česká televize)

(více)

Zajímavosti (22)

  • Při 2. gólu Kanady v zápase je na tabuli čas 5:32 a komentátor říká: „Šestá minuta...!“  Gól ale vstřelil hráč Kanady Henderson až v 7. minutě zápasu. (montywalsh)
  • Branková konstrukce použitá v tomto filmu se neshoduje s tou, která se používala v tehdejší době. Spodní část branek dříve připomínala číslo „3“' a horní část, kam si brankáři obvykle odkládají lahve s pitím, zase vypadala jako velké písmeno „B“. Dnes branky vypadají spíše jako velké písmeno „D“. Tomuto opomenutí se nevyhl ani Hollywood ve filmu Hokejový zázrak (2004). (Indy_Brabino)
  • Kanadskému hráči s číslem 7 (Phil Esposito) zmizí v přestávce mezi 2. a 3. třetinou z dresu písmeno A (Asistent), které na něm má jinak během celého zápasu. (Indy_Brabino)
  • Ve středovém kruhu na vhazování nebyly ve skutečnosti vlajky Kanady a Sovětského svazu, ale logo týmu Montreal Canadiens, který tehdy hrál své domácí zápasy v hale Forum, kde se konalo první utkání Série století ukázané v tomto filmu. (Indy_Brabino)
  • Kanadští hráči měli ve skutečnosti čísla dresů pouze na zádech a ne i na rukávech jako ve filmu. (Indy_Brabino)
  • Kanadský brankář Ken Dryden nosil na začátku 70. let jinou obličejovou masku, než jáká je použita ve filmu. (Indy_Brabino)
  • Charlamovův věrný druh, obránce Guskov (Alexandr Lobanov), hrající s číslem 2, v této podobě neexistoval. Nejspíš je jeho předlohou Aleksandr Gusev - ten měl ale několik let po Sérii století vážné rozpory s představiteli hokejového svazu a byl z reprezentace vyloučen. (Robbi)
  • Ve filmu se vůbec neobjeví skutečnost, že v mládí byla Charlamovovi diagnostikována srdeční revmatická choroba. Podle lékařů se neměl vystavovat jakékoli fyzické zátěži a měl být i osvobozen od tělocviku. Charlamov to vyřešit tím, že se rozhodl neuposlechnout a soustředil se na hokej. (Robbi)
  • Na ledě při prvním zápase Série století '72 v Montrealu je ve středovém kruhu uveden nápis Super serie 1972. Oficiální název však byl Summit Series 1972. (Robbi)
  • První automobilovou nehodu neměl Charlamov v roce 1972 před Sérií století, nýbrž až v roce 1976. Kvůli tomu také zmeškal první ročník Kanadského poháru, kam poté nejelo několik zkušených hráčů (mj. Petrov a Michajlov) a týmu SSSR se tak tehdy říkalo „experimentální sborná“. (Robbi)
  • V prvních zápasech Série století '72 nehrál Charlamov se svými obvyklými spoluhráči Michajlovem a Petrovem, nýbrž na levém křídle s Vikulovem a Malcevem. Proto také nemohl nahrávat na poslední gól. Poprvé se sešla trojka Michajlov-Petrov-Charlamov až při čtvrtém zápase série, posledním na kanadské půdě. (Robbi)
  • Valerij Charlamov byl k hokeji veden otcem, matka o tom dlouho nevěděla, protože se obávala o Valerijovo zdraví. Aby byl Charlamov přijat do hokejové školy CSKA, otec ho dokonce vydával za staršího. (Robbi)
  • Kanaďan Clarke z týmu Philadelphia Flyers sekl Charlamova po levém kotníku a způsobil mu zlomeninu, to se ale stalo až v šestém zápase série. (Gogen)

Reklama

Reklama