Der Krieger und die Kaiserin
The Princess and the Warrior
Režie:
Tom TykwerScénář:
Tom TykwerKamera:
Frank GriebeHrají:
Franka Potente, Benno Fürmann, Joachim Król, Ludger Pistor, Gottfried Breitfuss, Jürgen Tarrach, Natja Brunckhorst, Melchior Derouet, Sebastian Schipper (více)Obsahy(1)
Osudy Boda, nezaměstnaného bývalého vojáka a Sissi, sestřičky na psychiatrii, se jednoho dne protnou díky dopravní nehodě na ulici Wuppertalu. Pak se potkají znovu: v bance, a to zrovna během loupeže... Jinými slovy by se dal film popsat jako příběh lidí, kteří si museli nejprve vzájemně zachránit život, aby se mohli do sebe zamilovat. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (200)
Od začátku mě to hned vzalo ... nemám tomu co vytknout, bylo to naprosto dokonalý. A výkon Franky Potente byl neuvěřitelnej! Nemůžu dát jinak než 5*. ()
O d Tykwera som skutočne čakala o veľa viac...veľké sklamanie! ()
Pekne natočený film o ničom s dementnými hlavnými (aj vedľajšími) postavami. ()
Keď si vybavím Nebo, ktoré niť náhody / fatálnosti rozvinulo do takmer geniálnych sfér nebeských a rovnako pretínalo cesty dvoch neznámych nepochopiteľnou, všemocnou osudovou priamkou, Princezná a bojovník vyznieva len ako akási impresívna ozvena. Nebo vzniklo neskôr a ja, hoci sú si v mnohom sestrami, tieto snímky nechcem porovnávať. Brilantné finále uzemnilo všetky kritické hlasy a nastavilo ma do náručia katarzie, aj keď, to si priznajme, neplnoletej, a to absolútne oprávňuje odkliknúť 4*. Sem-tam scenáristicky "ujeté" a okato neuveriteľné, no kto by sa s týmto pri tak unikátnej rozprávke o počiatku jednej lásky otravoval?! No kto, keď je k tomu tak umne natočená? Nebuďte smiešni..... Metafyzickosť, áno, a zároveň číra nadrozumovosť sa prevaľujú vo vlnách, aby spolutvorili nadpozemský, transcendentálny celok /Nebo/ či v jadre krehkú pozemskú rozprávku /P. a b./, kde princezné vystupujú zo svojich rób a bojovníci zaseknutí v časopriestore potrebujú vyslobodiť. Ani ten čas neplynie s Tykwerom klasicky! P.S.: Pár scén ma svojou sugescoiu naštrbilo pekne neúprosne: scéna pod náklaďákom (potláčam nevoľnosť:)), "blatistá tvár zblíženia", rozhovor v izolovanej miestnosti atď..... ()
Tom Tykwer upoutal mou pozornost již několikrát, v tomto případě zcela a beze zbytku. Od prvního záběru na osamocený dům nad mořem, od prvních barevných tónů a podmanivé hudby jsem věděla, že tentokrát to bude ono, trefa do černého. Sissi společně s Bodem si mě omotali kolem prstu a pevně utáhli. Dopravní nehoda, nůž, brčko. A slzy. Bratři, liják, noc. A slzy. Bankovní loupež, střelba, němý úžas. A slzy, moje. Bezvýhradně přijímám tvůrcovu kreativitu, noblesu, cit, snění, osud, kdo ví... Já dnes prostě souzním a jsem na filmové vlně. ()
Nikdy jsem se nesetkal s tímto stylem filmu. Díky France Potente tento film má blízko k Lole. Film na mě opravdu silně zapůsobil jako byla dopravní nehoda nebo prostředí z psychiatrické léčebny. Film má skvělý spád s gradujícím závěrem. Další výborný německý film, který se staví hned za snímek Lola běží o život. ()
Po prvním shlédnutí jsem dal pět hvězdiček, po druhém dávám "jen" čtyři, a to za ten podle mne nepovedený, příliš polopatický, doslovný a tím i trochu nechtěně komický konec. Škoda že to Tykwer neutnul někde na té střeše léčebny... ()
Na půl cesty mezi artovou jednoduchostí a popcornovým zavděčením se. Přitom se klasicky vypiplaný Tykwerův scénář opírá o příliš jednoduše vyprávěnou( = nezajímavou) nosnost příběhu, např. vděčné téma psychiatrické léčebny, akční vložky, a postrádá záchytné body složitějšího filmu. ()
Sice tam byly zbytečně utahané scény, ale co! Dávám pět hvězd, protože to byl tak prapodivně oduševnělý film, na který asi dlouho nezapomenu. Mělo to sice trošku slabší rozjezd, ale pak to dostalo grády - a ten geniální konec! + Potente&Fürmann - perfektní herecké výkony. ()
Takhle vypada Tykwer, kdyz se uklidni a dostane do ruky originalni scenar. Jako vzdy povedena hudba, zajimave zabery a nekolik scen "chutovek". Za vsechny muzu nalakat na zrani skla, nebo vrazeni trubicky do krku. Kupodivu me zde nijak vyrazne nerusila ani nemcina, coz je jev nevidany, naopak co me nesedlo vubec byli herci, kteri jsou bez vyjimky tezce nesympaticti a clenove psychiatricke lecebny dokonce vrcholove odpudivi. 7/10 ()
Asi me to trochu minulo, i kdyz zrovna tema by mi sednout mohlo... jak dva, co nezapadaji, si k sobe cestu najdou...a jak hodne je nekdy pouhy dotek. ()
Sam o sobe zajimavy pribeh, navic skvele zahrany a bravurne odvypravey. U jedne z finalnich scen jsem mel zpocatku pocit tezkeho daja vu, nicmene i zde me reziser dokazal velmi mile prekvapit. ()
Krom pozoruhodného citu pro vyprávění, hereckého obsazení a dalších, neméně důležitých aspektů vetknul Tykwer do svého počinu zvláštní rozměr romantiky. Nenucený, magický, o to intenzivnější. Přesto nebo právě proto se jednoduchému přídomku "romantický", dle mého názoru, nenápadně vymyká, brání a zůstavát tak snovým příběhem ušlechtilé formy lásky zbavené lživých okras. Nejsem příznivcem zbrklých nálepek typu "nejlepší xxx film", ale tohle dvouhodinové přejíždění tykwerovy jemné, filmové dlaně po diváckých srdcích bych dokázal sledovat věčnost. ()
Tykwerův poetický svět je svět bláznů, lidí poraněných na duši, svět bez adekvátních reakcí. 1) Zpočátku se mi snímek nelíbil, ale postupně si mě získával. Možná, kdyby měl o hodinu více, bych mu i propadl._____ 2) Líbí se mi wuppertalská Schwebebahn a hezký lyrický konec._____ 3) 35letý skladatel, scénárista a režisér Tom Tykwer, jindy i producent, točí snímky svérázné, které se líbí nebo nelíbí, ale k nimž nezůstanete lhostejní._____ 4) Zaujali mě 28letý Benno Fürmann (Sissin zachránce Bodo) a 34letý Lars Rudolph (pacient Steini, kterého Sissi vyhonila)._____ 5) No...und was mach´ich jetzt? ()
Bláznivá Markéta a ufňukaný „krieger“. Tykwerova pomalá poetika má pro mě zajímavou vlastnost, že se, jak se zdá, líbí skoro každému. To nechápu, protože akce je pomálu, nikdo není úplně normální (obzvlášť v tomto filmu), vše se táhne jako med... Možná to bude tím, že „tomu každému“ znamená poměrně malou množinu diváků, kteří se vůbec nechají zlákat, a zřejmě vědí proč. Příjemný film, který navzdory značné předvídatelnosti děje funguje, a navíc přes přemrštěnou stopáž ani chvíli nenudí. ()
Vcelku solidní drama, ovšem scénář by snesl kapánek promyslet, uvedu jen dva příklady. A) pokud s dodávkou srazím holku, není mi divné, že před autem nikdo není? No tady není, nikdo jí nehledá. B) banka a bezpečnostní opatření - kdo film viděl či se na něj podívá, asi bude kroutit hlavou jako já - kamery skoro nikde, ochranka nikde, kontrola pohybu osob nulová, no prostě pohoda :-) ()
-4* Sice nemám Toma Tykwera ve svých oblíbených režíserech, ale přesto mám jeho filmy moc rád a zatím se všechny viděné drží nad 4 hvězdičkami. Tento nebude výjimkou, ale přesto jsem od něho odcházel trošku zklamaný, protože jsem čekal víc. Sice tam bylo všechno pro něj typické: krásná kamera, pomalejší tempo s napjatou atmosférou, poetická nálada i komplikované existence, ale tentokrát mi přišel asi zbytečně překombinovaný příběh... nevím. Prostě na hraně mezi 3-4 hvězdičkami a momentálně nejslabší film Tykwer. [ PŘÍBĚH: 3 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Podivnost, na které není divné vlastně nic. Vlastně to v základu je jen obyčejný příběh komplikované lásky jednoho páru, zloděje a sestřičky na psychiatrii, která sama je poněkud magor. No a těmhle dvěma hvězdy rozhodně nepřejí a v prostředí plném bláznu se dá jen těžko říct, jak to s nimi dopadne. Celé to navíc má silnou tajuplnou atmosféru nad záhadnou osudovostí jejich setkání, které je prostoupené celým filmem, vytváří mysteriózní efekt a přitom tu není nic přímo mysteriózního. Popravdě jsem se po Zimních spáčích bál, že pro mě Tykwer bude jen režisérem jednoho (skvělého) filmu a zbytek jeho tvorby mě bude míjet, ale tady jsem se naštěstí přesvědčil, že jsem se mýlil. Žádná hluboká myšlenka z toho nevyleze a je to hlavně hra na efekt, ale plně přiznaná, nehrající si na nic víc a jasně divákům naznačující, o co jí jde a co chce, aby se na ní oceňovalo především. Podobně jako Lola. A já to ocenit určitě musím, protože jsem od toho nedokázal odtrhnout oči, filmařská stránka byla propracovaná od kompozic obrazů po gradaci scén a herecká stránka je na tom snad z celého filmu nejlíp, jelikož tu všichni předvádí naprosto neuvěřitelně důvěryhodné výkony a ani u jedné z postav jsem chvílemi nevěřil tomu, že ji pouze ztvárňuje herec a že taková není ani v realitě. A Franka Potente mi možná poletí mezi oblíbené herečky, na základě toho, co zde předvedla. Nestrhlo mě to tolik jako Lola, proto s hodnocením nejdu na plný počet, ale je to více než stylová záležitost, kterou jsem si celou dobu užíval a která funguje přesně tak, jak má. Rád si tu jízdu dám někdy znova. SPOILER A ačkoli je cesta k happy endu plná neuvěřitelných náhod, nevadí mi to, protože se mi to svým způsobem do celku krásně hodilo. Uspokojivěji to asi ani skončit nemohlo. KONEC SPOILERU 4* ()
Životní příběh dvou ztracených, kteří žijí zadušeným životem. Dusí je minulost i jejich okolí. Ti dva se potkají jednou pod autem a vnikne pouto, které chce více ona než on. Ona, i když je nesmělá, má větší odvahu. Žijí stále v nějakém dramatu a není čas na lásku. Jednou si ale čas najdou. Přesladká Franka Potente. ()
První polovina filmu úžasná, s jasně rozpoznatelným Tykwerovým rukopisem, avšak konec tak neuvěřitelně překombinovaný, že zkazil zážitek z celého filmu. Škoda. ()