Šmejdi

Tento dokument mi pripomenul jednu skvelú časť seriálu How I Met Your Mother. Barney v nej vysvetľoval prečo vo filme Karate Kid fandí záporákovi a nie Daniel-sanovi. Šmejdi na mňa takto pôsobili už od prvej minúty. Nie, že by som tým ľudom zrovna fandil a podporoval ich aktivity, ale určite nesúcítim so seniormi. Pokiaľ majú občiansky preukaz a sú svojprávny, tak potom sa nožu stažovať akurát tak na lampárni a nie tu. Veci za desiatky tisíc korún si zaplatili z toho nízkeho dôchodku? Ach jaj. Ano je to celé odporné, ale sami si za to nožu a potrebujú to ako feták šlehu. Závisláci starí. K samotnému dokumentu... len šedý priemer, ktorý poukázal na niečo čo sa aktuálne deje, ale nijakým výnimočným spôsobom. 3/10 (02.10.2013)

Maminka z jedné předváděčky, které se zúčastnila, odešla sice s pocuchanými nervy, ale bez nákupu. Teta ovšem s dlouhým splátkovým kalendářem. Obě dvě byly dle mého názoru za mlada celkem příčetné. Předváděcí firmy se staly tak trochu obětním beránkem. Copak podobně nenabízí své produkty telefonní společnosti, banky, dodavatelé energie, autobazary ve spojení s leasingovým společnostmi a spousta dalších? Kdyby to byla první vlaštovka, tak dobře. Vydělávat takto je bohužel pro spoustu podnikatelů běžným standardem. (24.11.2013)

A máme tady další šokující slepenec záběrů skrytých kamer, po kterém se bude opět hlasitě nadávat, útočit a protestovat. Tentokrát ne proti lovcům delfínů, ropným společnostem nebo supermarketům s plesnivou zeleninou; tentokrát řveme na šmejdy, co buzerujou naše babičky a dědy. No ale kdepak jsme, když naše babičky a dědové nastupují do autobusů? Když na ně my, děti a vnoučata, budeme dávat pozor a vysvětlíme jim, že tihle chcípáci jsou dobří tak leda jako zkušební terče nových brokovnic, nebudou muset Silvie Dymákové posílat do kin něco, co s filmovým dokumentem nemá nic společného. Tak až tady dokřičíme, sejdeme se u babi na buchtách, jo? (22.06.2013)

Již tomu asi dvanáct let nazad, šla jsem kvapným krokem v Plzni na nádraží a před nádražím dvé roztomilých dívenek nabízelo korálkové ozdoby a hračky, prý že na podporu místního psího útulku. V duchu se mi před očima mihl smutný kukuč naší rodinné psice, ke které jsme přišli coby k psíku toulavému, mé cynické srdce zafibrilovalo a já sáhla po peněžence a holčičkám vysolila požadovanou sumu, odnesla si korálkový náramek nevalného vzhledu a s pocitem, že jsem udělala něco pro pejsky, kvapila jsem dále na vlak. O dva dny později jsem se v novinách dočetla, že dotyčné holčičky nepodporovaly až tak místní psinec, jako si vylepšovaly kapesné. Náramek jsem darovala své hipísácké kamarádce, tolik radosti na Starém Bělidle jaktěmrtva neviděli. U těch novin jsem si připadala jako kretén. Slyšela jsem - psi v útulku a mince se ze mě sypaly jak z toho pohádkového oslíka. Od té doby taky nečtu noviny. Koukat po nějakém znaku a dokladu, že to je opravdu sbírka na tvrzené ... kam vás vede slepá vášeň. Nátlak při koupi kafemljenku za pětinásobnou cenu, když k tomu dostanete indulonu zdarma je ukázka geniality zrůdnosti. Mě ta zkušenost stála dvacku, svou šťastnou hvězdu nosím při sobě. (05.10.2013)

Kolosální veledílo, kterému se v míře jeho celospolečenského dopadu může jen těžko rovnat jakýkoli jiný český dokument z poslední doby - ten neuvěřitelný počet článků, které se o tom napsalo, těch rozhovorů s režisérkou, ta lavina televizních repotáží, přijaté legislativní změny, petice, osvětové akce, zpřísnění kontrol, odchod Becku z ČR... jednu dobu nešlo před tímhle dokumentem a lavinou, kterou vyvolal, nikam utéct, a slovo "šmejdi" si dávno žije svým životem, jehož razance je obdivuhodná - lidem z předváděcích akcí už dneska nikdo jinak neřekne. Zhlédnout poprvé Šmejdy po více než dvou letech od jejich premiéry proto vůbec nemusí být k zahození - člověk má trochu odstup a kouká na to trochu jinýma očima, když ví, co všechno tenhle dokument vyvolal (že se přitom stále mnozí senioři moc nepoučili a mnohé z nešvarů předváděcích akcí trvají dál, je jiná věc - komu není rady...). Samotná Silvie Dymáková už o šmejdech dnes nechce ani slyšet a těžko se jí divit - tenhle dokument jí (a mnoha dalším lidem) tak zásadně změnil život, že už asi jen těžko někdy natočí něco, co by tenhle film překonalo. Přesto doufám, že se jí to povede - čuch vyhmátnout závažné a aktuální téma v tomto dokumentu osvědčila znamenitý a mně je strašně sympatické to nasazení, s nímž se tématu chopila. Víc takových angažovaných dokumentárních nadšenců! Filmu by jistě šly vytýkat mnohé nedostatky, ale vzhledem k zmíněnému osobnímu nasazení autorky nemohu nedat 5 hvězd bez stínu pochyb. (11.08.2015)