Nejvyšší nabídka

Tornatore vypráví. Každý prvek v tomto příběhu do sebe zapadá s hodinářskou přesností, aby výsledný celek mohl promlouvat k divákovi bez nejmenšího nesouladu. Nic víc, nic míň. A Oldmanova 13. komnata, až po strop obsáhlá portréty (jen pro jednoho člověka jich je opravdu škoda) je už jen tečkou k dokonalosti. Nemohla jsem si to užít víc. (29.11.2021)

Silné. Od začátku až do konce, ve všech ohledech. Následují mírné spoilery: Konci je vytýkána nevěrohodnost a přemrštěnost, což je díky prudkému skoku z pohádkové lovestory do sviňské reality celkem pochopitelné, každopádně právě závěrečná několikaminutovka dokonale vystihuje niterně bolavé pravdy o lidských touhách. Když Virgil ignoruje možnost oznámit vše policii a nadále se ukájí ve vzpomínkách na něco, co ve skutečnosti nikdy neexistovalo, užíval jsem si katarzi jako prase, byť to nebylo nikterak příjemné pošušňáníčko. Podléhání sladké iluzi je na první pohled lepší, než boj s hořkou realitou - lepší měřítko slabosti neexistuje a existovat nebude. Nebo taky jinak: nebyl nakonec Virgil, do té doby zajatý ve své neschopnosti se socializovat, tak trochu osvobozen? Samozřejmě, není to nic originálního, ale přenádherné Tornatore-Zamarion-Morricone balení a velevážné prostředí aukčních síní s nóbl postavami a mimoidní atmosférou (šikovný mix prvků, které jednoduše, ale účinně snižují předvídatelnost příběhu) dělají z tohohle díla černého koně v soutěži o film roku. (17.09.2013)

Že je Nejvyšší nabídka jenom film asi nepochopil jeden nebožák, jehož lupen jsem našel na konci projekce v uličce. Suma 179 korun totiž nasvědčovala tomu, že na pokladnách Anděla ten den zřejmě probíhala aukce s názvem "Vydraž si svůj film." Platit za kino takové prachy, musel bych svůj profil po týdnu přesunout na web o štrikování, protože tohle by zabilo lásku i posedlost. Nicméně one man show Geoffreyho Rushe si ocenění zaslouží, v mém případě krásnými čtyřmi hvězdami. Kdyby měla kvalita ruce a nohy, smotala by po filmu plátno a odešla z kina se mnou, protože takhle po všech stránkách fortelnou práci jsem dlouho neviděl. (12.10.2013)

Tornatore je podobně jako jeho hrdina tak trochu muzeální exponát, kterému informační věk musí připadat jako záludný zraňující nepřítel a film jako intimní komnata jistoty. Emočně se mě film přestal dotýkat v (úmyslně) přepálené druhé třetině, twist je promyšlený a dobře připravený, závěr zbytečně natahovaný a doslovný. Výborní herci (duety Rush - Sturgess / Rush - Sutherland ozdobné), vizuál jedna velká nádhera (odkaz na Sorentina není náhodný, on i Tornatore pořád věří v sílu zbytečného gesta), hudební podklad snad až moc sentimentální. Příjemné muzeum nostalgie, pošetilosti a obranné odtrženosti od reality. Motivy třinácté komnaty, automatonu a pravdomluvného trpaslíka se mi na téhle trochu moc mechanické metafoře nejistoty, tvořivosti a destruktivnosti citu líbily nejvíc. (11.09.2013)

Formálně špičkový film, který si dává záležet na tom, aby z něj "formálnost" přímo číšela. Ona právě formální a také velmi distingovaná je hlavní postava. Vytříbené chování pana Oldmana se střetává se skutečným světem, v němž se mu dostává profesního uznání, ale žádného úspěchu v osobním životě. To se má změnit s příchodem záhadné dámy, která v panu Oldmanovi vzbudí zápal a pocity, které si myslel, že mu zůstanou navždy cizí. Film přednáší zrod romance pouze decentně a nedoslovně. K tomu pointa filmu zabrousí překvapivě někam úplně jinam, takže výsledek je dosti působivý. Nejvíc oceňuji, jak moc se dokáže vypravěč (režisér) dostat pod kůži hlavní postavě a zpřístupnit její nitro... 8/10 (27.02.2015)