Nenapravitelní

Vcelku příjemný filmík. Mladí nechtějí stárnout a tak odmítají složit maturitu a pokaždé propadnou. Vymýšlejí všechny možné způsoby jak oblafnout čas a nemuset jít po škole do práce. Paní ředitelka ústavu však také nespí a pracuje na nových metodách jak mladé konečně donutit k učení. Jako námět na film to možná zní divně, ale výsledek je vcelku uspokojivý. Film je plný vtipných nápadů a dobře se na něj dívá. Čiší z něj to mladistvé nadšení dělat kraviny a to mám rád. 70% (02.01.2013)

Docela příjemná komedie Clauda Zidiho, v níž vystupuje ještě velmi mladý Daniel Auteuil. Lyceum plné komických profesorů a studentů-figurek je dějištěm mnoha humorných situací, které jsou buď velmi povedené nebo mírně trapné. Michel Galabru jako komisař, jenž má se studenty flákači jen trápení, doslova září. (21.05.2009)

Přijde mi, že Claude Zidi udělal tímto filmem krok zpátky. V tomto období už měl za sebou několik komediíí s Pierrem Richardem, Louisem de Funés a Belmondem a vypadalo to, že pro něj typické jednoduché gagy začínají zapadat do jakéhosi příběhu. Avšak v Nenapravitelných se vrátila nespoutanost a nesoudržnost z jeho prvních filmů s Les Charlots. Místo čtyř hippies jsou však hlavními aktéry více či méně komických situací učitelé a studenti soukromé střední školy, jejichž typologie je sice různorodá, ale žánrově typická - dívka do větru, přísná ředitelka, udělaný tělocvikář s podprůměrným IQ, sympatický rošťák (v podání mladého Daniela Auteuila) nebo dokonce důchodce vzdělávající se i ve třetím věku. Hlavně se nenechte zmást jménem Michela Galabru na prvním místě, jeho role typická komisaře je opravdu vedlejší. V úvodu filmu se s ním setkáme na moment v jedné scéně, ale pak na dlouhý čas zmizí, takže to vypadá, že se už znovu neobjeví. Vrátí se až na finální část, skládání maturitních zkoušek, kdy film dostává největší spád. Tento herec dokázal vždy vzkřísit i pouze několik scén z těch nejhorších francouzských komedií. Tato patří sice spíše k těm průměrným, ovšem kdyby takhle vypadala každá současná studentská komedie, mohli bychom skákat radostí do stropu. (09.01.2010)

Ztřeštěná komedie o třídě maturantů, nenapravitelných rošťáků a lajdáků, kteří mají v hlavách všechno možné, jen ne učení a školu, navíc v pravidelných intervalech pokoušejí trpělivost svých učitelů a zejména paní ředitelky. V rámci daného žánru, tj. oddechovka na téma studentský život, velmi dobré. (27.09.2020)

Vysloveně cíleně jsem hledala něco, kde budu vědět, že se nezklamu a povedlo se. Já se báječně bavila a je mně úplně jedno co tady někdo píše o IQ. Je to stará klasika, která je vtipná, nápaditá a vůbec nenudí. Od skvělého třídního grázlíka Daniela Auteuila až po různé jednotlivé bizarní postavy. Vtipnost scének byla různorodá, ale například maturitní zkoužka s taháky neměla chybu. Michel Galabru tam měl sice krátkou roličku, ale jako vždy na něj bylo spolehnutí. Takže až budu chtít vypnout, vím, že v šuplíku Claudeho Zidiho je ještě pár filmů, co jsem neviděla a co mě určitě nezklamou, zrovna jako tihle Nenapravitelní. (03.04.2013)